Malá Strana

Z Multimediaexpo.cz



Malá Strana (původně Menší Město pražské) je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Malá Strana má rozlohu 1,3728 km2. Z 96 % se nachází na území městské části Praha 1, zbylá 4 % (několik bloků domů ohraničených ulicemi Vítězná, Janáčkovo nábřeží, Petřínská, Rošických s ulicemi Mělnická a Plaská a částí Vltavy u mostu Legií) na území Prahy 5.

Obsah

Historie

Levý břeh Vltavy v podhradí sídla českých knížat byl osídlen již v 10. století. Roku 1257 Přemysl Otakar II. povýšil Malou Stranu na město. Z té doby pochází základní síť ulic s rozměrným obdélným náměstím. Zásadní událostí pro Malou Stranu byl rozsáhlý ničivý požár, který 2. června 1541 postihl většinu čtvrti a zničil také Pražský hrad. V období renesance a baroka vznikla na Malé Straně řada šlechtických paláců, jejichž mohutná výstavba výrazně vytlačovala běžné měšťany a také znamenala finanční ztráty pro městskou pokladnu. Výstavba renesančních a především barokních paláců také výrazně proměnila podobu Malé Strany. Nejvýraznějším urbanistickým zásahem byla výstavba jezuitského profesního domu s kostelem Svatého Mikuláše. Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků: Karel Čapek (Říční ul.), Josef Dobrovský, Vladimír Holan a Jan Werich (týž dům Na Kampě), Joachim Barrande, Eduard Vojan, Jiří Trnka (Hroznová ul.), Pavel Štěpán, František Janda (Besední ul.) aj. Povídky o Malé Straně napsala i Jindřiška Smetanová, na Malé Straně se odehrává i televizní seriál Kamarádi režisérky Vlasty Janečkové či Chobotnice z třetího patra režiséra Jindřicha Poláka, svůj děj zde má i větší část filmu Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách režiséra Václava Vorlíčka. Další významný zdejší rodák Jan Neruda Malé Straně dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují zdejší život v polovině 19. století; byla po něm pojmenována ulice vedoucí vzhůru královskou cestou na nedaleký Pražský hrad.

Znak Malé Strany nad vstupem do zvonice u sv. Mikuláše

Charakter čtvrti

Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, Malostranské náměstí rozdělené na dvě části kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad (Kinského zahrada, Petřínské sady, Schönbornská zahrada, atd.). Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města. Na Malé straně sídlí obě části Parlamentu ČRPoslanecká sněmovna i Senát. Rozšiřování parlamentu v 90. letech bylo kritizováno, naposledy drahá výstavba poslanecké ubytovny v Nerudově ulici. V severovýchodním cípu Malé Strany u Vltavy leží Strakova akademie – sídlo úřadu vlády ČR). Z ministerstev tu sídlí Ministerstvo financí v Letenské a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Karmelitské. Další budovy jsou využívány politickými stranami (sídlo ODS na Jánském vršku), velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci.

Doprava

Tramvaje

Malou Stranou vede levobřežní tramvajová trať (linky 12, 20, 22, 57, sezónně taky 91) z Újezda Hellichovou na Malostranské náměstí. Dále pokračuje splítkou skrz Oettingenský palác a Letenskou ulicí ke stanici metra Malostranská, která je umístěna na Klárově. Na území Malé Strany jsou umístěny tramvajové zastávky Újezd, Hellichova, Malostranské náměstí a Malostranská.

Lanovka

Na malostranském Újezdu má dolní stanici pozemní Lanová dráha na Petřín.

Automobilová doprava

Do historického jádra Malé Strany nesmějí nákladní automobily; z důvodu špatné průjezdnosti často vznikají zácpy. Od listopadu 2007 byla na Malou Stranu rozšířena zóna placeného parkování z pravobřežní Prahy 1. Část automobilové dopravy z Malé Strany pomohl odvést Strahovský tunel. Po vzniku Československa se zvažovala i tzv. Petřínská komunikace po svahu Petřína nebo tunelem pod ním.

Veřejná prostranství

Významné ulice

Významné stavby

Literatura

  • BALŠÁNEK, Antonín. Panorama hradčanské a obmezení výšek na Malé Straně : Předneseno ve schůzi Spolku architektův a inženýrů v král. Českém dne 17. listopadu 1905. Praha : Spolek architektův a inženýrů v království Českém, 1906. Dostupné online.  
  • BALŠÁNEK, Antonín. Vylidňování Malé Strany a nutnost staveb veřejných : Předneseno v týd. schůzi Spolku arch. a inž. v král. Českém dne 12. února 1909. Praha : vl.n., 1909. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš. Malostranské pobřeží a jeho upravení. Praha : vl.n., 1916. Dostupné online.  
  • JEŘÁBEK, Luboš; FRANTA, Bohuslav. Malá Strana a problém její upravení. Praha : Klub Za starou Prahu, 1904. Dostupné online.  
  • KOLEKTIV AUTORŮ ZA VEDENÍ PAVLA VLČKA. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. 1. vyd. Svazek 3. Praha : Academia, 1999. 685 s. (Umělecké památky Prahy.) Obsahuje bibliografii a rejstříky. ISBN 80-200-0771-7.  
  • FLEKÁČEK, Josef. Průvodce Prahou a jejími církevními a dějepisnými památkami. Praha : Historický kroužek Družstva Vlasť, 1898. Dostupné online. - kapitola Malá Strana.  
  • ŠUBERT, František Adolf. Čechy. Ilustrace Karel Liebscher. Svazek 3. Praha : Otto, [po r. 1880]. Dostupné online. Kapitola Malá Strana, s. 1-74.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Malá Strana
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov