Meióza
Z Multimediaexpo.cz
Meióza (meiotické dělení, redukční dělení) je buněčné dělení, během kterého dochází k produkci buněk se zredukovaným počtem chromozómů (2n → n, 4n → 2n), což je základní proces umožňující pohlavní rozmnožování. Tyto buňky (gamety) mohou po určité době buďto splynout s další vhodnou gametou a vytvořit nového jedince složeného opět z dvojité sady chromozómů (viz spermie a vajíčko u savců), nebo mohou dělením vytvořit mnohobuněčný organismus (viz gametofyt u výtrusných rostlin, některých řas nebo u hub).
Obsah |
Průběh meiózy
Meióza se sestává ze dvou odlišně koncipovaných dělení buněk, takže jejím výsledkem jsou 4 od rodiče odlišné buňky, na rozdíl od 2 s rodičem shodných buněk, které vznikají při mitóze.
Heterotypické dělení
Během heterotypického dělení (resp. Meióza I, zrací dělení redukční) dochází k redukci počtu chromozómů (přesněji chromozómových sad), dceřiné buňky mají jen polovinu chromozómů oproti rodičovské. Následně se pak dělí znovu, tentokráte homeotypicky (mitóze podobně) koncipovaným dělením.
Profáze I
Profáze Meiózy I je oproti profázi Meiózy II mnohem komplikovanější a dělí se na 5 stadií.
Leptotenní
Dochází ke spiralizaci vláken DNA a diferenciaci chromozómů.
Zygotenní
Homologické chromozomy (chromozomy jednoho páru) se přibližují k sobě a za pomoci speciální bílkoviny se spojují v tzv. bivalent nebo gemini.
Pachytenní
Chromozomy dokončují spiralizaci a bivalenty jsou pozorovatelné jakožto tzv. tetrády - čtyřchromatidové komplexy. Nesesterské chromatidy se přitom proplétají a dochází ke vzniku chiazmat (uzlíků). V této fázi dochází k tzv. crossing-overu, kdy se rekombinují části homologických chromatid.
Diplotenní
Uvolňují se bílkovinné vazby mezi homologickými chromozomy a dochází k jejich postupnému oddalování. Vzniklé uzlíky mezi nehomologickými chromatidami jsou stále spojené.
Diakineze
Dochází k přeuspořádání a rozchodu homologických chromozomů. Chiazmata se posunují na konec chromatid kde zanikají (terminalizace chiazmat).
Metafáze I
Prolíná se s diakinezí, dochází k napojení vláken dělícího vřeténka na centromery chromozomů, vlákna z opačných pólů se napojují na centromery různých homologických chromozomů.
Anafáze I
Dvouchromatidové chromozomy se rozcházejí k opačným pólům buňky - jsou přitahovány pomocí dělícího vřeténka. Chromozomy se před tím seskupily ve středové -ekvatoriální- rovině buňky.
Telofáze I
Poslední fáze. Má opačný průběh než profáze, podobně jako u mitózy
- chromozomy v jádře buňky sa prodlužují (despiralizují)
- vzniká jaderná membrána a jadérko
- dělící vřeténko mizí
- buňka se zaškrcuje a dělí se na dvě dceřiné buňky
- organely do buněk se dělí náhodně.
U protilehlých pólů buňky se seskupují haploidní sady chromozomů. Následuje zaškrcení a rozdělení buňky (cytokineze)
Homotypické dělení
Homotypické dělení (resp. Meióza II, Zrací dělení ekvační) je v podstatě shodné s mitózou, jen k němu dochází za haploidní sady chromozomů. Dělí se na profázi II, metafázi II, anafázi II a telofázi II. Její průběh je velice blízký mitóze.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |