Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Měšice (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | [[Soubor:Měšice, zámek-2013.jpg|thumb|240px|Zámek Měšice (2013)]] | |
| - | [[Soubor: | + | |
'''Zámek Měšice''' je [[rokoko|rokoková]] stavba, nacházející se ve [[Měšice (okres Praha-východ)|stejnojmenné obci]], vzdálená 14 km severovýchodně od [[Praha|Prahy]]. Okolo objektu zámku se rozkládá [[anglický park]] se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami. | '''Zámek Měšice''' je [[rokoko|rokoková]] stavba, nacházející se ve [[Měšice (okres Praha-východ)|stejnojmenné obci]], vzdálená 14 km severovýchodně od [[Praha|Prahy]]. Okolo objektu zámku se rozkládá [[anglický park]] se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami. | ||
| - | V letech 1776—1785 v zámku bydlel Josef Dobrovský, který působil u majitelů zámku, rodiny [[Nosticové|Nosticů]], jako vychovatel. Zajímavou pozoruhodností ze zámecké historie je, že zde byl | + | V letech 1776—1785 v zámku bydlel Josef Dobrovský, který působil u majitelů zámku, rodiny [[Nosticové|Nosticů]], jako vychovatel. Zajímavou pozoruhodností ze zámecké historie je, že zde byl roku 1775 instalován první [[bleskosvod]] v Čechách. |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Zámek Měšice-2017.jpg|thumb|240px|Zámek Měšice, spolu s parkem a hospodářským dvorem]] |
| - | Zámek nechal zbudovat | + | Zámek nechal zbudovat František Antonín Nostic-Rieneck, místo již nevyhovující [[renesance|renesanční]] [[tvrz|tvrze]], jako hlavní sídlo rodu [[Nosticové|Nosticů]], kterým kromě vsi [[Měšice]] patřilo i celé tzv. [[pakoměřické panství]]. |
Výstavba probíhala ve dvou etapách. V letech 1767—1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 1780—1790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel. | Výstavba probíhala ve dvou etapách. V letech 1767—1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 1780—1790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel. | ||
| Řádka 14: | Řádka 13: | ||
== Architektura a výzdoba == | == Architektura a výzdoba == | ||
| - | [[Soubor:Stropni freska - zamek mesice.png|thumb|Stropní freska od Ambroziho]] | + | [[Soubor:Stropni freska - zamek mesice.png|thumb|240px|Stropní freska od Ambroziho]] |
| - | Zámeckou budovu postavil architekt | + | Zámeckou budovu postavil architekt Antonín Haffenecker a její výtvarná výzdoba je dílem [[Josef Hager|Josefa Hagera]], [[Václav Ambrozi|Václava Ambroziho]] a [[Petr Prachner|Petra Prachnera]]. |
Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé [[fasáda|fasády]] jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní [[rizalit|rizality]]. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými [[pilastr|pilastry]], mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou [[římsa|římsy]] a [[štuk|štukové]] ozdoby a v podstřeší na malém [[segment|segmentovém]] [[štít|štítu]] [[kartuše]]. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi [[portál|portály]] jsou sloupy s [[iónský řád|jónskými hlavicemi]], nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s [[Korintský řád|korintskými hlavicemi]]. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny jsou ozdobené [[římsa|římsy]] s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými [[Konzola (architektura)|konzolami]]. Obdobně jsou řešeny boční, jednopatrová, později přistavěná křídla. | Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé [[fasáda|fasády]] jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní [[rizalit|rizality]]. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými [[pilastr|pilastry]], mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou [[římsa|římsy]] a [[štuk|štukové]] ozdoby a v podstřeší na malém [[segment|segmentovém]] [[štít|štítu]] [[kartuše]]. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi [[portál|portály]] jsou sloupy s [[iónský řád|jónskými hlavicemi]], nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s [[Korintský řád|korintskými hlavicemi]]. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny jsou ozdobené [[římsa|římsy]] s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými [[Konzola (architektura)|konzolami]]. Obdobně jsou řešeny boční, jednopatrová, později přistavěná křídla. | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 09:06
Zámek Měšice je rokoková stavba, nacházející se ve stejnojmenné obci, vzdálená 14 km severovýchodně od Prahy. Okolo objektu zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami.
V letech 1776—1785 v zámku bydlel Josef Dobrovský, který působil u majitelů zámku, rodiny Nosticů, jako vychovatel. Zajímavou pozoruhodností ze zámecké historie je, že zde byl roku 1775 instalován první bleskosvod v Čechách.
Historie
Zámek nechal zbudovat František Antonín Nostic-Rieneck, místo již nevyhovující renesanční tvrze, jako hlavní sídlo rodu Nosticů, kterým kromě vsi Měšice patřilo i celé tzv. pakoměřické panství.
Výstavba probíhala ve dvou etapách. V letech 1767—1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova a v letech 1780—1790 se pokračovalo výstavbou bočních křídel.
Po smrti Františka Antonína Nostice zámek a přilehlé pozemky zůstaly i nadále ve vlastnictví jeho potomků a to až do roku 1945, kdy byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. Zdejší knihovna s mnoha spisy světové literatury či dokumentující např. vývoj obce byla zničena. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična (dříve konírna) s úpravou pro golfové odpaliště.
Architektura a výzdoba
Zámeckou budovu postavil architekt Antonín Haffenecker a její výtvarná výzdoba je dílem Josefa Hagera, Václava Ambroziho a Petra Prachnera.
Hlavní trakt, průčelní obdélníková budova, má dvě patra, přičemž její druhé, obytné patro je podstatně nižší než reprezentační první. Její protilehlé fasády jsou řešeny stejně, z podélných front vystupují v šíři tří okenních os jeden střední a dva krajní rizality. Krajní rizality jsou od přízemí výš rozčleněny hladkými pilastry, mezi nimiž nad okny prvního poschodí jsou římsy a štukové ozdoby a v podstřeší na malém segmentovém štítu kartuše. Ve středním rizalitu v přízemí mezi třemi portály jsou sloupy s jónskými hlavicemi, nesoucí balkón s okovanou mříží. Nad tím přes výšku dvou podlaží jsou na krajích dva hladké pilastry a mezi nimi dva polosloupy, obojí s korintskými hlavicemi. Podstřešní štít je trojúhelníkový s ciferníkem obklopeným bohatou kartuší. Nad okny jsou ozdobené římsy s rokokovým štukem. Fasáda mezi rizality stejně jako fasáda bočních front je členěna nižšími pilalistry s volutovými hlavicemi, jež nesou římsu pod okny druhého poschodí, a plocha mezi okny je vyzdobena volutovými konzolami. Obdobně jsou řešeny boční, jednopatrová, později přistavěná křídla.
Z vnitřních částí patří k nejcennějším sál v prvním poschodí, vyzdobený roku 1771 malbami J. Hagera, a zámecká kaple, která zaujímá výšku dvou podlaží. I zde jsou hlavním ozdobným prvkem ploché pilastry a jónskými hlavicemi. Střední pilastry spojuje široký pás, který dělí klenbu na dvě části vyzdobené freskami V. Ambroziho z roku 1775 s biblickými náměty. Prachnerův barokní oltář běžného typu nese obraz sv. Alžběty rovněž od Ambroziho.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |