The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Substituční metoda (integrování)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | {{ | + | '''Substituční metoda''' je [[metoda]] používaná při počítání s [[integrál]]y. Při této metodě zavádíme do [[integrál]]u novou [[proměnná|proměnnou]]. |
| - | + | ||
| + | Pokud lze [[funkce (matematika)|funkci]] <big>\(f(x)\)</big> vyjádřit na [[Interval (matematika)|intervalu]] <big>\((a,b)\)</big> ve tvaru <big>\(f(x) = g(h(x))h^\prime(x)\)</big>, kde <big>\(h^\prime(x)\)</big> je [[spojitá funkce|spojitá]] v intervalu <big>\((a,b)\)</big> a <big>\(g(z)\)</big> je spojitá pro všechna <big>\(z=h(x)\)</big>, pak pro <big>\(x \in (a,b)\)</big> platí | ||
| + | :<big>\(\int f(x) \mathrm{d}x = \int g(h(x)) h^\prime(x) \mathrm{d}x = \int g(z) \mathrm{d}z = G(z) + C = G(h(x)) + C\)</big>, kde byla použita [[substituce (matematika)|substituce]] <big>\(z=h(x)\)</big>. | ||
| + | |||
| + | Jiným případem je substituce <big>\(x=\phi(z)\)</big>, kde funkce <big>\(\phi\)</big> je [[monotónní funkce|monotónní]] pro všechna <big>\(z\)</big> z intervalu <big>\((\alpha,\beta)\)</big> a má na tomto intervalu spojitou [[derivace|derivaci]] <big>\(\phi^\prime\)</big>. Potom platí | ||
| + | :<big>\(\int f(x) \mathrm{d}x = \int f(\phi(z)) \phi^\prime(z) \mathrm{d}z = H(z)+C\)</big> | ||
| + | |||
| + | Výsledek získáme tak, že ze vztahu <big>\(x=\phi(z)\)</big> vyjádříme proměnnou <big>\(z\)</big> a dosadíme do <big>\(H(z) + C\)</big>. | ||
| + | |||
| + | == Substituce ve vícerozměrných integrálech == | ||
| + | Uvažujme uzavřenou ''n''-[[Dimenze vektorového prostoru|rozměrnou]] oblast <big>\(M\)</big> v proměnných <big>\(x_i\)</big> pro <big>\(i=1,2,...,n\)</big>, a uzavřenou ''n''-rozměrnou oblast <big>\(N\)</big> v proměnných <big>\(y_i\)</big>. Mezi oblastmi <big>\(M\)</big> a <big>\(N\)</big> nechť existuje [[Bijekce|vzájemně jednoznačné zobrazení]] <big>\(x_i = \phi_i(y_1,y_2,...,y_n)\)</big>,<br />přičemž existují [[spojitá funkce|spojité]] [[parciální derivace]] prvního řádu <big>\(\frac{\partial \phi_i}{\partial y_j}\)</big> pro všechna <big>\(i, j\)</big> a [[Jacobiho matice a determinant|jakobián]] <big>\(\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)}\)</big> je nenulový, tzn. <big>\(\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)} \ne 0\)</big>. Pokud je na oblasti <big>\(M\)</big> definována spojitá [[ohraničená funkce]] <big>\(f(x_1,x_2,...,x_n)\)</big>, pak | ||
| + | :<big>\({\iint\cdots\int}_M f(x_1,x_2,...,x_n) \mathrm{d}x_1 \mathrm{d}x_2 \cdots\mathrm{d}x_n = {\iint\cdots\int}_N f(\phi_1(y_1,y_2,...,y_n),\phi_2(y_1,y_2,...,y_n),...,\phi_n(y_1,y_2,...,y_n)) \left|\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)}\right| \mathrm{d}y_1 \mathrm{d}y_2 \cdots\mathrm{d}y_n\)</big> | ||
| + | |||
| + | V případě [[dvojný integrál|dvojného integrálu]], kdy mezi oblastí <big>\(M\)</big> o [[Soustava souřadnic|souřadnicích]] <big>\(x, y\)</big> a oblastí <big>\(N\)</big> o souřadnicích <big>\(u, v\)</big> existuje vzájemně jednoznačné zobrazení <big>\(x=x(u,v), y=y(u,v)\)</big>, má jakobián tvar | ||
| + | :<big>\(\frac{D(x,y)}{D(u.v)} = \begin{vmatrix} \frac{\partial x}{\partial u} & \frac{\partial x}{\partial v} \\ \frac{\partial y}{\partial u} & \frac{\partial y}{\partial v} \end{vmatrix}\)</big> | ||
| + | |||
| + | Je-li <big>\(\frac{D(x,y)}{D(u.v)} \ne 0\)</big>, pak dostaneme pro funkci <big>\(f(x,y)\)</big> | ||
| + | :<big>\(\iint_M f(x,y) \mathrm{d}x\mathrm{d}y = \iint_N f(x(u,v),y(u,v)) \left|\frac{D(x,y)}{D(u.v)}\right| \mathrm{d}u\mathrm{d}v\)</big> | ||
| + | |||
| + | V případě [[trojný integrál|trojného integrálu]], kdy mezi oblastí <big>\(M\)</big> o souřadnicích <big>\(x, y, z\)</big> a oblastí <big>\(N\)</big> o souřadnicích <big>\(u, v, w\)</big> existuje vzájemně jednoznačné zobrazení <big>\(x=x(u,v,w), y=y(u,v,w), z=z(u,v,w)\)</big>, má jakobián tvar | ||
| + | :<big>\(\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)} = \begin{vmatrix} \frac{\partial x}{\partial u} & \frac{\partial x}{\partial v} & \frac{\partial x}{\partial w} \\ \frac{\partial y}{\partial u} & \frac{\partial y}{\partial v} & \frac{\partial y}{\partial w} \\ \frac{\partial z}{\partial u} & \frac{\partial z}{\partial v} & \frac{\partial z}{\partial w} \end{vmatrix}\)</big> | ||
| + | |||
| + | Je-li <big>\(\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)} \ne 0\)</big>, pak pro funkci <big>\(f(x,y,z)\)</big> dostaneme výraz | ||
| + | :<big>\(\iiint_M f(x,y,z) \mathrm{d}x\mathrm{d}y\mathrm{d}z = \iiint_N f(x(u,v,w),y(u,v,w),z(u,v,w)) \left|\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)}\right| \mathrm{d}u\mathrm{d}v\mathrm{d}w\)</big> | ||
| + | |||
| + | == Související články == | ||
| + | * [[Substituce (matematika)|Substituce]] | ||
| + | |||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * [https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Substituce Encyklopedické heslo Substituce v Ottově slovníku naučném] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Algebra]] | [[Kategorie:Algebra]] | ||
[[Kategorie:Integrální počet]] | [[Kategorie:Integrální počet]] | ||
Aktuální verze z 27. 4. 2025, 10:24
Substituční metoda je metoda používaná při počítání s integrály. Při této metodě zavádíme do integrálu novou proměnnou.
Pokud lze funkci \(f(x)\) vyjádřit na intervalu \((a,b)\) ve tvaru \(f(x) = g(h(x))h^\prime(x)\), kde \(h^\prime(x)\) je spojitá v intervalu \((a,b)\) a \(g(z)\) je spojitá pro všechna \(z=h(x)\), pak pro \(x \in (a,b)\) platí
- \(\int f(x) \mathrm{d}x = \int g(h(x)) h^\prime(x) \mathrm{d}x = \int g(z) \mathrm{d}z = G(z) + C = G(h(x)) + C\), kde byla použita substituce \(z=h(x)\).
Jiným případem je substituce \(x=\phi(z)\), kde funkce \(\phi\) je monotónní pro všechna \(z\) z intervalu \((\alpha,\beta)\) a má na tomto intervalu spojitou derivaci \(\phi^\prime\). Potom platí
- \(\int f(x) \mathrm{d}x = \int f(\phi(z)) \phi^\prime(z) \mathrm{d}z = H(z)+C\)
Výsledek získáme tak, že ze vztahu \(x=\phi(z)\) vyjádříme proměnnou \(z\) a dosadíme do \(H(z) + C\).
Substituce ve vícerozměrných integrálech
Uvažujme uzavřenou n-rozměrnou oblast \(M\) v proměnných \(x_i\) pro \(i=1,2,...,n\), a uzavřenou n-rozměrnou oblast \(N\) v proměnných \(y_i\). Mezi oblastmi \(M\) a \(N\) nechť existuje vzájemně jednoznačné zobrazení \(x_i = \phi_i(y_1,y_2,...,y_n)\),
přičemž existují spojité parciální derivace prvního řádu \(\frac{\partial \phi_i}{\partial y_j}\) pro všechna \(i, j\) a jakobián \(\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)}\) je nenulový, tzn. \(\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)} \ne 0\). Pokud je na oblasti \(M\) definována spojitá ohraničená funkce \(f(x_1,x_2,...,x_n)\), pak
- \({\iint\cdots\int}_M f(x_1,x_2,...,x_n) \mathrm{d}x_1 \mathrm{d}x_2 \cdots\mathrm{d}x_n = {\iint\cdots\int}_N f(\phi_1(y_1,y_2,...,y_n),\phi_2(y_1,y_2,...,y_n),...,\phi_n(y_1,y_2,...,y_n)) \left|\frac{D(x_1,x_2,...,x_n)}{D(y_1,y_2,...,y_n)}\right| \mathrm{d}y_1 \mathrm{d}y_2 \cdots\mathrm{d}y_n\)
V případě dvojného integrálu, kdy mezi oblastí \(M\) o souřadnicích \(x, y\) a oblastí \(N\) o souřadnicích \(u, v\) existuje vzájemně jednoznačné zobrazení \(x=x(u,v), y=y(u,v)\), má jakobián tvar
- \(\frac{D(x,y)}{D(u.v)} = \begin{vmatrix} \frac{\partial x}{\partial u} & \frac{\partial x}{\partial v} \\ \frac{\partial y}{\partial u} & \frac{\partial y}{\partial v} \end{vmatrix}\)
Je-li \(\frac{D(x,y)}{D(u.v)} \ne 0\), pak dostaneme pro funkci \(f(x,y)\)
- \(\iint_M f(x,y) \mathrm{d}x\mathrm{d}y = \iint_N f(x(u,v),y(u,v)) \left|\frac{D(x,y)}{D(u.v)}\right| \mathrm{d}u\mathrm{d}v\)
V případě trojného integrálu, kdy mezi oblastí \(M\) o souřadnicích \(x, y, z\) a oblastí \(N\) o souřadnicích \(u, v, w\) existuje vzájemně jednoznačné zobrazení \(x=x(u,v,w), y=y(u,v,w), z=z(u,v,w)\), má jakobián tvar
- \(\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)} = \begin{vmatrix} \frac{\partial x}{\partial u} & \frac{\partial x}{\partial v} & \frac{\partial x}{\partial w} \\ \frac{\partial y}{\partial u} & \frac{\partial y}{\partial v} & \frac{\partial y}{\partial w} \\ \frac{\partial z}{\partial u} & \frac{\partial z}{\partial v} & \frac{\partial z}{\partial w} \end{vmatrix}\)
Je-li \(\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)} \ne 0\), pak pro funkci \(f(x,y,z)\) dostaneme výraz
- \(\iiint_M f(x,y,z) \mathrm{d}x\mathrm{d}y\mathrm{d}z = \iiint_N f(x(u,v,w),y(u,v,w),z(u,v,w)) \left|\frac{D(x,y,z)}{D(u.v,w)}\right| \mathrm{d}u\mathrm{d}v\mathrm{d}w\)
Související články
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
