Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Petřkovice (Ostrava)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „1518“ textem „1518“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 31: | Řádka 31: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První písemná zmínka o nich je z roku 1377 v listině o dělení opavského knížectví mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. V roce | + | První písemná zmínka o nich je z roku 1377 v listině o dělení opavského knížectví mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. V roce 1518 se staly součástí hlučínského panství, když je jejich majitel, těšínský kníže Kazimír, prodal Bernardu ze Zvole. |
Petřkovice byly odjakživa zemědělskou obcí. Zvrat nastal v roce 1780 nálezem černého uhlí na úpatí Landeku. To bylo v roce 1782 těženo ve čtyřech slojích, přičemž v roce 1803 došlo k otevření dalších čtyřech. V roce 1830 zahájilo [[arcibiskupství olomoucké]] těžbu na nové jámě Ferdinandovo štěstí (pozdější [[Důl Anselm]]). Arcibiskupství si tak chtělo zajistit suroviny pro své železárny ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], které jako první v rakousko-uherské monarchii začaly jako palivo místo dřeva používat koks. Původní těžba uhlí byla značně primitivní. To se změnilo v okamžiku, kdy doly koupil roku 1843 [[Salomon Mayer Rothschild]], který těžbu zintenzivnil. | Petřkovice byly odjakživa zemědělskou obcí. Zvrat nastal v roce 1780 nálezem černého uhlí na úpatí Landeku. To bylo v roce 1782 těženo ve čtyřech slojích, přičemž v roce 1803 došlo k otevření dalších čtyřech. V roce 1830 zahájilo [[arcibiskupství olomoucké]] těžbu na nové jámě Ferdinandovo štěstí (pozdější [[Důl Anselm]]). Arcibiskupství si tak chtělo zajistit suroviny pro své železárny ve [[Vítkovice (Ostrava)|Vítkovicích]], které jako první v rakousko-uherské monarchii začaly jako palivo místo dřeva používat koks. Původní těžba uhlí byla značně primitivní. To se změnilo v okamžiku, kdy doly koupil roku 1843 [[Salomon Mayer Rothschild]], který těžbu zintenzivnil. | ||
Nejprve zajišťoval spojení s [[Přívoz (Ostrava)|Přívozem]] převozník. Dřevěný most přes [[Odra|Odru]] byl postaven v roce 1880 a roku [[1929]] byl nahrazen mostem železným. Železnice do [[Hlučín]]a byla zavedena v roce [[1925]], roku [[1950]] pak došlo k výstavbě tramvajové trati propojující [[Přívoz (Ostrava)|Ostravu-Přívoz]] s [[Hlučín|Hlučínem]] přes Petřkovice. Provoz na této trati skončil v roce [[1982]]. | Nejprve zajišťoval spojení s [[Přívoz (Ostrava)|Přívozem]] převozník. Dřevěný most přes [[Odra|Odru]] byl postaven v roce 1880 a roku [[1929]] byl nahrazen mostem železným. Železnice do [[Hlučín]]a byla zavedena v roce [[1925]], roku [[1950]] pak došlo k výstavbě tramvajové trati propojující [[Přívoz (Ostrava)|Ostravu-Přívoz]] s [[Hlučín|Hlučínem]] přes Petřkovice. Provoz na této trati skončil v roce [[1982]]. | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2022, 23:37
Petřkovice (německy Petershofen, do roku 1907 Petrzkovicz, polsky Pietrzkowice) jsou bývalá obec, od 24. dubna 1976 součást města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy, na jehož severním okraji leží. Na jihovýchodě obvodu teče řeka Odra. Nad jejím soutokem s Ostravicí se vypíná vrch Landek. Jedná se o nejvýznamnější archeologické naleziště na Ostravsku.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o nich je z roku 1377 v listině o dělení opavského knížectví mezi čtyři syny knížete Mikuláše II. V roce 1518 se staly součástí hlučínského panství, když je jejich majitel, těšínský kníže Kazimír, prodal Bernardu ze Zvole. Petřkovice byly odjakživa zemědělskou obcí. Zvrat nastal v roce 1780 nálezem černého uhlí na úpatí Landeku. To bylo v roce 1782 těženo ve čtyřech slojích, přičemž v roce 1803 došlo k otevření dalších čtyřech. V roce 1830 zahájilo arcibiskupství olomoucké těžbu na nové jámě Ferdinandovo štěstí (pozdější Důl Anselm). Arcibiskupství si tak chtělo zajistit suroviny pro své železárny ve Vítkovicích, které jako první v rakousko-uherské monarchii začaly jako palivo místo dřeva používat koks. Původní těžba uhlí byla značně primitivní. To se změnilo v okamžiku, kdy doly koupil roku 1843 Salomon Mayer Rothschild, který těžbu zintenzivnil. Nejprve zajišťoval spojení s Přívozem převozník. Dřevěný most přes Odru byl postaven v roce 1880 a roku 1929 byl nahrazen mostem železným. Železnice do Hlučína byla zavedena v roce 1925, roku 1950 pak došlo k výstavbě tramvajové trati propojující Ostravu-Přívoz s Hlučínem přes Petřkovice. Provoz na této trati skončil v roce 1982. Významná místa tohoto obvodu tvoří Hornické muzeum, hornická nemocnice z roku 1908 (zbořena v roce 2007), nejstarší hornická kolonie na Ostravsku (Mexiko) z roku 1899 a budova staré školy v novogotickém stylu.
Symboly
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.
- Znak
Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina zeleno-stříbrně dělena, nahoře zkřížená stříbrná hornická kladívka, dole modré vlnité břevno.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, černý, žlutý a zelený.
- Pečeť
Na nejstarší dochované pečeti z roku 1722 je zachycen doprava ujíždějící jezdec na koni.
Slavní rodáci
Mezi známé rodáky patří např. mistryně republiky v gymnastice Adolfína Tačová či zpěvačka Hana Zagorová.
Externí odkazy
| Statutární město Ostrava |
|---|
|
Hošťálkovice • Hrabová • Krásné Pole • Lhotka • Mariánské Hory a Hulváky • Martinov • Michálkovice • Moravská Ostrava a Přívoz • Nová Bělá • Nová Ves • Ostrava-Jih • Petřkovice • Plesná • Polanka nad Odrou • Poruba • Proskovice • Pustkovec • Radvanice a Bartovice • Slezská Ostrava • Stará Bělá • Svinov • Třebovice • Vítkovice |
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |