Helfštýn

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „1312“ textem „1312“)
Řádka 2: Řádka 2:
[[Image:Helfštýn.jpg|right|thumb|Hradní palác]]
[[Image:Helfštýn.jpg|right|thumb|Hradní palác]]
'''Helfštýn''' (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších [[hrad]]ů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od [[Lipník nad Bečvou|Lipníka nad Bečvou]] nad obcí [[Týn nad Bečvou]].
'''Helfštýn''' (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších [[hrad]]ů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od [[Lipník nad Bečvou|Lipníka nad Bečvou]] nad obcí [[Týn nad Bečvou]].
-
Hrad založil protiprávně počátkem 14. století pravděpodobně mezi léty 1306-[[1312]] slezský šlechti [[Friduš z Linavy]] na pozemcích [[Drahotuše (hrad)|drahotušského]] panství. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravě roku [[1312]] Fridušovi odňal a postoupil jej [[Vok I. z Kravař|Vokovi z Kravař]]. Vokův syn [[Ješek z Kravař]] veld soudní spor s Čeňkem [[páni z Drahotuš|z Drahotuš]], který se hájil tím, že hrad byl postaven na jejich panství, ale Helfštejn zůstal [[Páni z Kravař|Kravařům]]. Hrad výrazně rozšířil [[Lacek z Kravař a Helfštejna]].  
+
Hrad založil protiprávně počátkem 14. století pravděpodobně mezi léty 1306-1312 slezský šlechti [[Friduš z Linavy]] na pozemcích [[Drahotuše (hrad)|drahotušského]] panství. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravě roku 1312 Fridušovi odňal a postoupil jej [[Vok I. z Kravař|Vokovi z Kravař]]. Vokův syn [[Ješek z Kravař]] veld soudní spor s Čeňkem [[páni z Drahotuš|z Drahotuš]], který se hájil tím, že hrad byl postaven na jejich panství, ale Helfštejn zůstal [[Páni z Kravař|Kravařům]]. Hrad výrazně rozšířil [[Lacek z Kravař a Helfštejna]].  
V roce 1444 koupil hrad [[Vok ze Sovince]]. O dvacet let později drželi helfštejnské panství [[Kostkové z Postupic]], od roku 1475 [[Vilém II. z Pernštejna]]. Příslušníci rodu [[Pernštejnové|z Pernštejna]] hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku [[1554]] bylo zboží v držení pánů z Ludanic, roku 1580 je vyženil s [[Kateřina z Ludanic|Kateřinou z Ludanic]] [[Petr Vok z Rožmberka]]. I za těchto držitelů docházelo k rozšiřování hradu, ze kterého se stala významná pevnost. Za Petra Voka došlo i k zbudování reprezentativního renesančního dvojkřídlého paláce podle projektu italského architekta [[Baldassare Maggi|Baldassara Maggi]].
V roce 1444 koupil hrad [[Vok ze Sovince]]. O dvacet let později drželi helfštejnské panství [[Kostkové z Postupic]], od roku 1475 [[Vilém II. z Pernštejna]]. Příslušníci rodu [[Pernštejnové|z Pernštejna]] hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku [[1554]] bylo zboží v držení pánů z Ludanic, roku 1580 je vyženil s [[Kateřina z Ludanic|Kateřinou z Ludanic]] [[Petr Vok z Rožmberka]]. I za těchto držitelů docházelo k rozšiřování hradu, ze kterého se stala významná pevnost. Za Petra Voka došlo i k zbudování reprezentativního renesančního dvojkřídlého paláce podle projektu italského architekta [[Baldassare Maggi|Baldassara Maggi]].
Roku 1593 koupil Helfštejn [[Hynek Bruntálský z Vrbna]], tomuto rodu byl však hrad po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a dostal se do držení kardinála [[František z Ditrichštejna|Františka z Ditrichštejna]]. Až do roku 1656 sloužil hrad jako vojenská [[Pevnost (stavba)|pevnost]], poté bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj převezena do [[Olomouc]]e. V 17. století byl hrad poničen a dále chátral. Majetkem rodu Ditrichštejnů zůstal hrad až do počátku 20. století, kdy z něj byla zřícenina.  
Roku 1593 koupil Helfštejn [[Hynek Bruntálský z Vrbna]], tomuto rodu byl však hrad po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a dostal se do držení kardinála [[František z Ditrichštejna|Františka z Ditrichštejna]]. Až do roku 1656 sloužil hrad jako vojenská [[Pevnost (stavba)|pevnost]], poté bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj převezena do [[Olomouc]]e. V 17. století byl hrad poničen a dále chátral. Majetkem rodu Ditrichštejnů zůstal hrad až do počátku 20. století, kdy z něj byla zřícenina.  

Verze z 10. 6. 2015, 15:23

Pohled na 2. nádvoří
Hradní palác

Helfštýn (též Helfštejn, Helfenstein) je zřícenina jednoho z největších hradů v českých zemích, který leží asi 3 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou nad obcí Týn nad Bečvou. Hrad založil protiprávně počátkem 14. století pravděpodobně mezi léty 1306-1312 slezský šlechti Friduš z Linavy na pozemcích drahotušského panství. Král Jan Lucemburský hrad po trestné výpravě roku 1312 Fridušovi odňal a postoupil jej Vokovi z Kravař. Vokův syn Ješek z Kravař veld soudní spor s Čeňkem z Drahotuš, který se hájil tím, že hrad byl postaven na jejich panství, ale Helfštejn zůstal Kravařům. Hrad výrazně rozšířil Lacek z Kravař a Helfštejna. V roce 1444 koupil hrad Vok ze Sovince. O dvacet let později drželi helfštejnské panství Kostkové z Postupic, od roku 1475 Vilém II. z Pernštejna. Příslušníci rodu z Pernštejna hrad dále rozšiřovali a opevňovali. Od roku 1554 bylo zboží v držení pánů z Ludanic, roku 1580 je vyženil s Kateřinou z Ludanic Petr Vok z Rožmberka. I za těchto držitelů docházelo k rozšiřování hradu, ze kterého se stala významná pevnost. Za Petra Voka došlo i k zbudování reprezentativního renesančního dvojkřídlého paláce podle projektu italského architekta Baldassara Maggi. Roku 1593 koupil Helfštejn Hynek Bruntálský z Vrbna, tomuto rodu byl však hrad po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a dostal se do držení kardinála Františka z Ditrichštejna. Až do roku 1656 sloužil hrad jako vojenská pevnost, poté bylo rozkazem opevnění zrušeno a výzbroj převezena do Olomouce. V 17. století byl hrad poničen a dále chátral. Majetkem rodu Ditrichštejnů zůstal hrad až do počátku 20. století, kdy z něj byla zřícenina. Rozsáhlé zříceniny jsou nyní postupně rekonstruovány, koná se zde řada kulturních akcí, k nejznámějším patří setkání uměleckých kovářů Hefaiston.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Helfštýn

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Helf%C5%A1t%C3%BDn“