Šablona:Článek dne/2025/24

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 27. 10. 2025, 16:45

Lída Baarová (* 7. září 1914, † 27. října 2000), byla česká herečka.

Před rokem 1945 rozvíjela svou filmovou kariéru s úspěchem nejen v Československu, ale také v Německu a Itálii.
V emigraci po roce 1948 účinkovala také v italských a španělských filmech.

Kontroverzním tématem, které Baarovou provázelo až do její smrti, byl její milostný vztah s říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem.

Lída Baarová byla od počátku 30. let vyhledávanou filmovou představitelkou sličných dívek a mladých žen. S další slavnou českou herečkou Adinou Mandlovou se Baarová setkávala na proslavených večírcích u Miloše Havla a při dalších společenských událostech. Mandlová ve svých memoárech napsala: „Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti sobě neintrikovaly, což je v showbusinessu velmi řídký jev."

Z českých filmařů měla vztah s režisérem Karlem Lamačem a zamiloval se do ní i Vlasta Burian, který se kvůli ní chtěl rozvést. Několik let žila ve vztahu s německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra.

Ve 30. letech natáčela v hitlerovském Německu. Bulvární tisk tvrdil, že je milenkou tehdejšího říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, který ovládal německý filmový průmysl. Baarová to popírala a uváděla, že se s Goebbelsem pouze zná. V rámci poválečného vyšetřování se pak hájila tím, že Goebbels na ni naléhal a že nakonec jeho svodům neodolala: „Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila.“ Do aféry se nakonec v roce 1939 vložil sám Adolf Hitler, na jehož příkaz musel Goebbels zanechat kontaktů s Baarovou. Goebbels Hitlerovi nabídl svou rezignaci, chtěl odejít s Baarovou jako vyslanec do Japonska, což ale Hitler nepřijal. Důvodem bylo, že se Hitler snažil udržet vztah Goebbelse a Goebbelsovy ženy Magdy.

Baarová měla po aféře s Goebbelsem zakázáno natáčet v Německu, vrátila se proto v roce 1939 do Čech. Během německé okupace udržovala vztah s ministrem protektorátní vlády Jaroslavem Kratochvílem, dvojitým agentem Paulem Thümmelem nebo s Františkem Teunerem.

Jinou kontroverzní figurou, s níž Baarová udržovala kontakt, byl český literát a nacistický kolaborant Felix Achille de la Cámara. Pro Baarovou napsal námět k filmu Dívka v modrém a připravoval i propagandistický protizednářský scénář Čtverylka lásky. S Baarovou počítal pro hlavní ženskou roli, ale film nakonec zůstal nerealizován. Cámara uvedl herečku také do okultních kruhů, v nichž se sám pohyboval. Baarová o něm však později nechtěla vůbec mluvit, pouze naznačovala, že jí tyto styky velmi ublížily.

V roce 1941 jí bylo zakázáno filmovat na území Protektorátu, odešla proto do Itálie. Zde pokračovala v natáčení filmů, mezi nimiž byly i snímky Pekařka (La Fornarina) nebo Nosorožec (L'Ippocampo), ve kterém si zahrála po boku budoucího slavného režiséra Vittoria De Siky. Její slibně se rozvíjející herecká práce byla ovšem záhy přerušená. Po vylodění spojeneckých vojsk v Itálii se ještě před koncem války herečka musela vrátit do Prahy.

Na konci války uprchla do Německa, ale byla internována americkými okupačními orgány, byla vyšetřována CIC a 23. září 1945 byla předána do Československa. Byla vyšetřována a vězněna za údajnou kolaboraci. Po 16 měsících vězení a výslechů byly všechny žaloby a obvinění postupně vyvráceny.
Dopoledne na Štědrý den 1946 byla propuštěna...

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Lída Baarová (1914-2000).jpg|right|160px|alt="Lída Baarová (1914-2000)"|Lída Baarová (1914–2000)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Lída Baarová]]</big>''' (* [[7. září]] [[1914]], † [[27. říjen|27.&nbsp;října]] [[2000]]), byla [[Česká republika|česká]] [[Herec|herečka]].
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Před rokem [[1945]] rozvíjela svou [[film]]ovou kariéru s úspěchem nejen v [[Československo|Československu]], ale také v [[Německo|Německu]] a [[Itálie|Itálii]].<br />V [[Emigrace|emigraci]] po roce [[1948]] účinkovala také v italských a španělských filmech.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Kontroverzním tématem, které Baarovou provázelo až do její smrti, byl její milostný vztah s [[Nacistické Německo|říšským]] ministrem propagandy Josephem&nbsp;Goebbelsem.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Lída Baarová byla od počátku 30. let vyhledávanou filmovou představitelkou sličných dívek a mladých žen. S další slavnou českou herečkou [[Adina Mandlová|Adinou Mandlovou]] se Baarová setkávala na proslavených večírcích u&nbsp;[[Miloš Havel|Miloše Havla]] a při dalších společenských událostech. Mandlová ve svých memoárech napsala: „Měla jsem vždycky Lídu moc ráda, přestože jsme byly velké konkurentky, ale nikdy jsme proti&nbsp;sobě neintrikovaly, což je v&nbsp;showbusinessu velmi řídký jev."
+Z českých filmařů měla vztah s&nbsp;režisérem [[Karel Lamač|Karlem Lamačem]] a zamiloval se do ní i [[Vlasta Burian]], který se kvůli ní chtěl rozvést. Několik let žila ve vztahu s&nbsp;německým hercem Gustavem Fröhlichem, který se zřekl své židovské manželky, aby neutrpěla jeho herecká kariéra.
+Ve [[1930-1939|30.&nbsp;letech]] natáčela v&nbsp;hitlerovském [[Nacistické Německo|Německu]]. Bulvární tisk tvrdil, že je milenkou tehdejšího říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse, který ovládal německý filmový průmysl. Baarová to popírala a uváděla, že se s&nbsp;Goebbelsem pouze zná. V&nbsp;rámci poválečného vyšetřování se pak hájila tím, že Goebbels na ni naléhal a že nakonec jeho svodům neodolala: „Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k&nbsp;premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila.“ Do aféry se nakonec v roce 1939 vložil sám Adolf&nbsp;Hitler, na&nbsp;jehož příkaz musel Goebbels zanechat kontaktů s&nbsp;Baarovou. Goebbels Hitlerovi nabídl svou rezignaci, chtěl odejít s Baarovou jako vyslanec do Japonska, což ale Hitler nepřijal. Důvodem bylo, že se Hitler snažil udržet vztah Goebbelse a Goebbelsovy ženy Magdy.
+Baarová měla po aféře s&nbsp;Goebbelsem zakázáno natáčet v&nbsp;Německu, vrátila se proto v roce 1939 do Čech. Během německé okupace udržovala vztah s&nbsp;ministrem protektorátní vlády [[Jaroslav Kratochvíl (politik)|Jaroslavem Kratochvílem]], dvojitým agentem [[Paul Thümmel|Paulem Thümmelem]] nebo s [[František Teuner|Františkem Teunerem]].
+Jinou kontroverzní figurou, s&nbsp;níž Baarová udržovala kontakt, byl český literát a nacistický kolaborant {{Nowrap|Felix Achille de la Cámara}}. Pro Baarovou napsal námět k filmu ''[[Dívka v modrém|Dívka&nbsp;v&nbsp;modrém]]'' a připravoval i propagandistický protizednářský scénář ''Čtverylka&nbsp;lásky''. S&nbsp;Baarovou počítal pro&nbsp;hlavní ženskou roli, ale film nakonec zůstal nerealizován. Cámara uvedl herečku také do [[Okultismus|okultních]] kruhů, v&nbsp;nichž se sám pohyboval. Baarová o&nbsp;něm však&nbsp;později nechtěla vůbec mluvit, pouze naznačovala, že&nbsp;jí&nbsp;tyto styky velmi ublížily.
+V roce [[1941]] jí bylo zakázáno filmovat na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], odešla proto do [[Italské království|Itálie]]. Zde pokračovala v&nbsp;natáčení filmů, mezi nimiž byly i&nbsp;snímky ''Pekařka'' (''La&nbsp;Fornarina'') nebo ''Nosorožec'' (''L'Ippocampo''), ve kterém si zahrála po boku budoucího slavného režiséra [[Vittorio de Sica|Vittoria&nbsp;De&nbsp;Siky]]. Její slibně se rozvíjející herecká práce byla ovšem záhy přerušená. Po [[Italské tažení|vylodění]] spojeneckých vojsk v&nbsp;Itálii se ještě před koncem války herečka musela vrátit do&nbsp;[[Praha|Prahy]].
+Na konci války uprchla do Německa, ale byla internována americkými okupačními orgány, byla vyšetřována CIC a&nbsp;23.&nbsp;září 1945 byla předána do&nbsp;Československa. Byla vyšetřována a&nbsp;vězněna za&nbsp;údajnou kolaboraci. Po&nbsp;16&nbsp;měsících vězení a&nbsp;výslechů byly všechny žaloby a&nbsp;obvinění postupně vyvráceny.<br />Dopoledne na&nbsp;Štědrý den [[1946]] byla propuštěna...
 <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>