Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Šablona:Článek dne HL/2018/32
Z Multimediaexpo.cz
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/64 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2018/32: 2018) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:TRENCIN2007-113.jpg|right|160px|Hlavní dominantou Trenčína je Trenčínský hrad]] |
- | '''[[ | + | '''[[Slovensko]]''' je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika|Českem]] (252 km) a [[Rakousko|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko|Polskem]] (444 km) na severu. |
- | + | Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, dějiny této země se neshodují s [[Dějiny Česka|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách svůj plně samostatný stát. | |
- | + | Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let. | |
- | + | Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. | |
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | Po [[Osmané|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. |
+ | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41
Slovensko je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s Českem (252 km) a Rakouskem (91 km) na západě, s Maďarskem (677 km) na jihu, s Ukrajinou (97 km) na východě a s Polskem (444 km) na severu.
Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, dějiny této země se neshodují s českými. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku 1918 bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). Slovenština a maďarština se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření Československa, které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku 1992. Od 1. ledna 1993 mají Slováci poprvé v dějinách svůj plně samostatný stát.
Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili Maďaři na téměř tisíc let.
Až do roku 1918 bylo Slovensko součástí Uherského království (Horní Uhry) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí Habsburské monarchie. Po osmanské expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní rakouskou spolkovou zemi Hradsko (Burgenland) a západní Maďarsko (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. Bratislava se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). Trnava se pak následně stala centrálním městem uherské římskokatolické církve.