Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Střížkov
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (Nahrazení textu „Ferdinand I. Habsburský“ textem „Ferdinand I. Habsburský“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 27: | Řádka 27: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | S dvorem '''Střížkov''' se setkáváme již v dokumentu z roku 1230. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej | + | S dvorem '''Střížkov''' se setkáváme již v dokumentu z roku 1230. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli [[Libeň|Libně]]. [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662. V roce 1900 byl Střížkov s 370 obyvateli vsí karlínského okresu. |
V roce [[1922]], když byl připojen k Praze a stal se součástí [[Praha VIII|Prahy VIII]], měl Střížkov 365 obyvatel. V roce [[1949]] byl Střížkov přičleněn do správního obvodu [[Praha 8]] (s [[Kobylisy]], [[Bohnice]]mi a částmi [[Libeň|Libně]], [[Karlín]]a a [[Troja|Troje]]). V roce [[1960]] byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená („náhorní“) část se stala součástí [[Praha 9|Prahy 9]]. V roce 1990 se staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9. | V roce [[1922]], když byl připojen k Praze a stal se součástí [[Praha VIII|Prahy VIII]], měl Střížkov 365 obyvatel. V roce [[1949]] byl Střížkov přičleněn do správního obvodu [[Praha 8]] (s [[Kobylisy]], [[Bohnice]]mi a částmi [[Libeň|Libně]], [[Karlín]]a a [[Troja|Troje]]). V roce [[1960]] byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená („náhorní“) část se stala součástí [[Praha 9|Prahy 9]]. V roce 1990 se staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9. | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2020, 09:34
Střížkov je katastrální území hlavního města Prahy, spadající zhruba napůl mezi městské obvody (a zároveň stejnojmenné městské části) Praha 8 a Praha 9.
Do části Střížkova v Praze 8 spadá původní ves Střížkov a dále část Střížkova severozápadně od kapacitní ulice Liberecké vedené v terénním zářezu. V této části Střížkova je Ďáblický hřbitov, tramvajová smyčka Sídliště Ďáblice, nejvýchodnější část sídliště Ďáblice a autoservis (východně od ulice Ďáblické, kolem ulice Bešťákovy). Do střížkovské části Prahy 8 patří i areál Porsche na opačné straně ulice Liberecká.
Do části Střížkova v Praze 9 spadá severozápadní polovina sídliště Prosek včetně škol a polikliniky a zástavba rodinných domků jižně od původní vsi Střížkov (s Libní hraničí ulicí Trojmezní, s Prosekem ulicí Na pokraji a navazující linií napříč zástavbou).
Obsah |
Historie
S dvorem Střížkov se setkáváme již v dokumentu z roku 1230. Pražané jej v době husitské zabavili a vlastnili jej do roku 1547, kdy jej Ferdinand I. Habsburský zkonfiskoval a prodal majiteli Libně. Staré Město jej koupilo jako součást libeňského panství v roce 1662. V roce 1900 byl Střížkov s 370 obyvateli vsí karlínského okresu.
V roce 1922, když byl připojen k Praze a stal se součástí Prahy VIII, měl Střížkov 365 obyvatel. V roce 1949 byl Střížkov přičleněn do správního obvodu Praha 8 (s Kobylisy, Bohnicemi a částmi Libně, Karlína a Troje). V roce 1960 byla obydlená část Střížkova začleněna do obvodu Praha 8, neobydlená („náhorní“) část se stala součástí Prahy 9. V roce 1990 se staly tyto části Střížkova součástmi městských částí Praha 8 a Praha 9.
Etymologie
K roku 1227 doložen tvar „Ztrescov“. Původně "Střiežkov" = "Střížkův dvůr" od osobního jména „Střiežek“ (domácká zdrobnělina od „Střezimír“ nebo „Střezivoj“)
Další fotografie
 Stanice metra Střížkov |
 Ďáblický hřbitov, také na území Střížkova |
Souřadnice
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |