V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Heavisideova funkce

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nový článek)
m (Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 8: Řádka 8:
Heavisidova funkce (s parametrem ''p'') se definuje předpisem:
Heavisidova funkce (s parametrem ''p'') se definuje předpisem:
-
:<math>H_p(x) = \left\{ \begin{matrix} 0 & \mbox{ pro }x<0 \\ p & \mbox{ pro }x=0 \\ 1 & \mbox{ pro }x> 0 \end{matrix}\right.</math>,
+
:<big>\(H_p(x) = \left\{ \begin{matrix} 0 & \mbox{ pro }x<0 \\ p & \mbox{ pro }x=0 \\ 1 & \mbox{ pro }x> 0 \end{matrix}\right.\)</big>,
-
kde 0 ≤ ''p'' ≤ 1 je [[reálné číslo]] určující hodnotu funkce v bodě 0 (platí <math>p = H_p(0)</math>).  
+
kde 0 ≤ ''p'' ≤ 1 je [[reálné číslo]] určující hodnotu funkce v bodě 0 (platí <big>\(p = H_p(0)\)</big>).  
Index ''p'' je většinou volen pevně a v zápise se vynechává. Heavisidova funkce se potom značí pouze H(x).
Index ''p'' je většinou volen pevně a v zápise se vynechává. Heavisidova funkce se potom značí pouze H(x).
=== Hodnota v nule ===
=== Hodnota v nule ===
-
Parametr <math>p</math> z definice funkce se nejčastěji volí jako 0, 1/2 nebo 1. Pro hodnotu 1/2 svědčí symetrie výsledné funkce a fakt, že hodnota zpětné transformace [[Fourierova transformace|Fourierova obrazu]] funkce v bodech nespojitosti je aritmetický průměr [[limita funkce|limit]] zleva a zprava. Důvodem jiné volby může být praktičnost při jistých způsobech použití. V mnoha případech na hodnotě v nule vůbec nezáleží, např. integrujeme-li složený výraz s touto funkcí, neboť Lebesgueova [[míra (matematika)|míra]] množiny <math>\{0\}</math> je nulová.
+
Parametr <big>\(p\)</big> z definice funkce se nejčastěji volí jako 0, 1/2 nebo 1. Pro hodnotu 1/2 svědčí symetrie výsledné funkce a fakt, že hodnota zpětné transformace [[Fourierova transformace|Fourierova obrazu]] funkce v bodech nespojitosti je aritmetický průměr [[limita funkce|limit]] zleva a zprava. Důvodem jiné volby může být praktičnost při jistých způsobech použití. V mnoha případech na hodnotě v nule vůbec nezáleží, např. integrujeme-li složený výraz s touto funkcí, neboť Lebesgueova [[míra (matematika)|míra]] množiny <big>\(\{0\}\)</big> je nulová.
-
Nastavíme-li <math>p=H(0)=1/2</math>, můžeme definovat funkci pomocí znaménkové funkce ([[funkce signum|signum]]):
+
Nastavíme-li <big>\(p=H(0)=1/2\)</big>, můžeme definovat funkci pomocí znaménkové funkce ([[funkce signum|signum]]):
-
: <math>H(x) = \frac{1+\sgn(x)}{2}</math>
+
: <big>\(H(x) = \frac{1+sgn(x)}{2}\)</big>
-
Pro případ, kdy <math>p=1</math> nebo <math>p=0</math> můžeme též chápat Heavisideovu funkci takto: <math>H_1 = \chi_{\langle 0, \infty)}</math> respektive <math>H_0 = \chi_{(0, \infty)}</math> kde <math>\chi_M</math> značí [[Charakteristická funkce|charakteristickou funkci]] množiny <math>M</math>.
+
Pro případ, kdy <big>\(p=1\)</big> nebo <big>\(p=0\)</big> můžeme též chápat Heavisideovu funkci takto: <big>\(H_1 = \chi_{\langle 0, \infty)}\)</big> respektive <big>\(H_0 = \chi_{(0, \infty)}\)</big> kde <big>\(\chi_M\)</big> značí [[Charakteristická funkce|charakteristickou funkci]] množiny <big>\(M\)</big>.
== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
Mezi jednotkovým skokem a [[Diracovo delta|Diracovou funkcí]] existuje vztah, který lze zapsat jako
Mezi jednotkovým skokem a [[Diracovo delta|Diracovou funkcí]] existuje vztah, který lze zapsat jako
-
:<math>H(x) = \int_{-\infty}^x \delta(t)\mathrm{d}t</math>
+
:<big>\(H(x) = \int_{-\infty}^x \delta(t)\mathrm{d}t\)</big>
Derivací Heavisideovy funkce je tedy Diracova delta funkce, primitivní funkcí je tzv. [[náběhová funkce]].
Derivací Heavisideovy funkce je tedy Diracova delta funkce, primitivní funkcí je tzv. [[náběhová funkce]].

Aktuální verze z 14. 8. 2022, 14:52

    H1(x)
    H1/2(x)

Heavisideova funkce (také jednotkový skok) je nespojitá funkce, jejíž hodnota je nulová pro zápornou hodnotu argumentu a rovna jedné pro kladnou hodnotu argumentu. Hodnota funkce pro nulový argument není podstatná a proto je různými autory definována odlišně (viz níže).

Často se používá v teorii řízení a při zpracování signálu, kde slouží k reprezentaci jednorázové změny signálu. Pojmenována byla po anglickém učenci Oliveru Heavisideovi.

Obsah

Definice

Heavisidova funkce (s parametrem p) se definuje předpisem:

\(H_p(x) = \left\{ \begin{matrix} 0 & \mbox{ pro }x<0 \\ p & \mbox{ pro }x=0 \\ 1 & \mbox{ pro }x> 0 \end{matrix}\right.\),

kde 0 ≤ p ≤ 1 je reálné číslo určující hodnotu funkce v bodě 0 (platí \(p = H_p(0)\)).

Index p je většinou volen pevně a v zápise se vynechává. Heavisidova funkce se potom značí pouze H(x).

Hodnota v nule

Parametr \(p\) z definice funkce se nejčastěji volí jako 0, 1/2 nebo 1. Pro hodnotu 1/2 svědčí symetrie výsledné funkce a fakt, že hodnota zpětné transformace Fourierova obrazu funkce v bodech nespojitosti je aritmetický průměr limit zleva a zprava. Důvodem jiné volby může být praktičnost při jistých způsobech použití. V mnoha případech na hodnotě v nule vůbec nezáleží, např. integrujeme-li složený výraz s touto funkcí, neboť Lebesgueova míra množiny \(\{0\}\) je nulová.

Nastavíme-li \(p=H(0)=1/2\), můžeme definovat funkci pomocí znaménkové funkce (signum):

\(H(x) = \frac{1+sgn(x)}{2}\)

Pro případ, kdy \(p=1\) nebo \(p=0\) můžeme též chápat Heavisideovu funkci takto: \(H_1 = \chi_{\langle 0, \infty)}\) respektive \(H_0 = \chi_{(0, \infty)}\) kde \(\chi_M\) značí charakteristickou funkci množiny \(M\).

Vlastnosti

Mezi jednotkovým skokem a Diracovou funkcí existuje vztah, který lze zapsat jako

\(H(x) = \int_{-\infty}^x \delta(t)\mathrm{d}t\)

Derivací Heavisideovy funkce je tedy Diracova delta funkce, primitivní funkcí je tzv. náběhová funkce.

Související články

Externí odkazy