Základní škola

Z Multimediaexpo.cz

Základní škola v Nové Říši

Základní škola (zkracuje se jako ) je základní článek vzdělávání nezletilých. Docházka do základní školy je ve všech vyspělých a ve většině rozvojových zemí povinná, což znamená, že absence žáka je povolena pouze v odůvodněných případech (nemoc, úmrtí v rodině atd.) V roce 2003 existovalo v ČR 3 870 základních škol, které navštěvovalo 956 324 dětí. Průměr žáků na jednu třídu byl 21,3.

Základní škola pokrývá dva mezinárodně uznávané stupně výuky dle UNESCO - ISCED. První stupeň (nyní 1-5 třída, dříve i pouze 1-4 třída, do roku 1945 obecná škola) je mezinárodně označován jako primární vzdělání - ISCED 1, druhý stupeň (nyní 6-9 třída, dřve i 5-8 třída, do roku 1945 měšťanská škol, případně první ročníky gymnasia, reálného gymnasia, reálky, obchodní akademie a pod.) je nenižším stupněm vzdělání mezinárodně označovaného jako sekundární - ISCED 2. Více např. J. Průcha Přehled pedagogiky - nakladatelství PORTÁL.

Obsah

Historie

Heiwa elementary school 18.jpg

První základní školy byly zřizovány církví již v průběhu 11. století. Povinnou docházku do základní školy v [českých zemích] ustanovila Marie Terezie v roce 1774. Povinná docházka byla tehdy šestiletá, s výjimkou pro letní období, kdy děti na vesnici pomáhaly při polních pracích, a proto se nemusely školní docházky zúčastňovat.

Po roce 1918 byla povinná školní docházka ustanovena osmiletá a ve realizována dvou stupních - na škole obecné (1. - 5. třída) a na škole měšťanské (6. - 8. třída) nebo v nižších ročnících na středních školách.

Počátkem 60. let 20. století byla základní školní docházka postupně prodloužena na 9 let. Základní škola se tehdy nazývala základní devítiletá škola - ZDŠ.

Devátá třída byla postupně zrušena na přelomu 70. a 80. let 20. století, čímž došlo ke zkrácení základní školy na 8 ročníků. Povinná školní docházka byla ovšem prodloužena na 10 let, tedy každý absolvent základní školy musel pokračovat ve studiu na gymnáziu, středním odborném učilišti nebo střední odborné škole. V roce 1990 byla povinná desetiletá docházka opět zkrácena na 9 let a postupně byla na základních školách zavedena zpět devátá třída, nejprve nepovinná, od roku 1996 (výjimečně až 1997) pak povinná.

Současnost

Základní školy mohou být zřizovány státem, církví nebo mohou být soukromé. Docházení do státních či církevních škol je bezplatné. Soukromé školy vybírají od rodičů dětí školné.

Základní škola se v ČR dělí na dva stupně. První stupeň je tvořen 5 ročníky (do roku 1993 byl tvořen jen 4 ročníky), druhý pak 6. až 9. ročníkem.

Organizace školního roku

Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Dělí se na dvě pololetí a prázdniny.

Pololetí

1. pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího roku.
2. pololetí začíná 1. února a končí 30. června.
Jednotlivá pololetí se dělí na čtvrtletí. První čtvrtletí končí 15. listopadu, třetí čtvrtletí pak 15. dubna.

Prázdniny

Prázdniny začínají 1. července a končí 31. srpna.
Dále během školního roku existují následující prázdniny:

  • podzimní, navazující na svátek 28. říjen
  • vánoční, zpravidla od 22. prosince do 2. ledna
  • pololetní, jeden den navazující na víkend na přelomu ledna a února (nejbližší pátek po vydání pololetního vysvědčení)
  • jarní, jeden týden v únoru nebo v březnu (liší se podle jednotlivých okresů)
  • velikonoční, Zelený čtvrtek a Velký pátek

Zahájení školní docházky

Děti jsou do školy přijímány při tzv. zápisu. Jedná se (většinou) o dva dny v období od poloviny ledna do poloviny února. Přesný termín stanovuje ředitel školy. K zápisu se dostaví rodiče s dětmi, které k 1. září příslušného roku již dosáhnou věku 6 let. Tuto povinnost stanovuje rodičům zákon a platí i pro cizí státní příslušníky, kteří pobývají na území ČR (včetně uprchlíků a žadatelů o azyl).
Každá škola má určenou tzv. spádovou oblast - seznam ulic, ze kterých musí přijmout každého žáka. Jestliže kapacita školy není naplněna, může ředitel školy přijímat žáky s bydlištěm mimo spádovou oblast. Rodiče si tak mohou pro své dítě vybrat jakoukoli školu, která není naplněna. V současné době (psáno v květnu 2006) je nepřijetí dítěte z důvodu naplněné kapacity jev velmi vzácný.

Průběh zápisu

V určený den se rodič (zákonný zástupce) dostaví do školy. Kromě dítěte ještě s sebou musí mít průkaz totožnosti a rodný list dítěte. Vyplní zápisní lístek a je seznámen s podmínkami, za kterých může požádat pro své dítě o odklad. Budoucí prvňáček pak absolvuje krátké testování, jehož účelem je zjistit, zda jsou jeho schopnosti rozvinuty natolik, aby byl schopen ve škole pracovat (jemná motorika, obratnost, soustředění, slovní zásoba, výslovnost, rozpoznávání tvarů, barev …) - tyto schopnosti jsou označovány souhrnným pojmem školní zralost. Většinou to má formu zábavné procházky po škole, kde na jednotlivých stanovištích plní různé úkoly (tady jsou školy hodně vynalézavé). Na závěr dostane pamětní list a nějaký dárek zhotovený staršími žáky. Ředitel školy vyhotoví „Rozhodnutí o přijetí ke školnímu vzdělávání“ a zašle ho rodičům dítěte. Rozhodnutí o přijetí neupírá rodičům právo žádat pro své dítě odklad.

Odklad školní docházky

Pokud dítě není dostatečně zralé, může mu být zahájení docházky odloženo o rok (případně při dalším zápise po roce je možný odklad ještě o další rok). O odklad žádají rodiče ředitele školy v takovém termínu, aby žádost mohla být vyřízena do zahájení školního roku. K žádosti je třeba přiložit zprávu od dětského lékaře a posudek z pedagogicko psychologické poradny, ve kterých je odklad doporučen. Ředitel na jejich základě rozhodne o odkladu zahájení školní docházky o 1 rok. Bez tohoto „Rozhodnutí o odkladu“ není možné, aby šestileté dítě chodilo do školky.
O dodatečný odklad školní docházky mohou rodiče požádat tehdy, když se v průběhu 1. pololetí první třídy projeví školní nezralost dítěte. Postup je obdobný jako u odkladu.

Hodnocení výsledků vzdělávání

Většina škol k hodnocení výsledků vzdělávání používá pětistupňovou číselnou škálu, kde číslo 1 vyjadřuje nejlepší hodnocení. V malé míře se používá slovní hodnocení, které má lepší vypovídací schopnost, ale je náročné na zpracování učitelem (nemá-li sklouznout do frází), kromě toho většina rodičů si přeje hodnotit žáky „klasicky“ známkami. Hodnocení je průběžné a na konci každého pololetí je žákům vydáno souhrnné hodnocení - vysvědčení, na němž jsou uvedeny známky z jednotlivých absolvovaných předmětů. Pokud je žák hodnocen na konci druhého pololetí z nějakého předmětu stupněm 5, musí úspěšně absolvovat na konci prázdnin přezkoušení, jinak nemůže postoupit do vyššího ročníku či odejít na střední školu. Má-li více než dvě hodnocení stupněm 5, přezkoušení se nekoná a opakuje ročník automaticky.

K hodnocení jsou na prvním stupni používána čísla 1 až 5, kde 5 znamená neprospěl, tedy že žák nemůže pokračovat po prázdninách ve vyšším ročníku. Takový žák musí ročník opakovat, přičemž opakováním ročníku nedochází k prodloužení délky povinné školní docházky (žák tedy může ze školy vyjít už třeba v sedmém ročníku). Je-li opakování ročníku častější, zvažuje se přeřazení žáka do zvláštní školy. Na základě psychologického posudku, který diagnostikuje silné poruchy učení nebo mentální postižení, může být žák do zvláštní školy zařazen již od 1. ročníku. Existence zvláštních škol je v posledních letech opakovaně zpochybňována odbornou pedagogickou veřejností, ovšem tyto školy jsou i nadále součástí českého vzdělávacího systému a jejich zrušení v nejbližších letech je nepravděpodobné.

Na druhém stupni jsou užívány stupně:

  • výborně - odpovídá hodnocení 1
  • chvalitebně - odpovídá hodnocení 2
  • dobře - odpovídá hodnocení 3
  • dostatečně - odpovídá hodnocení 4
  • nedostatečně - odpovídá hodnocení 5, tedy opakování ročníku

Struktura školy

V čele základní školy je ředitel, který má jednoho nebo více zástupců. Ředitel je vybírán ve výběrovém řízení za účasti zřizovatele (u státních škol obec nebo kraj) a jednotlivých učitelů.

Kvalifikací učitele prvního stupně je pedagogická fakulta, čtyřleté magisterské studium. Takto kvalifikovaný učitel učí zpravidla všechny vyučovací předměty, které na prvním stupni žáci určité třídy mají a vykonává zároveň v této třídě i funkci třídního učitele. Kvalifikací učitele druhého stupně je pedagogická fakulta, pětileté magisterské studium. Vyučované předměty jsou dány jeho aprobací, zpravidla jde o dva předměty (např. matematika a fyzika). Tyto předměty vyučuje v různých třídách, v některé může vykonávat i funkci třídního učitele. Učitel je placen zřizovatelem, ve skutečnosti ovšem stát, protože kraj či obec dostávají na platy učitelů přesně napočítané příspěvky ze státního rozpočtu. Platy učitelů se řídí tabulkami pro platy státních zaměstnanců, 11. a 12. platová třída, ředitel má zpravidla 13. platovou třídu.

Velké školy, které mají několik desítek, popř. i set žáků v jednom ročníku, mají v každém ročníku několik tříd. Třídy jsou označovány číslicí označující pořadí ročníku a velkým písmenem latinské abecedy (např. 9.B). Naopak školy, které mají velmi malé množství žáků (méně než 15 v ročníku), musí požádat MŠMT o výjimku. Bez této výjimky je škola uzavřena. Výjimka bývá udělována u vesnických škol, kde by dojíždění žáků do nejbližší větší školy bylo přílišnou zátěží. Většinou je výjimka udělována jen na první stupeň. Pokud škola výjimku dostane, zpravidla spojují několik ročníků do jedné třídy. Kromě úplných základních škol se tak rozlišují neúplné (jsou v nich jen některé ročníky, např. jen první stupeň), malotřídky (dochází ke spojování dvou ročníků do jedné třídy) a velmi řídce existující jednotřídky (všechny ročníky jsou spojeny do jedné třídy). Malotřídky a zejména jednotřídky poskytují zpravidla nižší kvalitu výuky, proto jsou ospravedlnitelné jen tam, kde by dojíždění navíc skutečně značně zatěžovalo děti.

Jeden z učitelů na škole působí též jako výchovný poradce, dalšími speciálními kompetencemi jsou protidrogová prevence a poradce pro ekologickou výchovu. Dále je na škole zaměstnán školník, v některých případech též psycholog.

Ukončení školy

Základní škola není ukončována žádnou zvláštní zkouškou. Po ukončení prvního stupně může dítě pokračovat ve studiu na osmiletém gymnáziu, složí-li úspěšně přijímací zkoušky. Do roku 2000, popř. 2001 byla tato gymnázia sedmiletá (odpovídá to období nepovinné deváté třídy na základních školách). Úspěšný absolvent sedmé třídy může obdobně nastoupit po složení přijímacích zkoušek na šestileté gymnázium.

Na konci deváté třídy podávají žáci přihlášky na střední školy. V současné době je možno podat tři přihlášky na státní školy a libovolné množství přihlášek na školy soukromé. (Do roku 2004 byly povoleny dvě přihlášky.) Střední školy, které nenaplní dostatečné množství studentů z přijímacích zkoušek, mohou vyhlásit doplňovací zkoušky, ke kterým neúspěšní uchazeči z jiných škol mohou podávat další přihlášky (tentokrát již v neomezeném počtu). Některé střední školy místo přijímacích zkoušek používají jako kritérium k přijetí studentů jejich prospěch ze základní školy.

Učební plány

Součástí povinné dokumentace školy jsou učební plán a učební osnovy schválené ředitelem školy. Obecný učební plán je zpracováván bez rozvržení hodin do jednotlivých ročníků a je pro školu závazný.

Alternativní školní systémy

Některé školy jsou řazeny mezi tzv. alternativní. Tyto školy používají jiné osnovy, s důrazem na nefrontální metody výuky (škola hrou či prožitkem, spojování vyučovacích předmětů či různých ročníků do tematických celků, používání projektové a skupinové výuky) a jiné metody hodnocení (slovní hodnocení či dokonce absence hodnocení vůbec). Osnovy těchto alternativních škol musí projít schválením MŠMT. Častěji se jedná o školy soukromé, ale existují i státní školy s alternativními metodami výuky. Alternativní školy v Česku vznikají až po roce 1990.

Zvláštní skupinu alternativního školství tvoří metodiky, které vycházejí sice z norem klasického státního školství, posunují ale tyto normy směrem k moderním přístupům charakteristickým často právě pro alternativní školství. Nejvýznamnější takovouto metodikou je Začít spolu (český termín pro mezinárodní program Step by Step).

Externí odkazy