Ottův slovník naučný

Z Multimediaexpo.cz

Ottův slovník

Ottův slovník naučný, také Ottova encyklopedie, je největší česká encyklopedie (konverzační lexikon) všech dob, z doby na přelomu 19. a 20. století.

Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech. Derek Sayer ve své knize říká: "Ottův slovník naučný zůstává skvělou příručkou, nepřekonanou ničím, co (v Čechách) od té doby vyšlo. Ve své době to byla jedna z nejlepších encyklopedií na světě, snad druhá co do počtu hesel a ilustrací za Encyclopædií Britannicou" (strana 96).

Obsah

První vydání

Napočátku osmdesátých let 19. století začal český knihovník a nakladatel Jan Otto plánovat novou, obecně zaměřenou českou encyklopedii. Jeho plány byly pravděpodobně inspirovány první českou encyklopedií Františka Ladislava Riegera (14 dílů publikovaných v letech 1860-1874). Cílem projektu bylo prezentovat vysokou úroveň české společnosti a podpořit české národní obrození.

Hlavním editorem nového projektu Otto stanovil Jana Malého, který byl dříve jedním z editorů Riegerovy encyklopedie. Jan Malý navrhoval nové dílo pojmenovat Česká národní encyklopedie. Po smrti Malého se stal hlavním editorem Tomáš Masaryk, pozdější prezident Československa. Masaryk sám byl autorem textů z psychologie, sociologie, filozofie a logiky. Masaryk svou účast na projektu přerušil, když se začal veřejně angažovat ve sporu o pravost Zelenohorského a Královédvorského rukopisu. Otto dokázal sestavit nový tým z význačných techniků, teologů a dalších zástupců české vědy.

První díl encyklopedie vyšel roku 1888 pod jménem Ottův slovník naučný a do roku 1909 vyšly bez větších potíží postupně všechny další díly. Celkem vyšlo 27 řádných svazků a jeden svazek doplňkový. Tyto svazky obsahují téměř 186 000 hesel (podle jiných pramenů pak jen kolem 140 000) na 27 789 stranách s 4888 ilustracemi a 479 zvláštními přílohami.

Redakce slovníku se skládala z 56 lidí, a tvorby se účastnilo dalších 1086 odborníků.

Ottův slovník naučný nové doby

Okamžitě po dokončení prvního vydání začal Otto práce na druhém, revidovaném vydání. Tyto práce pokračovaly i po Ottově smrti roku 1916, ale nikdy nebyly dokončeny kvůli rychle rostoucím nákladům.

K projektu se ještě Ottovo nakladatelství, vedené K. B. Mádlem (Ottův zeť), vrátilo a začalo v roce 1930 pod názvem Ottův slovník naučný nové doby vydávat doplňky k prvnímu vydání. Tyto doplňky měly reflektovat nové vědecké poznatky a historický vývoj v době od prvního vydání. Většina hesel byla nových a jen malý podíl hesel původní encyklopedie byl revidován. Ottovo nakladatelství vydávalo doplňky až do roku 1934, kdy se dostalo do finančních potíží. V práci však pokračovalo nakladatelství Novina.

Původně bylo plánováno 16 svazků doplňků, poslední dva ale nikdy nevyšly, ačkoliv již byly k tisku připraveny. Roku 1943 byl projekt přerušen nacisty a po válce, roku 1945 bylo vydání zbývajících dvou dílů zakázáno na popud Zdeňka Nejedlého. Důvodem měla být cenzura dílů vyšlých během nacistické okupace. Toto odůvodnění bylo často diskutováno. Podle současného českého historika Jana Havránka nacisté k cenzuře encyklopedii přistoupili, ale v mnohem menší míře, než se těsně po válce předpokládalo. Ironií osudu se text posledních dvou dílů zcela ztratil a hesla písmen 'V' až 'Z' už nikdy nevyšla. Posledním vydaným heslem se tak stal „Užok“ (vesnice v Maďarsku).

Ottův slovník naučný nové doby dosáhl asi třetiny objemu původní encyklopedie. Obsahuje téměř 60 000 hesel ve 12 svazcích na 87 585 stranách.

Moderní doba

Celá encyklopedie včetně dodatků byla znovu vydána mezi lety 1996 a 2003. Byla rovněž digitalizována a objevila se na trhu na CD-ROMu. Papírová i digitální verze byly jen „dotisky“ původního vydání a zachovávají tedy jeho vzhled a uspořádání.

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD“