Mateřská škola

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 9. 10. 2015, 11:49

Mateřská škola v Turecku

Mateřská škola v Japonsku

Mateřská škola ve Vietnamu

Mateřská škola ve státech střední Evropy znamená předškolní zařízení pro děti od 3 do 6 let. V mnoha jiných zemích se nazývá „kindergarten“ (z němčiny – „zahrada pro děti“) a označuje první stupeň vzdělání pro děti ve třídě (nultá úroveň ISCED). Tedy termín mateřská škola v některých zemích označuje součást formálního školního systému, zatímco v jiných zemích může znamenat předškolní zařízení nebo opatrovatelskou péči. Název se někdy neoficiálně, hovorově nahrazuje pojmem mateřská školka nebo jen školka, případně mateřinka.

Historie

Friedrich Fröbel otevřel oficiálně první mateřskou školu v roce 1840 na oslavu 400. výročí objevení knihtisku Johannesem Gutenbergem.

První mateřskou školu v USA založila v roce 1856 Margarethe (Margaretta) Meyerová Schurzová (manželka státníka jménem Carl Schurz), a to ve městě Watertown ve státě Wisconsin. Od roku 1873 byla provozována jako veřejná instituce.

České země a vznik předškolních institucí

Předchůdcem mateřské školy byly tzv. Opatrovny, které začaly vznikat v 1. polovině 19. stol. z důvodu rozšíření manufakturní výroby (do pracovního procesu byly zařazeny i ženy - matky a tak se předškolní děti potulovaly bez dozoru po okolí, zařazovaly se do různých žebráckých gangů nebo umíraly na zranění). V Čechách byl průkopníkem opatroven Jan Svoboda (1803 - 1844). V roce 1832 založil „vzornou opatrovnu“ v Praze na Hrádku pod Emauzy. Pomocí her, říkanek a zpěvu vštěpoval tříletým až šestiletým dětem nenásilnou formou morální zásady a učil je základům čtení, psaní i němčiny. Vydal i několik vlivných publikací, např. Školka, Malý čtenář, Malý písař, Malý Čech a Němec.^[1]

2. polovina 19. století a vznik německé Kindergarten a české Mateřské školy

V 2. polovině 19. stol. se v Čechách začaly objevovat německé Kindergarten neboli Dětské zahrádky podle Friedricha Fröebela - původně pro matky s dětmi, které se zde učily správné výchově svých dětí. První Kindergarten v Čechách byla založena roku 1862 v Praze ve Spálené ulici. Kindergarten byly zakládány českými Němci (docházelo k poněmčování českých dětí) a pracovalo se v nich s tzv. "dárky", což byly objekty geometrických tvarů (koule, krychle, hranol, kužel, atd.), které se dále dělily na menší části, tedy první stavebnice pro rozvoj myšlenkových operací, základy počtů, atd.

Jako reakce na německé Kindergarten v roce 1869 byla v Čechách založena první mateřská škola v Praze v prostorech kolem kostela sv. Jakuba. Vznikla z iniciativy Marie Riegrové Palacké, která poslala dvě české opatrovnice (Marii Mullerovou a Barboru Ledvinkovou) do Francie, aby zde přejaly francouzský koncept předškolních institucí. Tato mateřská škola fungovala převážně na principu charity (něco přispělo město Praha a zbytek byl financován pomocí charitativních sbírek). Díky těmto charitativním sbírkám mohl být provoz MŠ celodenní, děti si nemusely nosit svačiny, ale bylo jim poskytnuto stravování a nejchudší z nich zde byly i ošaceny. Mateřská škola přejala tři koncepce - francouzskou (uspořádání, program, způsob výchovy a vzdělávání), německou (princip "dárků") a českou (výuka trivia podle vzoru opatroven).

20. století a Reformní hnutí v pedagogice (meziválečné období)

Ve 20. století byla předškolní výchova ovlivněna Reformním hnutím, které vzniklo jako reakce na Fröebelismus (zmechanizovaná práce s dárky, absolutní potlačení dětské individuality, přeintelektualizovaný rozvoj dítěte). Rozvíjely se dva hlavní proudy - mateřská škola jako

• doplnění rodinné výchovy a
• příprava na základní vzdělání. Toto se rozvíjelo jednak v rovině praxe (pedagogové se souhlasem ministerstva školství realizovali své předpoklady přímo ve školách) a rovina teorie (řešilo se pojetí pedagogiky jako vědy, vznik školské reformy, jednotná škola a vzdělání učitelů).

Během meziválečného období (stále Reformní hnutí) vznikla potřeba vytvořit školskou reformu - byly ustanoveny dvě komise. 1. komise byla vedená Václavem Příhodou (Praha) a druhá Janem Uherem (Brno)

Václav Příhoda se snažil přenést do českého prostředí tzv "globální model" z USA (učení bylo shrnuto do oblastí - předměty nebyly diferenciované, např. čtení se neučilo pomocí hláskování, ale pomocí zapamatování si slova jako obrazu). Toto nefungovalo (např. mnoho lidí se vůbec nenaučilo číst) a mezi pedagogy vyvolalo pomyslnou "globální válku". Příhoda také zastával názor, že pedagogika má být přírodovědnou disciplínou.

Jan Uher se zabýval především strukturou a obsahem vzdělávání, ale neurčoval jeho cíl. Byl odpůrcem Příhodovy globální metody a pedagogiku zařazoval dle svého názoru mezi humanitní vědy.

Otázka školské reformy nebyla vyřešena, neboť dlouhý spor Jana Uhera a Václava Příhody přerušila 2. světová válka. Z tohoto období však přece jen něco vzešlo a to díky pedagogům "pokusníkům". Ida Jarníková začala pracovat s prvním rámcovým vzděláváním (např. rozdělila školní rok podobně jak to známe dnes - od letních prázdnin do Vánoc, od Vánoc do Velikonoc a od Velikonoc do letních prázdnin - dnes podle ročních období a jednotlivá témata rozdělila na týdenní bloky). Anna Süssová rozdělila prostory mateřské školy a zabývala se jejím vybavením (MŠ má mít 3 prostory - hernu, učebnu se stolečky a zahradu, což zůstalo dodnes. Nábytek má být přizpůsoben dětem tak, aby zvládaly sebeobsluhu - malé židle, stoly, toalety, ale také má být variabilní – možnost změny uspořádání, rozdělení prostoru, apod.).

Mateřské školy za doby komunismu

Po skončení 2. světové války byl v roce 1948 vydán "Zákon o jednotné škole" a docházelo k rozvoji mateřských škol a jeslí. To zařadilo předškolní vzdělání do vzdělávacích institucí, avšak prozatím byla MŠ nepovinná. Do roku 1965 vzrůstala kvalita předškolního vzdělávání (rozvoj estetické a dramatické výchovy, vychází řada publikací), mezi lety 1965-1975 se však rozvíjel typický socialistický přístup (socialistická ideologie se promítá do obsahu předškolní výchovy, dětem jsou předčítány sovětské pohádky, všechny vzdělávací programy jsou ve všech MŠ totožné apod.).

V roce 1976 se však zásadně mění struktura školství: dosud klasicky nepovinná MŠ od 3 do 6 let, ZŠ povinná od 6 do 15 let - 5 let první stupeň a 4 roky druhý stupeň, SŠ 3 nebo 4 roky zakončena výučním listem nebo maturitou, atd.), souvisí s obecnou (ale mylnou!) představou, že pokud urychlíme tělesný rozvoj dítěte, urychlí se tak i všechny ostatní složky rozvoje (psychický rozvoj). Na základě toho je struktura upravena tak, že je prodlouženo základní vzdělání na 10 let, avšak poslední dva roky jsou středoškolského charakteru. Díky tomu sice měli všichni středoškolské vzdělání, avšak učivo probírané na ZŠ se tak muselo vměstnat jen do 8 let - první stupeň byl zkrácen z 5 let na 4 roky. Učiva však bylo příliš, první stupeň zaostával a tak se první třída přesunula do MŠ. Tak vznikl jeden (poslední) rok v MŠ povinný, děti byly usazovány do lavic a učily se číst, psát a počítat. Důsledkem bylo, že se děti předškolního věku značně přetěžovaly (nebyly na školu zralé ani připravené) a v mnoha případech se u nich projevovaly značné psychické problémy.

Vývoj mateř. škol po roce 1989

S odchodem komunistického režimu navázala předškolní pedagogika na období Reformního hnutí a přijala osobnostně orientovaný cíl předškolní výchovy (individuální přístup k dítěti, empatie ze strany učitelky, atd.), začala se rozvíjet integrace dětí se speciálními potřebami a interkulturní výchova. V tomto období docházelo k rozvoji alternativních pedagogických směrů které známe i dnes - např. Montessori systém, Walfdorská pedagogika, projekt Začít spolu, Zdravá škola, Eko školky, lesní kluby, atd.

Mateřské školy v České republice

Zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školským zákonem) se předškolní vzdělávání stalo legitimní součástí systému vzdělávání. Představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT.

Koncepce předškolního vzdělávání je založena na týchž zásadách, jako ostatní obory a úrovně vzdělávání a řídí se s nimi společnými cíli: orientuje se k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání, umožňující mu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti znalostí.

Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno mateřskými školami (včetně mateřských škol s upraveným vzdělávacím programem), popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol. Mateřská škola je legislativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto řídí obdobnými pravidly jako školy ostatní.

Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti (sedmi) let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky.

Mateřská škola se organizačně dělí na třídy. Do tříd je možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy věkově homogenní či věkově heterogenní. Stejně tak je možno do tříd běžných mateřských škol zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami a vytvářet třídy integrované.

Poskytování předškolního vzdělávání je podle školského zákona veřejnou službou.

Školní stravování

Předškoláci dostávají obvykle svačiny a obědy ve školní jídelně, pokud jí školka disponuje a pokud předškoláky rodiče přihlásí ke kolektivnímu stravování. Jinak si nosí jídlo z domova.

Mateřské školy v jiných státech

Severní Amerika

V severní Americe jsou mateřské školy obvykle začleněny do základní školy jako součást vzdělávacího systému K-12 (od Kindergarten do 12. ročníku školy – ukončení středního vzdělání). Mateřská škola, zpravidla jednoletá, se považuje za první stupeň formálního vzdělání. Ve státech Ontario a Wisconsin existují 2 ročníky mateřské školy – mateřská škola Junior a mateřská škola Senior.

Po mateřské škole pokračuje dítě 1. třídou (ročníkem; anglicky grade, vlastně „stupeň“).

Německo

Mateřské školy v Německu nejsou částí školního systému jako v USA. Německý překlad „předškola“ (předškolní zařízení) je Vorschule a používá se pro vzdělávací snahy v mateřské škole, které jsou řízeny různě v každém německém státě. Mateřské školy v Německu jsou obvykle pro děti ve věku od 3 do 6 let a často jsou provozovány církví, městskou nebo obecní správou. Docházka není povinná ani bezplatná.

Velká Británie (UK)

První rok školy v Anglii a Walesu se nazývá „Recepce“ nebo zkráceně „Rok 0“. Předškolní péče, která není částí školního systému, se nazývá mateřská škola nebo příležitostně Kindergarten, ale to je především pro marketingové účely.

Austrálie

Ve státě Nový Jižní Wales se první rok základní školy nazývá mateřská škola. Ve státě Victoria se termín mateřská škola používá jako synonymum pro předškolní zařízení. Jiné státy a teritoria mohou používat i jiný model.

Čína

V Číně je ekvivalentní termín pro mateřskou školu you er yuan a označuje předškolní zařízení.

Funkce mateřské školy

Děti obvykle ve věku 3–6 let navštěvují mateřskou školu, aby se naučily „jak se učit“ adekvátně komunikovat, hrát a interagovat s jinými. Učitel poskytuje různé názorné materiály a aktivity pro motivaci dětí, aby se učily jazyk a slovíčka, matematiku, vědu a počítače, podobně jako hudbu, umění a společenské chování. Pro děti, které předtím strávily většinu času doma, může mateřská škola značit trénink, jak být bez strachu v nepřítomnosti rodičů. Mateřská škola též umožňuje rodičům (zvláště matkám) vrátit se do zaměstnání.

Mateřské školy mohou být buď polodenní, do nichž dítě přichází ráno a odchází domů po obědě (lidově „po o“), anebo celodenní, kam dítě přichází ráno a odchází domů až odpoledne, zpravidla kolem 16. do 17. (někde již od 15. až do 19.) hodiny.

Po mateřské škole, v závislosti od země, děti pokračují další úrovní, první třídou školy. Mnoho soukromých společností v USA nazývá svou opatrovatelskou péči 'Mateřská škola' nebo 'Kindergarden'.

Související články

• Škola
• Dětské jesle
• Základní škola
• Modulární školky
• Waldorfská škola

Reference

1. ↑ Jan Svoboda, první vzorní učitel na opatrovně na Hrádku v Praze. Světozor, 10 1869, roč. 3, čís. 41, s. 330. Dostupné online.  

Externí odkazy

• Rejstřík škol a školských zařízení na webu MŠMT