Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Pliska
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Pliska Bulgaria 1994 CIA map.jpg|thumb|240px|Poloha Plisky v rámci Bulharska]] |
| - | '''Pliska''' ([[staroslověnština|starobulharsky]] Пльсковъ) je název pro zároveň hlavní město | + | '''Pliska''' ([[staroslověnština|starobulharsky]] Пльсковъ) je název pro zároveň hlavní město první bulharské říše a malého města (bývalé vesnice známé jako ''Aboba''), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města a začaly zde vykopávky. |
== Středověká Pliska == | == Středověká Pliska == | ||
| - | [[ | + | [[File:The Great Basilica Klearchos 2.jpg|thumb|240px|Částečně rekonstruované pozůstatky Velké baziliky]] |
| - | Podle [[Apokryf|apokryfního]] spisu ''Vidění proroka Izaiáše'' z 11. století byla Pliska založena již chánem | + | Podle [[Apokryf|apokryfního]] spisu ''Vidění proroka Izaiáše'' z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora.<ref name="váňa132">{{Citace monografie |
| příjmení = Váňa | | příjmení = Váňa | ||
| jméno = Zdeněk | | jméno = Zdeněk | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
| poznámka = Dále jen [Rychlík] | | poznámka = Dále jen [Rychlík] | ||
| isbn = 80-7106-404-1 | | isbn = 80-7106-404-1 | ||
| - | }}</ref> V následujícíh staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem | + | }}</ref> V následujícíh staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center [[bulharská kultura|bulharské kultury]], a to až do roku 893, kdy [[seznam vládců Bulharska|car]] Symeon I. přesídlil do nového hlavního města [[Preslav]]i. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.<ref name="váňa134">Váňa, str. 134</ref> |
| - | [[ | + | [[File:Pliska-svik.jpg|thumb|240px|Pozůstatky budov]] |
| - | Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².<ref name="váňa134"/> Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili [[car]] a jeho [[bojaři]], a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.<ref name="váňa134"/> Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na [[Balkán]]ě.<ref name="váňa134"/> Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce [[Krum]]a, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v thdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.<ref name="váňa134"/> V Plisce také působil | + | Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².<ref name="váňa134"/> Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili [[car]] a jeho [[bojaři]], a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.<ref name="váňa134"/> Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na [[Balkán]]ě.<ref name="váňa134"/> Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce [[Krum]]a, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v thdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.<ref name="váňa134"/> V Plisce také působil Metodějův žák [[Svatý Naum|Naum]], než přesídlil do Preslavi.<ref name="rych57">Rychlík, str. 57</ref> |
| - | Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec | + | Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček,<ref name="váňa132"/> ale o první průzkumy se zasloužil až [[Karel Škorpil]] na přelomu 19. a 20. století.<ref name="váňa134"/> |
== Moderní Pliska == | == Moderní Pliska == | ||
| Řádka 64: | Řádka 64: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Bulharsko]] | * [[Bulharsko]] | ||
| - | + | == Reference == | |
| - | + | <references/> | |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.bgr.cz/pliska.htm Článek o Plisce na webových stránkách Sdružení pro Bulharsko] | * [http://www.bgr.cz/pliska.htm Článek o Plisce na webových stránkách Sdružení pro Bulharsko] | ||
| - | {{Commonscat|Pliska}} | + | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Pliska}}{{Commonscat|Pliska}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Bulharsku]] | [[Kategorie:Města v Bulharsku]] | ||
Aktuální verze z 26. 9. 2018, 08:49
Pliska (starobulharsky Пльсковъ) je název pro zároveň hlavní město první bulharské říše a malého města (bývalé vesnice známé jako Aboba), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města a začaly zde vykopávky.
Obsah |
Středověká Pliska
Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora.[1][2] V následujícíh staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon I. přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.[3]
Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².[3] Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.[3] Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně.[3] Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v thdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.[3] V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.[4]
Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček,[1] ale o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.[3]
Moderní Pliska
Za osmanské nadvlády Pliska zpustla a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba.[1] Ta byla roku 1925 přejmenována na Pliskov. Dnešní podoba jména, tedy Pliska, se začala používat od roku 1947. Moderní město má zhruba 1124 obyvatel a nachází se 146 m n. m. v Šumenské oblasti zhruba 400 km na severovýchod od Sofie.
Literatura
- VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha : Artia, 1983.
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha : Artia, 1983. Dále jen [Váňa]. S. 132.
- ↑ RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. Dále jen [Rychlík]. ISBN 80-7106-404-1. S. 402.
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Váňa, str. 134
- ↑ Rychlík, str. 57
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |