Šablona:Článek dne/2025/20

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 7. 10. 2025, 13:33

"Tolštejn Castle is a ruin of a medieval castle"

Hrad Tolštejn je zřícenina středověkého hradu na severní straně Lužických hor na jihu Šluknovského výběžku v severních Čechách, přibližně 7 km jihozápadně od města Varnsdorf a 2 km jižně od centra obce Jiřetín pod Jedlovou v okrese Děčín, na jejímž katastrálním území leží. Gotický hrad byl postaven začátkem 14. století kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z Lužice na českou stranu Lužických hor. V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem tolštejnské.

V 17. století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V současnosti je zřícenina, která je chráněna jako kulturní památka České republiky, volně přístupná, v jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a Saska. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.

Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na jejichž úpatí se táhne věnec zdí a věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se vine po jižním úpatí skal a potom zatáčí k východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s přesností určit. Šlo o čtverhranné stavení s dvěma vraty a průjezdem.

První větší poškození utrpěla brána od švédských vojsk v roce 1642, potom z ní lidé z okolí brali stavební kámen, až v roce 1861 z větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až 20 metrů. Součástí věže byla kuchyně se dvěma komorami, pivnice a sklep. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena padacím mostem, i když se nenašly žádné stopy po vodním příkopu. Měla asi průjezd lomeným obloukem a její součástí byla i branka pro pěší.
Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19. století byla 8 metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v současnosti zasypaný. Ve sklepě byla lázeň, při vykopávkách se našly dlaždice a žlábky.

Na venkovní zdi byl erb pánů ze Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla rustika vyzdobená postavami, jak bylo běžné na omítkách 16. století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k obraně hradu, v jeho poschodí byl rytířský sál.

Od stavení vede zeď až k věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V jejím přízemí byla hladomorna, při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s hladomornou neměla v přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5 metrů nad zemí a přicházelo se k němu z vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z nádržky, do které se sváděla dešťová voda. Nádržka je však již dávno zasypána. V 15. nebo 16. století byl na hradě postaven vodovod. Byly nalezeny zbytky vodovodních trubek vedoucích od Jedlové k Tolštejnu.

Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14. a v 15. století. Skalní sopouchy byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek. Zbytky zdí byly patrné ještě v 50. letech 20. století. Ke věži se chodilo po stupních vytesaných ve skále.

Lokalita pozdějšího hradu byla obydlena lidmi již před jeho vznikem, archeologické nálezy z okolí se však nedochovaly, protože byly před druhou světovou válkou součástí expozice v hradní restauraci, která byla po válce rozkradena. Dokládaly pravěké, pravděpodobně srbské osídlení území.

Hrad koupil Hynek Berka z Dubé, který je v roce 1404 připomínán jako patron kostela, další zmínka o něm je z roku 1408. Měl dospělé syny a postoupil jednomu z nich, Jindřichovi Berkovi, Tolštejn do doby, než zemře. Když Hynek Berka z Dubé v roce 1417 zemřel, jeho synové si rozdělili majetek.
Jan Berka z Dubé sympatizoval s myšlenkami mistra Jana Husa, za něhož se v roce 1415 přimlouval. Byl však obklíčen katolíky...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Burg-Tollenstein-1.jpg|right|160px|alt="Tolštejn Castle is a ruin of a medieval castle"|Tolštejn Castle is a ruin of a medieval castle in the municipal area of Jiřetín pod Jedlovou.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Tolštejn|Hrad Tolštejn]]</big>''' je [[zřícenina]] středověkého [[hrad]]u na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského&nbsp;výběžku]] v&nbsp;severních Čechách, přibližně 7&nbsp;km jihozápadně od města [[Varnsdorf]] a 2&nbsp;km jižně od centra obce [[Jiřetín pod Jedlovou]] v&nbsp;[[okres Děčín|okrese Děčín]], na&nbsp;jejímž katastrálním území leží.
+[[Gotická architektura|Gotický]] hrad byl postaven začátkem 14.&nbsp;století kolem dvou [[znělec|znělcových]] skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s&nbsp;horou [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlová]]. Ze&nbsp;severní strany jej chránily příkopy a&nbsp;hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný schůdný přechod z&nbsp;[[Lužice]] na českou stranu Lužických hor. V&nbsp;průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. Hrad dal název okolnímu panství s názvem [[Tolštejnské panství|tolštejnské]].
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+V&nbsp;17.&nbsp;století byl opuštěn a začal chátrat, později se stal vyhledávaným turistickým cílem, s&nbsp;nímž se spojují návštěvy známých osobností i místní pověsti. V&nbsp;současnosti je zřícenina, která je chráněna jako {{Nowrap|[[kulturní památka České republiky]]}}, volně přístupná, v&nbsp;jejím areálu se nachází placená skalní vyhlídka umožňující pohled na území Čech a [[Sasko|Saska]]. Tolštejn je i významnou botanickou lokalitou s&nbsp;výskytem vzácných teplomilných druhů rostlin.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Tolštejn je středověký gotický hrad, který obepíná dva znělcové sopouchy, na&nbsp;jejichž úpatí se&nbsp;táhne věnec zdí&nbsp;a&nbsp;věží objímajících severní bok obou skal. Cesta, kterou se jezdí na Tolštejn, se&nbsp;vine po&nbsp;jižním úpatí skal a&nbsp;potom zatáčí k&nbsp;východu. Kdysi na ní byly dvě brány, jedna byla na jižním úpatí skal. Její polohu ale nelze již dnes s&nbsp;přesností určit. Šlo o&nbsp;čtverhranné stavení s&nbsp;dvěma vraty a průjezdem.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+První větší poškození utrpěla brána od&nbsp;[[Švédsko|švédských]] vojsk v&nbsp;roce 1642, potom z&nbsp;ní lidé z&nbsp;okolí brali stavební kámen, až v&nbsp;roce 1861 z&nbsp;větší části spadla. Brána měla velkou hranolovou věž vysokou až&nbsp;20&nbsp;metrů. Součástí věže byla [[kuchyně]] se dvěma komorami, [[Pivnice (pohostinství)|pivnice]] a [[sklep]]. Brána byla zastřešena a byla nejspíše opatřena [[padací most|padacím mostem]], i&nbsp;když se nenašly žádné stopy po [[vodní příkop|vodním příkopu]]. Měla asi&nbsp;průjezd lomeným obloukem a&nbsp;její součástí byla i&nbsp;branka pro pěší.<br />Za branou je druhá bašta, která byla šestihranná. Ještě na počátku 19.&nbsp;století byla 8&nbsp;metrů vysoká, obsahovala kromě přízemí ještě sklep, který je v&nbsp;současnosti zasypaný. Ve sklepě byla [[lázeň]], při vykopávkách se našly dlaždice&nbsp;a&nbsp;žlábky.
+Na venkovní zdi byl erb pánů ze&nbsp;Šlejnic a byla pomalovaná, snad tam byla [[bosáž|rustika]] vyzdobená postavami, jak bylo běžné na&nbsp;omítkách 16.&nbsp;století. Krátká zeď vede ke čtverhrannému stavení obdélného základu, které jako předešlé sloužilo k&nbsp;obraně hradu, v&nbsp;jeho poschodí byl rytířský sál.
+Od stavení vede zeď až k&nbsp;věži podkovovitého základu, která vyčnívá ven. V&nbsp;jejím přízemí byla [[hladomorna]], při vykopávkách se zde našly kosterní pozůstatky. Věž s&nbsp;hladomornou neměla v&nbsp;přízemí vchod. Ten se nacházel ve výšce asi 5&nbsp;metrů nad zemí a přicházelo se k&nbsp;němu z&nbsp;vedlejší zdi po schodech. Věž měla tři patra. Od této věže šla hradba jižním směrem a zahýbala ke strmé skále. Tím končil opevňovací věnec, k&nbsp;němuž byla přistavěná dřevěná stavení, jak&nbsp;svědčí známky okna ve výši hradby. Voda se na hradě Tolštejn nejspíše získávala z&nbsp;nádržky, do které se sváděla [[dešťová voda]]. Nádržka je však již dávno zasypána. V&nbsp;15.&nbsp;nebo&nbsp;16.&nbsp;století byl na hradě postaven [[vodovod]]. Byly nalezeny zbytky vodovodních trubek vedoucích od&nbsp;Jedlové k&nbsp;Tolštejnu.
+Nad dolní částí opevnění byl horní hrad, který byl důležitý ve 14.&nbsp;a v&nbsp;15.&nbsp;století. Skalní sopouchy byly spojeny zděnou hradbou. Na větším sopouchu stála věž, která byla buďto celá zděná nebo měla zděný spodek. Zbytky zdí byly patrné ještě v&nbsp;50.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Ke&nbsp;věži se chodilo po&nbsp;stupních vytesaných ve&nbsp;skále.
+Lokalita pozdějšího hradu byla obydlena lidmi již&nbsp;před&nbsp;jeho vznikem, [[Archeologie|archeologické]] nálezy z&nbsp;okolí se&nbsp;však nedochovaly, protože byly před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] součástí expozice v&nbsp;hradní restauraci, která byla po&nbsp;válce rozkradena. Dokládaly pravěké, pravděpodobně [[Lužičtí Srbové|srbské]] osídlení území.
+Hrad koupil Hynek Berka z&nbsp;Dubé, který je v&nbsp;roce 1404 připomínán jako patron kostela, další zmínka o&nbsp;něm je z&nbsp;roku 1408. Měl dospělé syny a&nbsp;postoupil jednomu z&nbsp;nich, Jindřichovi&nbsp;Berkovi, Tolštejn do doby, než&nbsp;zemře. Když Hynek Berka z&nbsp;Dubé v&nbsp;roce 1417 zemřel, jeho synové si rozdělili majetek.<br />Jan Berka z&nbsp;Dubé sympatizoval s&nbsp;myšlenkami mistra Jana Husa, za&nbsp;něhož se v&nbsp;roce 1415 přimlouval. Byl však obklíčen [[římskokatolická církev|katolíky]]...
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>