Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Písecká brána
Z Multimediaexpo.cz
(+ NEW...včera jsem byl na místě a udělal 20 krásných fotek (nejdříve je dám na FLICKR a pak sem)) |
(+ Moje Fotky, FLICKR, Velká Galerie) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Pisecka brana-02-2024.JPG|thumb|240px|Písecká brána z vnější strany]] |
| + | [[Soubor:Pisecka brana-10-2024.JPG|thumb|240px|Písecká brána z vnitřní strany. Tvářnost fasády obrácené do města je výrazně přívětivější.]] | ||
'''Písecká brána''' (též '''Bruská brána''' podle potoka [[Brusnice (potok)|Brusky]]) je bývalá součást [[Baroko|barokního]] [[Městské opevnění (Praha)|fortifikačního systému Prahy]] známého jako [[Mariánské hradby]]. Stojí v ulici [[K Brusce]] jako průchod z [[Park Charlotty G. Masarykové|parku Charlotty G. Masarykové]] do ulice [[U Písecké brány]], v části Mariánských hradeb mezi [[bastion]]y [[Na baště sv. Ludmily|sv. Ludmily]] a [[Na baště sv. Jiří|sv. Jiří]] v oblasti mezi stanicí metra [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]] a [[Letohrádek královny Anny|letohrádkem královny Anny]]. | '''Písecká brána''' (též '''Bruská brána''' podle potoka [[Brusnice (potok)|Brusky]]) je bývalá součást [[Baroko|barokního]] [[Městské opevnění (Praha)|fortifikačního systému Prahy]] známého jako [[Mariánské hradby]]. Stojí v ulici [[K Brusce]] jako průchod z [[Park Charlotty G. Masarykové|parku Charlotty G. Masarykové]] do ulice [[U Písecké brány]], v části Mariánských hradeb mezi [[bastion]]y [[Na baště sv. Ludmily|sv. Ludmily]] a [[Na baště sv. Jiří|sv. Jiří]] v oblasti mezi stanicí metra [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanská]] a [[Letohrádek královny Anny|letohrádkem královny Anny]]. | ||
| Řádka 6: | Řádka 7: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Písecká brána byla postavena roku 1721 architektem Kryštofem | + | Písecká brána byla postavena roku 1721 architektem Kryštofem Dientzenhoferem podle návrhu Giovanniho Battista Alliprandiho.<ref>{{Citace elektronické monografie |
| + | | titul = Mapy.cz: Písecká brána | ||
| + | | url = https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=32705&ds=1&gallery=1&sourcep=foto&idp=10111318&x=14.4058907&y=50.0952120&z=17 | ||
| + | | vydavatel = Seznam.cz | ||
| + | | datum přístupu = 2024-09-02 | ||
| + | | poznámka = Fotografie desky na bráně | ||
| + | }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| + | | titul = Písecká brána | ||
| + | | url = https://www.unesco-czech.cz/13_9456_pisecka-brana-praha/ | ||
| + | | vydavatel = České dědictví UNESCO | ||
| + | | datum přístupu = 2024-09-02 | ||
| + | }}</ref> Byla vklíněna mezi [[bastion|bašty]] [[Svatý Jiří|sv. Jiří]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]]. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví dostal do Prahy touto branou český vzdorokrál Karel VII. Bavorský (Karel Albrecht Bavorský), protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti. | ||
Za bránou se nacházela křižovatka několika cest. Šikmo na sever se rozbíhaly dvě cesty, jedna na křižovatku na dnešním [[Vítězné náměstí|Vítězném náměstí]], druhá k [[Místodržitelský letohrádek|Místodržitelskému letohrádku]], obě dosud víceméně zachovány v průběhu ulic Dejvická a Pod Kaštany. Další cesta vedla na východ do [[Holešovice|Holešovic]] a na západ vně hradeb do [[Břevnov]]a. Význam brány vzrostl v letech 1830–1831, kdy vzniklo nové propojení s centrem města [[Chotkova (Praha)|Chotkovou silnicí]] a u křižovatky bylo zbudováno [[Praha-Dejvice (nádraží)|první pražské nádraží]] nákladní [[Lánská koněspřežka|Lánské koněspřežky]]. | Za bránou se nacházela křižovatka několika cest. Šikmo na sever se rozbíhaly dvě cesty, jedna na křižovatku na dnešním [[Vítězné náměstí|Vítězném náměstí]], druhá k [[Místodržitelský letohrádek|Místodržitelskému letohrádku]], obě dosud víceméně zachovány v průběhu ulic Dejvická a Pod Kaštany. Další cesta vedla na východ do [[Holešovice|Holešovic]] a na západ vně hradeb do [[Břevnov]]a. Význam brány vzrostl v letech 1830–1831, kdy vzniklo nové propojení s centrem města [[Chotkova (Praha)|Chotkovou silnicí]] a u křižovatky bylo zbudováno [[Praha-Dejvice (nádraží)|první pražské nádraží]] nákladní [[Lánská koněspřežka|Lánské koněspřežky]]. | ||
| Řádka 15: | Řádka 27: | ||
== Současnost == | == Současnost == | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Pisecka brana-14-2024.JPG|thumb|240px|Martina Hozová: Vějíř Žofie Chotkové]] |
| - | V bráně funguje galerie a kavárna; také se zde konají [[svatba|svatební obřady]]. Dnes je Písecká brána jednou ze čtyř dochovaných [[Pražské městské brány|pražských bran]] novověkého opevnění města. Zbylé tři brány – Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) – se nacházejí v areálu [[Vyšehrad]]u. | + | [[Soubor:Pisecka brana-13-2024.JPG|thumb|240px|Popis Vějíře Žofie Chotkové (2024)]] |
| + | V bráně funguje galerie a kavárna; také se zde konají [[svatba|svatební obřady]]. Dnes je Písecká brána jednou ze čtyř dochovaných [[Pražské městské brány|pražských bran]] novověkého opevnění města. | ||
| + | |||
| + | Zbylé tři brány – Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) – se nacházejí v areálu [[Vyšehrad]]u. | ||
U Písecké brány je od roku 2019 umístěna plastika ''Vějíř Žofie Chotkové'' od sochařky [[Martina Hozová|Martiny Hozové]]. | U Písecké brány je od roku 2019 umístěna plastika ''Vějíř Žofie Chotkové'' od sochařky [[Martina Hozová|Martiny Hozové]]. | ||
| + | == Velká Galerie == | ||
| + | * '''[[:Kategorie:Písecká brána září 2024|Mnoho fotografií – Písecká brána]]''' | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
| Řádka 39: | Řádka 56: | ||
{{geo cz|50|5|42|14|24|20}} | {{geo cz|50|5|42|14|24|20}} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [ | + | * [https://www.piseckabrana.cz/ Oficiální stránky Písecké brány] |
| - | {{Commonscat|Písecká brána}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Písecká+brána}}{{Commonscat|Písecká brána}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Barokní brány v Praze]] | [[Kategorie:Barokní brány v Praze]] | ||
| - | |||
[[Kategorie:Kulturní památky v Praze 6]] | [[Kategorie:Kulturní památky v Praze 6]] | ||
[[Kategorie:Technické památky v Praze]] | [[Kategorie:Technické památky v Praze]] | ||
Aktuální verze z 2. 9. 2024, 16:55
Písecká brána (též Bruská brána podle potoka Brusky) je bývalá součást barokního fortifikačního systému Prahy známého jako Mariánské hradby. Stojí v ulici K Brusce jako průchod z parku Charlotty G. Masarykové do ulice U Písecké brány, v části Mariánských hradeb mezi bastiony sv. Ludmily a sv. Jiří v oblasti mezi stanicí metra Hradčanská a letohrádkem královny Anny.
Obsah |
Jméno
Název brány vznikl přenesením jména ze starší zbořené brány středověkého opevnění Malé Strany, která stávala u vyústění Valdštejnské ulice o několik set kroků dále, u přívltavské vsi Písek. Jméno brány vedoucí na sever tedy pochopitelně nesouvisí s jihočeským Pískem.
Historie
Písecká brána byla postavena roku 1721 architektem Kryštofem Dientzenhoferem podle návrhu Giovanniho Battista Alliprandiho.[1][2] Byla vklíněna mezi bašty sv. Jiří a sv. Ludmily. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví dostal do Prahy touto branou český vzdorokrál Karel VII. Bavorský (Karel Albrecht Bavorský), protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti.
Za bránou se nacházela křižovatka několika cest. Šikmo na sever se rozbíhaly dvě cesty, jedna na křižovatku na dnešním Vítězném náměstí, druhá k Místodržitelskému letohrádku, obě dosud víceméně zachovány v průběhu ulic Dejvická a Pod Kaštany. Další cesta vedla na východ do Holešovic a na západ vně hradeb do Břevnova. Význam brány vzrostl v letech 1830–1831, kdy vzniklo nové propojení s centrem města Chotkovou silnicí a u křižovatky bylo zbudováno první pražské nádraží nákladní Lánské koněspřežky.
Když začaly později hradby překážet rozvoji Prahy, došlo v roce 1860 k rozhodnutí je zrušit. Postupně začaly mizet a do dnešních dnů se dochovaly především na Vyšehradě a na řadě míst levobřežných Mariánských hradeb, kde nepřekážely stavebnímu a dopravnímu ruchu. Písecká brána sama byla zachována, ale opevnění v jejím okolí bylo redukováno, upraveno nebo zcela zbouráno. Hradby na západ od brány byly roku 1898 zbourány, aby uvolnily prostor pro stavbu nové kadetní školy (dnes Ministerstvo obrany), vystavěné roku 1900. Rovněž hradby na východ od brány byly zbourány a rozváženy (od roku 1901) do příkopů, čímž se otevřela cesta na Letnou.
Brána prošla rekonstrukcí v letech 2000 až 2002 a v roce 2014, při které byla odtěžena a po opravách opět vrácena vrstva zeminy (4000 m3), která celou bránu pokrývá.[3]
Současnost
V bráně funguje galerie a kavárna; také se zde konají svatební obřady. Dnes je Písecká brána jednou ze čtyř dochovaných pražských bran novověkého opevnění města.
Zbylé tři brány – Táborská, Leopoldova a Chotkova (Cihelná) – se nacházejí v areálu Vyšehradu.
U Písecké brány je od roku 2019 umístěna plastika Vějíř Žofie Chotkové od sochařky Martiny Hozové.
Velká Galerie
Reference
- ↑ Mapy.cz: Písecká brána [online]. Seznam.cz, [cit. 2024-09-02]. Fotografie desky na bráně. Dostupné online.
- ↑ Písecká brána [online]. České dědictví UNESCO, [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ http://www.piseckabrana.cz/index.php/probehlo/652-rekonstrukce-pisecke-brany
Literatura
- HERAIN, Jan. Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze. Praha : Společnost přátel starožitností českých, 1905. Dostupné online. - kapitola Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze.
Souřadnice
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |