V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Namur

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox Belgie obec
{{Infobox Belgie obec
| název = Namur
| název = Namur
Řádka 35: Řádka 34:
| telefon = 081
| telefon = 081
| web = [http://www.ville.namur.be www.ville.namur.be]
| web = [http://www.ville.namur.be www.ville.namur.be]
-
}}
+
}}'''Namur''' ([[valonština|valonsky]] ''{{cizojazyčně|wa|Nameûr}}'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''{{cizojazyčně|nl|Namen}}'') je [[Francouzské společenství Belgie|frankofonní]] [[Seznam belgických měst|město]] v [[Belgie|Belgii]], hlavní město [[Valonsko|Valonska]] a správní centrum provincie [[Namur (provincie)|Namur]].
-
'''Namur''' ([[valonština|valonsky]] ''{{cizojazyčně|wa|Nameûr}}'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''{{cizojazyčně|nl|Namen}}'') je [[Francouzské společenství Belgie|frankofonní]] [[Seznam belgických měst|město]] v [[Belgie|Belgii]], hlavní město [[Valonsko|Valonska]] a správní centrum provincie [[Namur (provincie)|Namur]].
+
 
S 107 411 obyvateli (údaj z [[1. červenec|1. července]] [[2006]]) je Namur třetí největší město ve Valonsku.
S 107 411 obyvateli (údaj z [[1. červenec|1. července]] [[2006]]) je Namur třetí největší město ve Valonsku.
V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda.
V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda.
 +
Sídlo parlamentu se nachází v Grognonu, historickém jádru města na soutoku [[Mása|Másy]] a [[Sambre|Sambry]], a vláda sídlí v budově ''Élysette'' na protějším břehu řeky Másy.
Sídlo parlamentu se nachází v Grognonu, historickém jádru města na soutoku [[Mása|Másy]] a [[Sambre|Sambry]], a vláda sídlí v budově ''Élysette'' na protějším břehu řeky Másy.
 +
== Geografie ==
== Geografie ==
-
[[Soubor:Carte Namur (Namur).png|thumb|left|Poloha Namuru v obci Namur]]
+
[[Soubor:Carte Namur (Namur).png|thumb|220px|Poloha Namuru v obci Namur]]
Namur se nachází přibližně 65 km jihovýchodně od [[Brusel]]u na soutoku dvou hlavních valonských řek, Másy a Sambry, a na pomezí tří geografických oblastí, a sice [[Hesbaye]] na severu, [[Condroz]] na jihovýchodě a [[Entre-Sambre-et-Meuse]] na jihozápadě.
Namur se nachází přibližně 65 km jihovýchodně od [[Brusel]]u na soutoku dvou hlavních valonských řek, Másy a Sambry, a na pomezí tří geografických oblastí, a sice [[Hesbaye]] na severu, [[Condroz]] na jihovýchodě a [[Entre-Sambre-et-Meuse]] na jihozápadě.
Obec Namur má rozlohu 175,69 km² a zahrnuje kromě vlastního Namuru bývalé obce Beez, Belgrade, Saint-Servais, Saint-Marc, Bouge, Champion, Daussoulx, Flawinne, Malonne, Suarlée, Temploux, Vedrin, Boninne, Cognelée, Gelbressée, Marche-les-Dames, Dave, Jambes, Naninne, Wépion, Wierde, Erpent, Lives-sur-Meuse a Loyers.
Obec Namur má rozlohu 175,69 km² a zahrnuje kromě vlastního Namuru bývalé obce Beez, Belgrade, Saint-Servais, Saint-Marc, Bouge, Champion, Daussoulx, Flawinne, Malonne, Suarlée, Temploux, Vedrin, Boninne, Cognelée, Gelbressée, Marche-les-Dames, Dave, Jambes, Naninne, Wépion, Wierde, Erpent, Lives-sur-Meuse a Loyers.
Řádka 47: Řádka 48:
Namur existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů.
Namur existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů.
Poté, co Julius Caesar porazil místní kmen [[Aduatukové|Aduatuků]], se v oblasti usídlili Římané.
Poté, co Julius Caesar porazil místní kmen [[Aduatukové|Aduatuků]], se v oblasti usídlili Římané.
-
Význam Namuru vzrostl v raném středověku, když [[Merovejci]] vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem obou řek.
+
Význam Namuru vzrostl v raném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem obou řek.
V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím.
V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím.
Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Másy, zatímco jižní břeh, který patřil [[biskupství Lutych]], se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Másy, zatímco jižní břeh, který patřil [[biskupství Lutych]], se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).
-
Roku 1262 se Namur stal součástí [[Flanderské hrabství|flanderského hrabství]] a roku 1421 jej koupil [[Burgundsko|burgundský]] vévoda [[Filip III. Dobrý]].
+
Roku 1262 se Namur stal součástí [[Flanderské hrabství|flanderského hrabství]] a roku 1421 jej koupil [[Burgundsko|burgundský]] vévoda Filip III. Dobrý. Ve 40. letech 17. století se stal Namur součástí [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]] a opevnění jeho citadely bylo značně zesíleno.
-
Ve 40. letech 17. století se stal Namur součástí [[Španělské Nizozemí|Španělského Nizozemí]] a opevnění jeho citadely bylo značně zesíleno.
+
 
-
Roku 1692 město dobyl [[Francie|francouzský]] král Ludvík XIV. a jeho vojenský architekt [[Sébastien le Prestre de Vauban|Vauban]] přebudoval citadelu.
+
Roku 1692 město dobyl [[Francie|francouzský]] král Ludvík XIV. a jeho vojenský architekt [[Sébastien le Prestre de Vauban|Vauban]] přebudoval citadelu. Francouzská nadvláda neměla dlouhého trvání, neboť již roku 1695 město dobyl Vilém III. Oranžský.
-
Francouzská nadvláda neměla dlouhého trvání, neboť již roku 1695 město dobyl [[Vilém III. Oranžský]].
+
Roku 1709 získali [[Nizozemsko|Nizozemci]] právo opatřit město posádkou, avšak roku 1713 bylo původně Španělské Nizozemí přiřčeno utrechtskou smlouvou [[Rakousko|rakouským]] [[Habsburkové|Habsburkům]]. Městu tedy vládli Rakušané, zatímco citadela byla pod kontrolou Nizozemců, kteří ji posléze znovu přestavěli.
-
Roku 1709 získali [[Nizozemsko|Nizozemci]] právo opatřit město posádkou, avšak roku 1713 bylo původně Španělské Nizozemí přiřčeno [[utrechtská smlouva|utrechtskou smlouvou]] [[Rakousko|rakouským]] [[Habsburkové|Habsburkům]].
+
 
-
Městu tedy vládli Rakušané, zatímco citadela byla pod kontrolou Nizozemců, kteří ji posléze znovu přestavěli.
+
Po Velké francouzské revoluci do Belgie roku 1794 opět vpadli Francouzi. Namur byl anektován Francií a byl zde nastolen represivní revoluční režim. Od roku 1795 byl Namur prefekturou [[Francouzské departementy|departementu]] [[Sambre-et-Meuse]]. Po Napoleonově porážce roku 1815 se území Belgie stalo rozhodnutím Vídeňského kongresu součástí [[Spojené království nizozemské|Spojeného království nizozemského]] a po [[belgická revoluce|belgické revoluci]] roku 1830 se Belgie odtrhla od Nizozemska. I za nového režimu v Namuru sídlila vojenská posádka a roku 1887 byla znovu přestavěna citadela. Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody.
-
Po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] do Belgie roku 1794 opět vpadli Francouzi.
+
 
-
Namur byl anektován Francií a byl zde nastolen represivní revoluční režim.
+
Na začátku [[první světová válka|první světové války]] byl Namur jedním z hlavních cílů [[německo|německých]] vojsk, která se snažila proniknout údolím Másy do Francie. Namurská citadela byla považována za nedobytnou, přesto však padla po pouhých třech dnech bojů a po zbytek války bylo město okupováno.
-
Od roku 1795 byl Namur prefekturou [[Francouzské departementy|departementu]] [[Sambre-et-Meuse]].
+
 
-
Po Napoleonově porážce roku 1815 se území Belgie stalo rozhodnutím Vídeňského kongresu součástí [[Spojené království nizozemské|Spojeného království nizozemského]] a po [[belgická revoluce|belgické revoluci]] roku 1830 se Belgie odtrhla od Nizozemska.
+
-
I za nového režimu v Namuru sídlila vojenská posádka a roku 1887 byla znovu přestavěna citadela.
+
-
Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody.
+
-
Na začátku [[první světová válka|první světové války]] byl Namur jedním z hlavních cílů [[německo|německých]] vojsk, která se snažila proniknout údolím Másy do Francie.
+
-
Namurská citadela byla považována za nedobytnou, přesto však padla po pouhých třech dnech bojů a po zbytek války bylo město okupováno.
+
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město vzhledem ke své dobré strategické poloze bombardováno.
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město vzhledem ke své dobré strategické poloze bombardováno.
 +
Do roku [[1977]] byl Namur sídlem výsadkových oddílů belgické armády.
Do roku [[1977]] byl Namur sídlem výsadkových oddílů belgické armády.
Řádka 79: Řádka 76:
<gallery>
<gallery>
Soubor:Namur JPG07.jpg|Namurská citadela
Soubor:Namur JPG07.jpg|Namurská citadela
-
Soubor:Namur JPG02b.jpg|Řeka Sambra a katedrála Saint-Aubain
+
Soubor:01-Namur-290305 (5) JPG.jpg|Řeka Sambra a katedrála Saint-Aubain
Soubor:Namur Ca1JPG.jpg|Katedrála Saint-Aubain
Soubor:Namur Ca1JPG.jpg|Katedrála Saint-Aubain
Soubor:01-Namur-300605 (1) JPG.jpg|Zvonice
Soubor:01-Namur-300605 (1) JPG.jpg|Zvonice
</gallery>
</gallery>
 +
==Panorama==
 +
{{Panorama1
 +
|Fotovyska=678
 +
|Sirkaobrazku=1250
 +
|Nazevfoto=92094-CLT-0105-01 Citadelle de Namur (4).jpg
 +
|Popisek1=Panorama pevnosti
 +
|Popisek2=Panorama velké citadely a města Namur (červenec 2013)}}
== Související články ==
== Související články ==
Řádka 92: Řádka 96:
* [http://www.fortified-places.com/namur.html Stránka o opevnění] v angličtině
* [http://www.fortified-places.com/namur.html Stránka o opevnění] v angličtině
* [http://www.fortified-places.com/namur1692.html Stránka o obléhání Namuru roku 1692] v angličtině
* [http://www.fortified-places.com/namur1692.html Stránka o obléhání Namuru roku 1692] v angličtině
 +
{{commonscat|Namur}}{{Článek z Wikipedie}}
{{commonscat|Namur}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Belgii]]
[[Kategorie:Města v Belgii]]
[[Kategorie:Obce v provincii Namur]]
[[Kategorie:Obce v provincii Namur]]
 +
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 11. 9. 2015, 15:10

Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur.

S 107 411 obyvateli (údaj z 1. července 2006) je Namur třetí největší město ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda.

Sídlo parlamentu se nachází v Grognonu, historickém jádru města na soutoku Másy a Sambry, a vláda sídlí v budově Élysette na protějším břehu řeky Másy.

Obsah

Geografie

Poloha Namuru v obci Namur

Namur se nachází přibližně 65 km jihovýchodně od Bruselu na soutoku dvou hlavních valonských řek, Másy a Sambry, a na pomezí tří geografických oblastí, a sice Hesbaye na severu, Condroz na jihovýchodě a Entre-Sambre-et-Meuse na jihozápadě. Obec Namur má rozlohu 175,69 km² a zahrnuje kromě vlastního Namuru bývalé obce Beez, Belgrade, Saint-Servais, Saint-Marc, Bouge, Champion, Daussoulx, Flawinne, Malonne, Suarlée, Temploux, Vedrin, Boninne, Cognelée, Gelbressée, Marche-les-Dames, Dave, Jambes, Naninne, Wépion, Wierde, Erpent, Lives-sur-Meuse a Loyers.

Historie

Namur existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Poté, co Julius Caesar porazil místní kmen Aduatuků, se v oblasti usídlili Římané. Význam Namuru vzrostl v raném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem obou řek. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím.

Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Másy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych, se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru). Roku 1262 se Namur stal součástí flanderského hrabství a roku 1421 jej koupil burgundský vévoda Filip III. Dobrý. Ve 40. letech 17. století se stal Namur součástí Španělského Nizozemí a opevnění jeho citadely bylo značně zesíleno.

Roku 1692 město dobyl francouzský král Ludvík XIV. a jeho vojenský architekt Vauban přebudoval citadelu. Francouzská nadvláda neměla dlouhého trvání, neboť již roku 1695 město dobyl Vilém III. Oranžský. Roku 1709 získali Nizozemci právo opatřit město posádkou, avšak roku 1713 bylo původně Španělské Nizozemí přiřčeno utrechtskou smlouvou rakouským Habsburkům. Městu tedy vládli Rakušané, zatímco citadela byla pod kontrolou Nizozemců, kteří ji posléze znovu přestavěli.

Po Velké francouzské revoluci do Belgie roku 1794 opět vpadli Francouzi. Namur byl anektován Francií a byl zde nastolen represivní revoluční režim. Od roku 1795 byl Namur prefekturou departementu Sambre-et-Meuse. Po Napoleonově porážce roku 1815 se území Belgie stalo rozhodnutím Vídeňského kongresu součástí Spojeného království nizozemského a po belgické revoluci roku 1830 se Belgie odtrhla od Nizozemska. I za nového režimu v Namuru sídlila vojenská posádka a roku 1887 byla znovu přestavěna citadela. Během obou světových válek město utrpělo výrazné škody.

Na začátku první světové války byl Namur jedním z hlavních cílů německých vojsk, která se snažila proniknout údolím Másy do Francie. Namurská citadela byla považována za nedobytnou, přesto však padla po pouhých třech dnech bojů a po zbytek války bylo město okupováno.

Za druhé světové války bylo město vzhledem ke své dobré strategické poloze bombardováno.

Do roku 1977 byl Namur sídlem výsadkových oddílů belgické armády.

Ekonomika

Namur je důležité obchodní a průmyslové centrum. Vyrábí se zde stroje, kožené zboží, kovy a porcelán. Namur je také důležitým železničním uzlem, neboť leží na trati z Bruselu do Lucemburku a z Lille do Lutychu. Řeka Mása se využívá k lodní dopravě.

Zajímavosti

Fotografie

Namurská citadela

Řeka Sambra a katedrála Saint-Aubain

Katedrála Saint-Aubain

Zvonice

Panorama

Panorama pevnosti
Panorama velké citadely a města Namur (červenec 2013)


Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Namur
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Namur“