Nobelium

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
(+ Alfred Nobel)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 19: Řádka 19:
|-
|-
|[[Ionisační energie]] No→No<sup>+</sup>|| 642 kJ/mol
|[[Ionisační energie]] No→No<sup>+</sup>|| 642 kJ/mol
-
|}
+
|}'''Nobelium''', chemická značka '''No''', ''(lat. Nobelium)'' je čtrnáctým členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], desátým [[transurany|transuranem]], silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[kov]]ový [[Chemický prvek|prvek]], připravovaný uměle ozařováním jader [[curium|curia]]. Svůj název získal na počest [[Alfred Nobel|Alfreda Nobela]].
-
'''Nobelium''', chemická značka '''No''', ''(lat. Nobelium)'' je čtrnáctým členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], desátým [[transurany|transuranem]], silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[kov]]ový [[Chemický prvek|prvek]], připravovaný uměle ozařováním jader [[curium|curia]]. Svůj název získal na počest [[Alfred Nobel|Alfreda Nobela]].
+
Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje ''α a γ záření'' a je silným zdrojem [[neutron]]ů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s [[radioaktivita|radioaktivními]] materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje ''α a γ záření'' a je silným zdrojem [[neutron]]ů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s [[radioaktivita|radioaktivními]] materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
== Výskyt, historie přípravy ==
== Výskyt, historie přípravy ==
Řádka 26: Řádka 25:
Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku [[1958]] v laboratořích kalifornské university v [[Berkeley]] za pomoci nového [[lineární urychlovač|lineárního urychlovače]] částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % <sup>244</sup>Cm + 4,5 % <sup>246</sup>Cm) jádry [[uhlík]]u <sup>12</sup>C a bylo získáno nobelium <sup>252</sup>No s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 2,4 sekund.
Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku [[1958]] v laboratořích kalifornské university v [[Berkeley]] za pomoci nového [[lineární urychlovač|lineárního urychlovače]] částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % <sup>244</sup>Cm + 4,5 % <sup>246</sup>Cm) jádry [[uhlík]]u <sup>12</sup>C a bylo získáno nobelium <sup>252</sup>No s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 2,4 sekund.
:{{su|p=244|b=96|a=r}}Cm + {{su|p=12|b=6}}C → {{su|p=256|b=102}}No → {{su|p=252|b=102}}No + 4 {{su|p=1|b=0}}n
:{{su|p=244|b=96|a=r}}Cm + {{su|p=12|b=6}}C → {{su|p=256|b=102}}No → {{su|p=252|b=102}}No + 4 {{su|p=1|b=0}}n
-
[[File:Alfred Nobel.jpeg|thumb|right|250 px|Alfred Nobel]]
+
[[Soubor:AlfredNobel2.jpg|thumb|260px|Alfred Nobel]]
Za jeho objevitele jsou pokládáni [[Albert Ghiorso]], [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[John R. Walton]] a [[Torbjørn Sikkeland]]. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce [[dynamit]]u [[Alfred Nobel|Alfreda Nobela]].
Za jeho objevitele jsou pokládáni [[Albert Ghiorso]], [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[John R. Walton]] a [[Torbjørn Sikkeland]]. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce [[dynamit]]u [[Alfred Nobel|Alfreda Nobela]].
Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku [[1966]], kdy byl bombardován terčík z [[uran (prvek)|uranu]] <sup>238</sup>U jádry [[neon]]u <sup>22</sup>Ne
Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku [[1966]], kdy byl bombardován terčík z [[uran (prvek)|uranu]] <sup>238</sup>U jádry [[neon]]u <sup>22</sup>Ne
:{{su|p=238|b=92|a=r}}U + {{su|p=22|b=10}}Ne → {{su|p=260|b=102}}No → {{su|p=254|b=102}}No + 6 {{su|p=1|b=0}}n
:{{su|p=238|b=92|a=r}}U + {{su|p=22|b=10}}Ne → {{su|p=260|b=102}}No → {{su|p=254|b=102}}No + 6 {{su|p=1|b=0}}n
== Izotopy ==
== Izotopy ==
-
Je známo celkem 17 [[izotop]]ů nobelia, z nichž je nejstabilnější jsou <sup>259</sup>No s poločasem rozpadu 58 minut, <sup>255</sup>No s poločasem rozpadu 3,1 minuty a <sup>253</sup>No s poločasem 1,62 minuty. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu.  
+
Je známo celkem 17 [[izotop]]ů nobelia, z nichž je nejstabilnější jsou <sup>259</sup>No s poločasem rozpadu 58 minut, <sup>255</sup>No s poločasem rozpadu 3,1 minuty a <sup>253</sup>No s poločasem 1,62 minuty.  
 +
 
 +
Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu.  
{| class="wikitable" style="text-align:center"
{| class="wikitable" style="text-align:center"
|-
|-

Aktuální verze z 21. 12. 2021, 11:46

Nobelium
Nobelium
Atomové číslo102
Relativní atomová hmotnost259 amu
Elektronová konfigurace[Rn] 5f14 7s2
SkupenstvíPevné
Teplota tání827 °C (1100 K)
Elektronegativita (Pauling) 1,3
Registrační číslo CAS10028-14-5
Ionisační energie No→No+ 642 kJ/mol
Nobelium, chemická značka No, (lat. Nobelium) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela.

Nobelium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Obsah

Výskyt, historie přípravy

Nobelium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. Nobelium bylo poprvé připraveno v dubnu roku 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč složený z izotopů curia (95 % 244Cm + 4,5 % 246Cm) jádry uhlíku 12C a bylo získáno nobelium 252No s poločasem rozpadu 2,4 sekund.

24496Cm + 126C → 256102No → 252102No + 4 10n
Alfred Nobel

Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest švédského chemika a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Další umělá příprava nobelia byla oznámena roku 1966, kdy byl bombardován terčík z uranu 238U jádry neonu 22Ne

23892U + 2210Ne → 260102No → 254102No + 6 10n

Izotopy

Je známo celkem 17 izotopů nobelia, z nichž je nejstabilnější jsou 259No s poločasem rozpadu 58 minut, 255No s poločasem rozpadu 3,1 minuty a 253No s poločasem 1,62 minuty.

Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než jednu minutu.

Izotop Rok objevu Použitá reakce Poločas rozpadu
250Nom 2001 204Pb(48Ca,2n) 0,043 ms
250Nog 2006 204Pb(48Ca,2n) 0,0037 ms
251No 1967 244Cm(12C,5n) 0,76 s
252Nog 1959 244Cm(12C,4n) 2,44 s
252Nom ~2002 206Pb(48Ca,2n) 110 ms
253Nog 1967 242Pu(16O,5n),239Pu(18O,4n) 1,62 min
253Nom 1971 249Cf(12C,4n)[1] 0,0435 ms
254Nog 1966 243Am(15N,4n) 51 s
254Nom1 1967? 246Cm(13C,5n),246Cm(12C,4n) 275 ms
254Nom2 ~2003 208Pb(48Ca,2n) 0,198 ms
255No 1967 246Cm(13C,4n),248Cm(12C,5n) 3,1 min
256No 1967 248Cm(12C,4n),248Cm(13C,5n) 2,91 s
257No 1961? , 1967 248Cm(13C,4n) 25 s
258No 1967 248Cm(13C,3n) 1,2 ms
259No 1973 248Cm(18O,α3n) 58 min
260No  ? 254Es + 22Ne,18O,13C - transfer 160 ms
262No 1988 254Es + 22Ne - transfer (EC of 262Lr) 5 ms

Literatura

  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference

  1. ↑ see rutherfordium

Externí odkazy

  • Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
  • Chemický vzdělávací portál [2]
  • WebElements (anglicky) [3]
  • Periodická tabulka prvků [4]


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nobelium
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nobelium“