Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Šablona:Článek dne HL/2021/29
Z Multimediaexpo.cz
(-- optimalizace) |
m |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | + | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> |
[[Soubor:Kobalt electrolytic and 1cm3 cube.jpg|right|160px|Pure (99.9 %) cobalt chips, electrolytically refined]] | [[Soubor:Kobalt electrolytic and 1cm3 cube.jpg|right|160px|Pure (99.9 %) cobalt chips, electrolytically refined]] | ||
'''<big>[[Kobalt]]</big>''', chemická značka '''Co''' ('''''[[Kobalt|Cobaltum]]''''') je namodralý, feromagnetický, tvrdý [[kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. | '''<big>[[Kobalt]]</big>''', chemická značka '''Co''' ('''''[[Kobalt|Cobaltum]]''''') je namodralý, feromagnetický, tvrdý [[kov]]. Používá se v [[metalurgie|metalurgii]] pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky. | ||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Typický kovový ferromagnetický prvek, stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou [[tvrdost]]í a pevností předčí [[ocel]]. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž [[kov]] ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod. Kobalt patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v ''d''-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Co<sup>+II</sup> a Co<sup>+III</sup>, vzácně se můžeme setkat i s Co<sup>+I</sup>, Co<sup>+IV</sup> a od nedávna také s některými nestabilními sloučeninami v oxidačním stavu Co<sup>+V</sup> například Na<sub>3</sub>Co<sup>V</sup>O<sub>4</sub>. | Typický kovový ferromagnetický prvek, stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou [[tvrdost]]í a pevností předčí [[ocel]]. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž [[kov]] ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod. Kobalt patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v ''d''-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Co<sup>+II</sup> a Co<sup>+III</sup>, vzácně se můžeme setkat i s Co<sup>+I</sup>, Co<sup>+IV</sup> a od nedávna také s některými nestabilními sloučeninami v oxidačním stavu Co<sup>+V</sup> například Na<sub>3</sub>Co<sup>V</sup>O<sub>4</sub>. | ||
Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou alotropických modifikacích označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu. | Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou alotropických modifikacích označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu. | ||
| - | V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě | + | V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě staŠablonabilní. V jemně rozptýleném stavu je kobalt stejně jako [[železo]] pyroforický (je samozápalný na vzduchu). Ve zředěných kyselinách, jako je [[kyselina chlorovodíková]], [[kyselina sírová]] a [[kyselina dusičná]], se rozpouští, ale velmi neochotně a pomalu. V koncentrované [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se kobalt, stejně jako [[železo]] pouze [[pasivace|pasivuje]]. |
Při zahřívání shoří kobalt na [[vzduch]]u na [[oxid kobaltnato-kobaltitý]] Co<sub>3</sub>O<sub>4</sub>. Při zahřívání na vzduchu nad 900 °C shoří kobalt na [[oxid kobaltnatý]] CoO. Ten vzniká i při působení vodní páry na kov zahřátý do červeného žáru. Za normální teploty je kobalt málo reaktivní, ale za vyšších teplot se často za vzniku plamene slučuje s mnoha prvky. Neslučuje se však s [[dusík]]em a [[vodík]]em. | Při zahřívání shoří kobalt na [[vzduch]]u na [[oxid kobaltnato-kobaltitý]] Co<sub>3</sub>O<sub>4</sub>. Při zahřívání na vzduchu nad 900 °C shoří kobalt na [[oxid kobaltnatý]] CoO. Ten vzniká i při působení vodní páry na kov zahřátý do červeného žáru. Za normální teploty je kobalt málo reaktivní, ale za vyšších teplot se často za vzniku plamene slučuje s mnoha prvky. Neslučuje se však s [[dusík]]em a [[vodík]]em. | ||
Oproti příbuznému [[nikl]]u je zastoupení kobaltu na Zemi i ve vesmíru výrazně nižší. V [[zemská kůra|zemské kůře]] činí průměrný obsah kobaltu kolem 25 mg/kg, čímž se zařazuje na 30. místo ve výskytu prvků na zemi. Jeho procentuální obsah odpovídá 29 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic). V mořské [[voda|vodě]] se jeho koncentrace pohybuje na úrovni 0,27 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom kobaltu přibližně 15 milionů atomů [[vodík]]u. | Oproti příbuznému [[nikl]]u je zastoupení kobaltu na Zemi i ve vesmíru výrazně nižší. V [[zemská kůra|zemské kůře]] činí průměrný obsah kobaltu kolem 25 mg/kg, čímž se zařazuje na 30. místo ve výskytu prvků na zemi. Jeho procentuální obsah odpovídá 29 ppm (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic). V mořské [[voda|vodě]] se jeho koncentrace pohybuje na úrovni 0,27 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom kobaltu přibližně 15 milionů atomů [[vodík]]u. | ||
| - | V přírodě nejsou známa naleziště rud s převažujícím množstvím kobaltu. Ten vždy pouze doprovází niklové rudy a nalezneme jej i jako doprovodný prvek v sulfidických rudách [[měď|mědi]] nebo [[olovo|olova]]. Nejdůležitější nerosty kobaltu jsou '''''[[smaltin]]''''' CoAs<sub>3</sub>, '''''[[linnéit]]''''' Co<sub>3</sub>S<sub>4</sub> a '''''[[kobaltin]]''''' CoAsS. V ryzím stavu je možné nalézt kobalt v množství 0,5 | + | V přírodě nejsou známa naleziště rud s převažujícím množstvím kobaltu. Ten vždy pouze doprovází niklové rudy a nalezneme jej i jako doprovodný prvek v sulfidických rudách [[měď|mědi]] nebo [[olovo|olova]]. Nejdůležitější nerosty kobaltu jsou '''''[[smaltin]]''''' CoAs<sub>3</sub>, '''''[[linnéit]]''''' Co<sub>3</sub>S<sub>4</sub> a '''''[[kobaltin]]''''' CoAsS. V ryzím stavu je možné nalézt kobalt v množství 0,5 – 2,5 % v [[železo|železných]] [[meteorit]]ech. Největším zásoby rud s významným podílem kobaltu jsou v [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republice Kongo]] a [[Zambie|Zambii]]. Například roku 2005 se vytěžilo 22 000 tun kobaltových rud. |
| - | + | ||
| - | Největším zásoby rud s významným podílem kobaltu jsou v [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Demokratická republika Kongo|Demokratické republice Kongo]] a [[Zambie|Zambii]]. Například roku 2005 se vytěžilo 22 000 tun kobaltových rud. | + | |
Základ pro výrobu kobaltu tvoří tzv. ''míšně'', které se získávají při hutnickém zpracování rud [[nikl]]u, [[měď|mědi]] a [[olovo|olova]] obsahujících [[arsen]], kde je kobalt přítomen zejména jako [[Arsenidy|arsenid]]. Z míšně se vyráběly [[oxidy]] kobaltu, které se používaly při výrobě kobaltových barev a nemusely být v příliš čistém stavu. {{Nowrap|Dnes se však vyrábí zejména kovový kobalt.}} | Základ pro výrobu kobaltu tvoří tzv. ''míšně'', které se získávají při hutnickém zpracování rud [[nikl]]u, [[měď|mědi]] a [[olovo|olova]] obsahujících [[arsen]], kde je kobalt přítomen zejména jako [[Arsenidy|arsenid]]. Z míšně se vyráběly [[oxidy]] kobaltu, které se používaly při výrobě kobaltových barev a nemusely být v příliš čistém stavu. {{Nowrap|Dnes se však vyrábí zejména kovový kobalt.}} | ||
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 12. 1. 2023, 11:55
Kobalt, chemická značka Co (Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii pro zlepšování vlastností slitin při barvení skla a keramiky a je důležitý i biologicky.
Typický kovový ferromagnetický prvek, stříbrolesklý s modrým nádechem. Je velmi pevný, svou tvrdostí a pevností předčí ocel. Kobalt je feromagnetický do teploty 1000 °C, nad touto teplotou své feromagnetické vlastnosti ztrácí. Bod při němž kov ztrácí feromagnetické vlastnosti se nazývá Curieův bod. Kobalt patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Co+II a Co+III, vzácně se můžeme setkat i s Co+I, Co+IV a od nedávna také s některými nestabilními sloučeninami v oxidačním stavu Co+V například Na3CoVO4. Kobalt se vyskytuje v přírodě ve dvou alotropických modifikacích označovaných α-Co a β-Co. První je stabilní za obyčejné teploty a kobalt v ní zaujímá těsné uspořádání v hexagonální mřížce. Druhá modifikace je stabilní nad teplotou 417 °C a kobalt v ní zaujímá uspořádání atomů v plošně centrované kubické mřížce. Přeměna mezi modifikacemi je malá, což má vliv na fyzikální vlastnosti kovu. V kompaktním stavu je kobalt vůči vzduchu i vodě staŠablonabilní. V jemně rozptýleném stavu je kobalt stejně jako železo pyroforický (je samozápalný na vzduchu). Ve zředěných kyselinách, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a kyselina dusičná, se rozpouští, ale velmi neochotně a pomalu. V koncentrované kyselině dusičné se kobalt, stejně jako železo pouze pasivuje.
Při zahřívání shoří kobalt na vzduchu na oxid kobaltnato-kobaltitý Co3O4. Při zahřívání na vzduchu nad 900 °C shoří kobalt na oxid kobaltnatý CoO. Ten vzniká i při působení vodní páry na kov zahřátý do červeného žáru. Za normální teploty je kobalt málo reaktivní, ale za vyšších teplot se často za vzniku plamene slučuje s mnoha prvky. Neslučuje se však s dusíkem a vodíkem.
Oproti příbuznému niklu je zastoupení kobaltu na Zemi i ve vesmíru výrazně nižší. V zemské kůře činí průměrný obsah kobaltu kolem 25 mg/kg, čímž se zařazuje na 30. místo ve výskytu prvků na zemi. Jeho procentuální obsah odpovídá 29 ppm (parts per milion = počet částic na 1 milion částic). V mořské vodě se jeho koncentrace pohybuje na úrovni 0,27 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom kobaltu přibližně 15 milionů atomů vodíku. V přírodě nejsou známa naleziště rud s převažujícím množstvím kobaltu. Ten vždy pouze doprovází niklové rudy a nalezneme jej i jako doprovodný prvek v sulfidických rudách mědi nebo olova. Nejdůležitější nerosty kobaltu jsou smaltin CoAs3, linnéit Co3S4 a kobaltin CoAsS. V ryzím stavu je možné nalézt kobalt v množství 0,5 – 2,5 % v železných meteoritech. Největším zásoby rud s významným podílem kobaltu jsou v Rusku, Číně, Austrálii, Demokratické republice Kongo a Zambii. Například roku 2005 se vytěžilo 22 000 tun kobaltových rud.
Základ pro výrobu kobaltu tvoří tzv. míšně, které se získávají při hutnickém zpracování rud niklu, mědi a olova obsahujících arsen, kde je kobalt přítomen zejména jako arsenid. Z míšně se vyráběly oxidy kobaltu, které se používaly při výrobě kobaltových barev a nemusely být v příliš čistém stavu. Dnes se však vyrábí zejména kovový kobalt.