Rybník (Dolní Dvořiště)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 18. 4. 2015, 21:37

Rybník dříve pod názvem Certlov (německy Zartlesdorf) je místní část obce Dolní Dvořiště v okrese Český Krumlov. Nachází se zhruba 2 km jihozápadně od Dolního Dvořiště. V osadě je železniční stanice na trati 196 s odbočnou tratí 195 a přes ves prochází silnice II/163 z Dolního Dvořiště do Vyššího Brodu a Černé v Pošumaví.

Historie

První písemná zmínka o vsi se nachází v urbáři rožmberského panství z roku 1379. V roce 1473 se majitelem vsi stal Jan Sudík z Dlouhé a jeho potomkům patřila až do poloviny 17. století, kdy přešla do majetku rodu Muckenberků. V roce 1745 byla ves prodána hraběti Buquoyovi. Hrabě zde nechal vystavět malý zámeček, který byl zbourán v roce 1979. Ve vsi hospodařil hraběcí velkostatek, který byl v rámci pozemkové reformy v roce 1925 jako tzv. zbytkový velkostatek prodán rodině Laštovkově.^[1] Po roce 1945 byl spolu se zámečkem rodině odebrán a předán do družstevní a později do státní péče. Část velkostatku byla zbořena, část různém stadiu rozpadu stojí dodnes. Podobný osud čekal i na velkou většinu původní zástavby obce. V šedesátých a sedmdesátých letech byla část budov zbořena a částečně na jejich místě, částečně na zelené louce postaveny typizované dvojdomky. Po roce 1850 se ves Certlov stala samostatnou obcí. Teprve roku 1964 byl v obci Rybník, ke které náležela ještě osada Trojany, zrušen zdejší místní národní výbor a Rybník i s osadou Trojany byly připojeny k obci Dolní Dvořiště. Územněsprávně byl Rybník v letech 1869–1880 veden pod názvem Zartlesdorf jako osada někdejší obce Horního Kaliště v okrese Kaplice, v letech 1890–1910 pod názvem Cartle, v letech 1921–1930 pod názvem Certlov a roku 1950 pod názvem Rybník jako obec v tomtéž okrese; jako část obce Dolního Dvořiště v okrese Český Krumlov je Rybník veden od roku 1961.^[2]

V prostoru železniční stanice Rybník se nachází památník staviteli koněspřežné železnice České Budějovice - Linz F. A. Gerstnerovi.

Citace z literatury

Gut Zartlesdorf^[4] Das der Herrschaft Rosenberg in Hinsicht der Verwaltung zugetheilte Gut Zartlesdorf liegt östlich von der Stadt Rosenberg, gröstentheils vom Gebiete der Herrschaft umgeben, indem nur ein kleiner Theil östlich die oberösterreichische Herrschaft Freistadt, und ein nicht minder kleiner Theil nördlich das Prälatur Gut Krumau berührt.
Der Besißer ist der k. k. Kämerer Georg Franz August Longueval Graf von Buquoi, Freiherr von Baur, welcher das Gut, gleichzeitig mit der Hersschaft Rosenberg, nach feinem am 12. Aplril 1803 vestorbenen Oheim Johann Joseph Reichsgrafen von Buquoi als Erbschaft erhalten hat. (G. Landtafl. Hauptb., Gut >> Cartles << oder Zartlesdorf, Litt. C. Tom. I. Fol. 1.)
Das Gut wurde im J. 1745 vom damaligen Besißer Ulrich Splalt an den Reichgrafen Franz von Buquoi, Herrn der Herrschaft Rosenberg, verkauft und ist seit dieser Zeit ununterbrochen bei dessen Nachfolgern geblieben. Der nußbare Flächeninhalt ist nach dem Katastral Zergliederungs Summarium:

Davon gehören der der Obrigkeit sämmtliche Dominical Gründe und an Rustical Gründen 22 J. 641 q, Kl Aeder nebst 7 Joch 505 3/6 q. Wiesen, zusammen 29 J. 1146 3/6 q. Kl., im Ganzen 161 J. 789 3/6 q. Kl.
Die Naturbeschaffenheit ist dieselbe wie bei den umliegenden Theilen der Herrschaft Rosenberg. Die Gewässer bestehen in 5 Techen (Mühlteich, Jandelteich, Neuteich, Plescherteich und Laimteich), welche mit Karpfen besetz sind. Der Boden ist fruchtbar und zum Anbau aller Getreidearten und sonstigen Feldfrüchte geeignet. Der Viehstand ist unter dem beid der Herrschaft Rosenberg angezeigten mit begriffen. – Die Waldung, Kronawittet genannt, besteht in Fichten und Tannen, und ist dem Rosenberger, in Zartlesdorf wohnenden Revierjäger zugewiesen.
Die einzige, bei der Herrschaft Rosenberg conscribirte Ortschaft ist: Zartlesdorf, 8 St. s. von Budweis, 1 ¼ St. ö. von Rosengerg, an er Eisenbahn und ¼ St. w. von der Linzer Poststrasse, welche den östlichen Theil des Gutes durchschneidet, Dorf von 29 H. mit 224 teutschen E., nach Unter-Haid (Hschft. Rosenberg) eingepf.; hat 2 kleiner vom Revierjäger, einigen Pensionisten und Miethleuten bewohnte obrigkeitliche Schlösser, 1 Maierhof in eigener Regie, 1 Wirthshaus und 1 Mühle. Abseits liegen a) ¼ St sö. der s. g. Jandelhof, ein Bauernhaus, und b) ¼ St. n., der zum Prälatur- Gute Krumau gehörige, aber zu Zartlesdorf conscribirte Pleschehof.

Reference

ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. Praha : Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 0.   ŠANDERA, Hynek; MAŠKOVÁ, Věra. Dolní Dvořiště 1279-1979. Dolní Dvořiště : Místní národní výbor Dolní Dvořiště, 1980.   ŠANDERA, Hynek; ODLOŽIL, Petr. Dolní Dvořiště a okolí. Dolní Dvořiště : Obecní úřad Dolní Dvořiště, 2004. S. 20.   TRUHLÁŘ, Josef. Urbář zboží rožmberského z roku 1379. Praha : Dr. Grégr a Ferd. Dattel, 1880. 62 s. S. 0.  

Reference

1. ↑ Lustig, R. – Světnička, F.: Schematismus velkostatků v Čechách. Zprac. R. Lustig a F. Světnička. Praha 1933.
2. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. (624 s.) ISBN 80-250-1310-3. S. 457.  
3. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 202–203.  
4. ↑ SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen : statistisch-topographisch dargestellt. Neunter Band, Budweiser Kreis. Svazek 9. Praha : Friedrich Ehrlich, 1841.  

Externí odkazy

• Historie osady na stránkách obce Dolní Dvořiště
• Historie, fotografie a mapy na stránkách Zaniklé obce