Rozsivky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 8. 2023, 07:28

Rozsivky

Rozsivky (Diatomeae, syn Bacillariophyceae) jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou křemičitou schránkou, tradičně řazenou mezi hnědé řasy.

Obsah

1 Základní informace
2 Rozmnožování
3 Ekologie
4 Historie
5 Využití
6 Příklady rodů rozsivek
7 Taxonomické poznámky
8 Externí odkazy

Základní informace

Rozsivky jsou jednobuněčné řasy s dvojdílnou křemitou schránkou. Skupinu tvoří 285 rodů obsahujících 10 až 12 tisíc druhů (Round et al. 1990). Jejich fotosyntetickými barvivy jsou chlorofyly a a c, fukoxanthin. Chloroplasty mají čtyři obalné membrány a tylakoidy jsou uspořádány v trojicích. Zásobními látkami jsou chrysolaminaran, olej a volutin.

Schéma schránky rozsivek

Schránka rozsivek se nazývá frustula. Je tvořena polymerizovaným oxidem křemičitým, který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého polysacharidu diatotepinu. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním kyseliny křemičité z prostředí rychlostí až 18 molekul za sekundu. Frustula se skládá ze dvou částí (jako krabice s víkem či petriho miska) - epithéky a hypothéky, z nichž každá má svou plochu (valvu) a boční stěnu (pleuru či cingulum; viz obrázek). Během nepohlavního rozmnožování získá každá z dceřiných buněk jednu část mateřské frustuly a druhou, vždy tu menší, si dotvoří. V případě nedostatku křemíku v prostředí se nepohlavní rozmnožování zastavuje. Podle tvaru frustuly se rozsivky dělí na dvě hlavní skupiny: centrické, radiálně souměrné a penátní, dvoustranně souměrné.

Rozmnožování

Při nepohlavním rozmnožování probíhá rovina dělení rovnoběžně s rovinou valv. Dělení frustuly viz výše. Při zmenšení frustuly pod určitou mez dochází ke smrti buňky či k pohlavnímu rozmnožení. Centrické rozsivky se pohlavně rozmnožují oogamicky. Z jedné buňky vznikne oogonium s oosférou z další pak antheridium, v němž vzniknou čtyři spermatozoidy s jedním bičíkem. Po splynutí spermatozoidu s oosférou vzniká auxospora, velká buňka s polysacharidickou stěnou, na které se časem začne usazovat stěna křemičitá.

Gyrosigma sp.

Penátní rozsivky se pohlavně rozmnožují izogamicky nebo anizogamicky. Dvě rozsivky se k sobě přiblíží a vytvoří společný slizový obal. Následně v každé z buněk proběhne meióza a jedna ze vzniklých gamet améboidním pohybem pronikne do druhé frustuly, splyne s jednou z gamet v ní za vzniku auxospory (viz výše).

Ekologie

Rozsivky jsou velmi významnými primárními producenty. Podle některých pramenů připadá na mořské rozsivky 20-25 % roční celkové primární produkce Země. Podle některých pramenů se výrazně, spolu se sinicemi, podílely na vzniku kyslíkaté atmosféry na Zemi. Jsou dominantní skupinou mořského planktonu, zvláště v temperátních a chladných mořích. Významně jsou zastoupeny také ve sladkovodním planktonu a bentosu. Mohou žít také přisedle na pevných podkladech ve vodě, jako jsou kameny, dřevo, rostliny či živočichové. Některé rozsivky žijí i v půdě.

Historie

Nejstarší rozsivky pocházejí z období spodní křídy. Evolučně starší jsou rozsivky centrické. Záznamy o nejmladších penátních jsou z období před 70 mil. let. V rámci hnědých řas jsou monofyletickou skupinou.

Využití

Schránky odumřelých rozsivek tvoří horninu diatomit (křemelinu), který se těží (v ČR například u Borovan u Českých Budějovic) a využívá se jako filtrační či sorpční materiál. V některých oblastech se rozsivky podílely na vzniku ložisek ropy. Vzhledem ke specifickým nárokům některých rozsivek se tyto využívají jako indikační organismy pro určení kvality vody, a to i zpětně v archeologických vykopávkách.

Příklady rodů rozsivek

Centrické rozsivky:
- Stephanodiscus
- Asteromphalus
- Chaetoceros
- Cyclotella
Penátní rozsivky:
- Diatoma
- Gyrosigma
- Navicula
- Nitzschia

Taxonomické poznámky

Moderní taxonomové rozsivky oddělují zcela od rostlin a řadí je do samostatné, páté říše živých organismů, Chromista. Zdůvodňuje se to tím, že svými vlastnosti leží na rozhlaní mezi rostlinami a živočichy. V této říši tvoří část jedné ze dvou podříší (Chromobiota), do níž jsou zařazeny jako samostatná třída kmene (oddělení) Ochrophyta. Třetí možné dělení je řadí do oddělení Heterokontophyta a spolu s ním do čtvrté říše, Protista. Třída Bacillariophyceae se v současných systémech dělí obvykle na dvě velké podtřídy, a to Eunotiophycidae a Bacillariophycidae.

Externí odkazy

Bacillariophyceae - rozsivky. - Server „Sinice a řasy“, Jihočeská univerzita
TŘÍDA: BACILLARIOPHYCEAE - rozsivky. - Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Analýza rozsivek. - Jihočeská univerzita - diatomární analýzy v archeologii

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rozsivky

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 27: / Řádka 27: @@
 * ''[[Durvillaeales]]''
 * ''[[Ascoseirales]]''
-}}
+}}[[Soubor:Diatoms-2004.png|thumb|240px|Rozsivky]]
 '''Rozsivky''' (''Diatomeae'', syn ''Bacillariophyceae'') jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou [[oxid křemičitý|křemičitou]] schránkou, tradičně řazenou mezi [[hnědé řasy]].
 == Základní informace ==
 '''Rozsivky''' jsou jednobuněčné [[řasy]] s dvojdílnou [[oxid křemičitý|křemitou]] schránkou. Skupinu tvoří 285 [[rod (biologie)|rodů]] obsahujících 10 až 12 tisíc druhů (Round et al. 1990).
-Jejich fotosyntetickými barvivy jsou [[chlorofyl]]y '''''a''''' a '''''c''''', [[fukoxanthin]]. [[Chloroplast]]y mají čtyři obalné membrány a [[tylakoid]]y jsou uspořádány v trojicích. Zásobními látkami jsou [[chrysolaminaran]], [[olej]] a [[volutin]].
+Jejich fotosyntetickými barvivy jsou [[chlorofyl]]y '''''a''''' a '''''c''''', [[fukoxanthin]]. [[Chloroplast]]y mají čtyři obalné membrány a&nbsp;[[Thylakoid|tylakoidy]] jsou uspořádány v trojicích. Zásobními látkami jsou [[chrysolaminaran]], [[olej]] a [[volutin]].
-[[Soubor:Diatom scheme.png|thumb|left|Schéma schránky rozsivek]]Schránka rozsivek se nazývá [[frustula]]. Je tvořena polymerizovaným [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]], který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého [[Polysacharidy|polysacharidu]] [[diatotepin]]u. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním [[kyselina křemičitá|kyseliny křemičité]] z prostředí rychlostí až 18 molekul za sekundu. Frustula se skládá ze dvou částí (jako krabice s víkem či [[petriho miska]]) - epithéky a hypothéky, z nichž každá má svou plochu (valvu) a boční stěnu (pleuru či cingulum; viz obrázek). Během nepohlavního rozmnožování získá každá z dceřiných buněk jednu část mateřské frustuly a druhou, vždy tu menší, si dotvoří. V případě nedostatku křemíku v prostředí se nepohlavní rozmnožování zastavuje. Podle tvaru frustuly se rozsivky dělí na dvě hlavní skupiny: '''centrické''', radiálně souměrné a '''penátní''', dvoustranně souměrné.
+[[Soubor:Diatom scheme.png|thumb|left|200px|Schéma schránky rozsivek]]
+Schránka rozsivek se nazývá [[frustula]]. Je tvořena polymerizovaným [[oxid křemičitý|oxidem křemičitým]], který je proti korozi chráněn vrstvou kyselého [[Polysacharidy|polysacharidu]] [[diatotepin]]u. Schránku si buňka vytváří aktivním vychytáváním [[kyselina křemičitá|kyseliny křemičité]] z prostředí rychlostí až 18 molekul za sekundu. Frustula se skládá ze dvou částí (jako krabice s víkem či [[petriho miska]]) - epithéky a hypothéky, z nichž každá má svou plochu (valvu) a boční stěnu (pleuru či cingulum; viz obrázek). Během nepohlavního rozmnožování získá každá z dceřiných buněk jednu část mateřské frustuly a druhou, vždy tu menší, si dotvoří. V případě nedostatku křemíku v prostředí se nepohlavní rozmnožování zastavuje. Podle tvaru frustuly se rozsivky dělí na dvě hlavní skupiny: '''centrické''', radiálně souměrné a '''penátní''', dvoustranně souměrné.
 == Rozmnožování ==
 Při nepohlavním rozmnožování probíhá rovina dělení rovnoběžně s rovinou valv. Dělení frustuly viz výše. Při zmenšení frustuly pod určitou mez dochází ke smrti buňky či k pohlavnímu rozmnožení.
 Centrické rozsivky se pohlavně rozmnožují [[oogamie|oogamicky]]. Z jedné buňky vznikne [[oogonium]] s [[oosféra|oosférou]] z další pak [[antheridium]], v němž vzniknou čtyři [[spermatozoid]]y s jedním bičíkem. Po splynutí spermatozoidu s oosférou vzniká auxospora, velká buňka s polysacharidickou stěnou, na které se časem začne usazovat stěna křemičitá.
-[[Soubor:Gyrosigma.jpg|70px|thumb|right|''Gyrosigma sp.'']]
+[[Soubor:Gyrosigma acuminatum.jpeg|thumb|240px|''Gyrosigma sp.'']]
 Penátní rozsivky se pohlavně rozmnožují [[izogamie|izogamicky]] nebo [[anizogamie|anizogamicky]]. Dvě rozsivky se k sobě přiblíží a vytvoří společný slizový obal. Následně v každé z buněk proběhne [[meióza]] a jedna ze vzniklých gamet [[améba|améboidním]] pohybem pronikne do druhé frustuly, splyne s jednou z gamet v ní za vzniku auxospory (viz výše).
 == Ekologie ==
@@ Řádka 68: / Řádka 69: @@
-{{commonscat|Diatoms}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Diatoms}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Stramenopila]]
 [[Kategorie:Rozsivky| ]]