Olše (řeka)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]] | |povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Odra]] | ||
|hčp=2-03-03-001 | |hčp=2-03-03-001 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Ciesz olza czciesz 355.jpg|thumb|240px|Řeka Olše uprostřed mezi Polským a Českým Těšínem]] |
- | '''Olše''' (polsky: Olza | + | [[Soubor:Sport Most Cieszyn, 04-2020.jpg|thumb|240px|Sportovní most v Českém Těšíně (2020)]] |
+ | [[Soubor:Most Družby.JPG|thumb|240px|Most Družby přes Olši (2008)]] | ||
+ | '''Olše''' (polsky: Olza, v [[těšínské nářečí|těšínském nářečí]] také ''Olza'') je [[řeka]] v okresech [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]] a [[Okres Karviná|Karviná]] v [[Česká republika|České republice]] a ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] v [[Polsko|Polsku]], přičemž částečně tvoří [[státní hranice|státní hranici]]. | ||
+ | |||
+ | Je 99 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 1 118 [[kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]], z toho 479 km<sup>2</sup> na území [[Polsko|Polska]]. | ||
== Průběh toku == | == Průběh toku == | ||
Pramení nedaleko polské vesnice [[Istebna]] ve [[Slezské Beskydy|Slezských Beskydech]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 840–880 m. V horní části od [[Jablunkov]]a po [[Třinec]] tvoří hranici mezi [[Slezské Beskydy|Slezskými]] a [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezskými Beskydy]]. Od [[Těšín]]a ke [[Karviná|Karviné]] a od [[Závada (Petrovice u Karviné)|Závady]] k ústí tvoří [[česko-polská hranice|česko-polskou hranici]]. Vlévá se do řeky [[Odra|Odry]] ve výši 195 m n. m. | Pramení nedaleko polské vesnice [[Istebna]] ve [[Slezské Beskydy|Slezských Beskydech]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 840–880 m. V horní části od [[Jablunkov]]a po [[Třinec]] tvoří hranici mezi [[Slezské Beskydy|Slezskými]] a [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezskými Beskydy]]. Od [[Těšín]]a ke [[Karviná|Karviné]] a od [[Závada (Petrovice u Karviné)|Závady]] k ústí tvoří [[česko-polská hranice|česko-polskou hranici]]. Vlévá se do řeky [[Odra|Odry]] ve výši 195 m n. m. | ||
Řádka 59: | Řádka 63: | ||
V místních dialektech se řece podél toku říkalo ''Olza'', ''Olsa'', ''Olša''. Jméno ''Olza'', dříve ''Oldza'', pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223</ref> V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako ''Olsa'' (německy se čte Olza). Název ''Olsza'' [olša] či ''Olše'' vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222</ref> Na 10. shromáždění [[Kongres Poláků v České republice|Kongresu Poláků v České republice]] v roce [[2008]] zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za navrácení jména Olza v Česku.<ref>[http://www.gazetacodzienna.pl/index.php?p=wwiad&id=1113 Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši]</ref> | V místních dialektech se řece podél toku říkalo ''Olza'', ''Olsa'', ''Olša''. Jméno ''Olza'', dříve ''Oldza'', pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223</ref> V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako ''Olsa'' (německy se čte Olza). Název ''Olsza'' [olša] či ''Olše'' vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.<ref>Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222</ref> Na 10. shromáždění [[Kongres Poláků v České republice|Kongresu Poláků v České republice]] v roce [[2008]] zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za navrácení jména Olza v Česku.<ref>[http://www.gazetacodzienna.pl/index.php?p=wwiad&id=1113 Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši]</ref> | ||
== Kultura == | == Kultura == | ||
- | |||
Krajina kolem Olše inspirovala mimo jiné i [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančuru]], který ji zobrazil ve svém díle [[Rozmarné léto]], které bylo později zfilmováno [[Jiří Menzel|Jiřím Menzelem]] s [[Jan Hrušínský|Janem Hrušínským]] a [[Vlastimil Brodský|Vlastimilem Brodským]] v titulních rolích. | Krajina kolem Olše inspirovala mimo jiné i [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančuru]], který ji zobrazil ve svém díle [[Rozmarné léto]], které bylo později zfilmováno [[Jiří Menzel|Jiřím Menzelem]] s [[Jan Hrušínský|Janem Hrušínským]] a [[Vlastimil Brodský|Vlastimilem Brodským]] v titulních rolích. | ||
Řeka Olše má velký význam i pro místní [[Poláci|polskou menšinu]] - k řece se vztahuje i její neoficiální hymna [[Płyniesz Olzo po dolinie]] (''Plyneš Olše po dolině''). Poláci též nazývají východní část českého [[Těšínsko|Těšínska]] [[Zaolzie]] (''Zaolší'' - oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z [[Polsko|Polska]]), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky. | Řeka Olše má velký význam i pro místní [[Poláci|polskou menšinu]] - k řece se vztahuje i její neoficiální hymna [[Płyniesz Olzo po dolinie]] (''Plyneš Olše po dolině''). Poláci též nazývají východní část českého [[Těšínsko|Těšínska]] [[Zaolzie]] (''Zaolší'' - oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z [[Polsko|Polska]]), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky. |
Aktuální verze z 2. 3. 2021, 14:22
Olše (polsky: Olza, v těšínském nářečí také Olza) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici.
Je 99 km dlouhá. Povodí má rozlohu 1 118 km2, z toho 479 km2 na území Polska.
Obsah |
Průběh toku
Pramení nedaleko polské vesnice Istebna ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 840–880 m. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry ve výši 195 m n. m.
Větší přítoky
- levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Mlýnka, Lutyňka
- pravé – Hluchová, Puncówka, Bobrek, Karvinský potok, Petrůvka, Šotkůvka
Vodní režim
Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,4 činí 13,7 m³/s. Hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok | stoletá voda |
---|---|---|---|---|
Jablunkov | 64,4 | 92,85 km² | 1,83 m³/s | 239 m³/s |
Český Těšín | 39,9 | 384,44 km² | 7,15 m³/s | 626 m³/s |
Věřňovice | 7,4 | 1071,19 km² | 13,7 m³/s | 970 m³/s |
Využití
Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek u Jablunkova, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Zámeček v Petrovicích stojí nad řekou Petrůvkou, přítokem Olše, jen 7 km od ní. Také hrad a zámek v Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.
Pojmenování
V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (a s významem „olše“ nesouvisí).[1] V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy se čte Olza). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[2] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za navrácení jména Olza v Česku.[3]
Kultura
Krajina kolem Olše inspirovala mimo jiné i Vladislava Vančuru, který ji zobrazil ve svém díle Rozmarné léto, které bylo později zfilmováno Jiřím Menzelem s Janem Hrušínským a Vlastimilem Brodským v titulních rolích. Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu - k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší - oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.
Poznámky
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
- ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
- ↑ Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši
Literatura
- Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |