Pyl
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 3. 9. 2013, 12:22
Pyl je označení pro výtrusy samčích pohlavních orgánů rostlin. Obsahuje mikrogametofyt. Skládá se z pylových zrn – jedná se o pohlavní buňky rostlin, které vznikají v prašnících na tyčinkách mateřské pylové buňky. Je to pro člověka velmi častý alergen.[1] Proces styku pylu s bliznou se nazývá opylení. Při opylení dochází ke komunikaci blizny a pylového zrna, je-li pyl bliznou přijat (nemusí být přijat např. z důvodu příbuznosti obou rostlin), je mu poskytnuta voda pro hydrataci. Hydratovaný pyl roste apikálním růstem a tvoří pylovou láčku, která proniká vodícím (nikoli vodivým!) pletivem čnělky do semeníku, kde dochází k oplodnění oosféry v megagametofytu. K oplodnění nedojde v těchto případech:
- rozpoznání pylu na blizně jako příliš příbuzného a neposkytnutí mu vody pro hydrataci (sporofytická inkompatibilita)
- rozpoznání pylu ve čnělce jako příliš příbuzného a jeho zničení samičí rostlinou (gametofytická inkompatibilita)
- neschopnost pylu vyklíčit, což je způsobeno defektní funkcí mitochondrií (CMS, samčí cytoplazmatická sterilita)
Sporofytická a gametofytická inkompatibilita jsou způsoby zábrany samoopylení. Klíčení pylu je velmi rychlé a energeticky náročné, proto si pyl předpřipravuje ještě před dehydratací a opuštěním prašník "polotovary" proteinů, aby je mohl při klíčení rychleji vyrábět. Jde o mRNA, jejíž translace je blokována navázáním rRNA a proteinů. Vzniklé komplexy jsou značně veliké a nazývají se ribonukleové částečky, RNP. RNP nejen blokuje translaci, ale také chrání mRNA před degradací proteasami. Bříza umí vyprodukovat až 5,5 milionu pylových zrn na jednu jehnědu. Na povrchu pylu se nalézá látka zvaná sporopolenin.
Obsah |
Šíření pylu
- Anemogamie - větrem
- Hydrogamie - vodou
- Zoogamie - živočichy
Využití pylu
- výživa včel (zdroj bílkovin)
- speciální výživa pro člověka – po nemoci, operace, úrazy, stresy, celkové posílení, rekonvalescence
Sběr pylu hmyzem
- sčesávání pomocí kartáčků
- hnětení
- rouskování (8-25 mg ukládá se na holeni třetího páru)
Kategorizace pylu (dle Mauriziové)
- velmi výživný – ovocné stromy, vrby
- středně výživný – jilmy, svída
- málo výživné – olše, líska
- zcela nevýživné – jehličnaté stromy
Reference
- ↑ FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |