Petřín

Z Multimediaexpo.cz



Vrch Petřín v Praze

Petřín (německy Laurenziberg, latinsky Petrin) je 327 m vysoký kopec v centru Prahy. Na jeho vrcholu stojí Petřínská rozhledna a mnoho jiných objektů. Na Petříně najdeme skály zejména z pískovce.

Historie

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Kronikář Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo; pro velké množství skal (latinsky petra) se mu údajně začalo říkat Petřín.[1] Od nepaměti se zde lámal kámen — opuka — ze kterého Praha postavila hodně staveb. První historická zmínka o petřínských lomech pochází od Mnicha Sázavského, který napsal, že kameny z nich dal opat Silvestr ozdobit dlažbu Sázavského kláštera. Na Petříně bývalo popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince. O něm se mluví v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců, jejichž příslušníky, které Přemyslovci nestačili povraždit 28. září 995 na Libici, vedli jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Poté sloužilo popraviště až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov.

Petřínská rozhledna

Objekty na Petříně

Křížová cesta

Sochy na Petříně

K. H. Mácha

Karel Hynek Mácha (1810 – 1836), český básník, narozený pod Petřínem. Bronzová socha stojící, která se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem a v levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu vyhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912.

Jan Neruda

Jan Neruda (1834 – 1891) se narodil v kasárnách, stojících na úpatí Petřína. Socha znázorňuje stojící postavu, s rukama za zády, v nichž drží klobouk. Autorem bronzové sochy je Jan Simota, který ji vyhotovil v roce 1970.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912), český básník. Pískovcová socha, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, znázorňuje sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

Socha Milana Rastislava Štefánika

M. R. Štefánik

Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919), československý astronom, politik a letec. Stojící bronzová socha v letecké kombinéze, držící v ruce písemnosti. Na soše určené pro Bratislavu pracoval v letech 1928 – 1938 Bohumil Kafka. V roce 1952 byla socha roztavena. Na místě před Štefánikovou hvězdárnou odhalil v roce 1994 nový odlitek podle třetinového modelu tehdejší prezident Václav Havel.

Fontána s chlapci

Nazývána U žabiček, ukazující dvojici chlapců, hrající si s žábami a rybou u fontány. Modely pro sošky byli vnuci T. G. Masaryka Leonard a Herbert Revilliodovi, kteří později zahynuli v zahraničním odboji. Dílo, které mělo původně stát na Lánském zámku, vyhotovil K. Dvořák v roce 1948.

Hana Kvapilová

Hana Kvapilová (1860 – 1907), česká herečka. Socha z bílého mramoru znázorňuje sedící postavu v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem této herečky — členky Národního divadla.

Lachtan

Sochu znázorňující lachtana, vytvořil v roce 1953 J. Lauda.

Ferdinand Laub

Ferdinand Laub (1832 – 1875), světoznámý virtuos a český houslista.

Vítězslav Novák

Vítězslav Novák (1870 – 1949), český hudební skladatel. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. Vytvořil ji v roce 1950 Jan Kodet.

Polibek

Sousoší autora Josefa Mařatky z roku 1910.

Pomník obětem komunismu Olbrama Zoubka

Pomník obětem komunismu

Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu na Újezdě, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOSMAS. Kosmova kronika česká. 7. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-515-4. str. 31.

Externí odkazy

Literatura

  • KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha : Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.  
  • ŠULC, Alois Ladislav. Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. Praha : vl.n., 1926. Dostupné online.  
  • BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Petřín ve středověku. In Kniha o Praze. Praha : Melantrich, 1933. Dostupné online. s. 56-86.
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Petřín


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pet%C5%99%C3%ADn“