Střední Evropa
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ FLICKR) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Central Europe (Brockhaus).png|thumb|240px|Střední Evropa]] |
'''Střední Evropa''' je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi [[Východní Evropa|východní]] a [[Západní Evropa|západní Evropy]]. | '''Střední Evropa''' je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi [[Východní Evropa|východní]] a [[Západní Evropa|západní Evropy]]. | ||
== Historie pojmu == | == Historie pojmu == | ||
- | [[Soubor:Central_Europe.png| | + | [[Soubor:Central_Europe.png|thumb|240px|[[Visegrádská skupina|Visegrádská čtyřka]] a [[Alpské země]] (Politická mapa, 2004)]] |
Pojem ''střední Evropa'' byl poprvé patrně užit na [[Vídeňský kongres|vídeňském mírovém kongresu]], kdy byl takto označován prostor dnešního [[Německo|Německa]] a [[Benelux]]u (''Europe intermédiaire''). | Pojem ''střední Evropa'' byl poprvé patrně užit na [[Vídeňský kongres|vídeňském mírovém kongresu]], kdy byl takto označován prostor dnešního [[Německo|Německa]] a [[Benelux]]u (''Europe intermédiaire''). | ||
- | Spíše než fyzické uskupení je pojem „střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s ''Východem'' reprezentovaném [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[ | + | Spíše než fyzické uskupení je pojem „střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s ''Východem'' reprezentovaném [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a [[Ruské impérium|Ruskou říší]] a do [[První světová válka|První světové války]] se lišil od ''Západu'' tím, že byl tvořený oblastmi relativního politického [[konzervatismus|konzervatismu]] oproti [[liberalismus|liberalismu]] na Západě ([[Francie]] a [[Spojené království|Velká Británie]]) a vlivy Francouzské revoluce. V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie byla liberální parlamentní monarchie, ve které měl panovník velmi málo moci, [[Rakousko-Uhersko]] a [[Prusko]] (později část [[Německá říše|Německé říše]]), na druhou stranu zůstaly konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a jeho dvůr hrál ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve. |
Zvláštní postavení střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době [[První světová válka|první světové války]] vyvinulo koncept Německem ovládaného středoevropského prostoru, tzv. ''Mitteleuropa''. | Zvláštní postavení střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době [[První světová válka|první světové války]] vyvinulo koncept Německem ovládaného středoevropského prostoru, tzv. ''Mitteleuropa''. | ||
Řádka 17: | Řádka 17: | ||
== Vědecké práce == | == Vědecké práce == | ||
- | [[Soubor:Grossgliederung Europas.png| | + | [[Soubor:Grossgliederung Europas.png|thumb|240px|Střední Evropa jako území, které před rokem [[1918]] zahrnovalo [[Německé císařství]], [[Kongresové Polsko]], [[Švýcarsko]] a [[Rakousko-Uhersko]]]] |
Pojmem střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik [[Oskar Halecki]]. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na ''West'' a ''East Central Europe''. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici [[Ivan Bérend]] a [[György Ránki]], podobně jako britský profesor [[Hugh Seton-Watson]] spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali ''Eastern Europe''. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze [[Antony Polonsky]] a [[Jan Křen]] řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu [[Piotr S. Wandycz]] v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí. Politolog [[Oskar Krejčí]] analyzuje pojetí střední Evropy s Německem i bez Německa a člení ji na severní, vnitřní a jižní zónu od Severního a Baltského moře po moře Egejské a Baltické. | Pojmem střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik [[Oskar Halecki]]. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na ''West'' a ''East Central Europe''. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici [[Ivan Bérend]] a [[György Ránki]], podobně jako britský profesor [[Hugh Seton-Watson]] spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali ''Eastern Europe''. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze [[Antony Polonsky]] a [[Jan Křen]] řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu [[Piotr S. Wandycz]] v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí. Politolog [[Oskar Krejčí]] analyzuje pojetí střední Evropy s Německem i bez Německa a člení ji na severní, vnitřní a jižní zónu od Severního a Baltského moře po moře Egejské a Baltické. | ||
Řádka 59: | Řádka 59: | ||
=== Ekonomika === | === Ekonomika === | ||
Ekonomickým gigantem je Německo. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť. | Ekonomickým gigantem je Německo. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť. | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
- | + | {{Flickr|Central+Europe}}{{Commonscat|Central Europe}}{{Článek z Wikipedie}} | |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
[[Kategorie:Evropa]] | [[Kategorie:Evropa]] | ||
[[Kategorie:Geografie Evropy]] | [[Kategorie:Geografie Evropy]] |
Aktuální verze z 20. 12. 2024, 19:04
Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.
Obsah |
Historie pojmu
Pojem střední Evropa byl poprvé patrně užit na vídeňském mírovém kongresu, kdy byl takto označován prostor dnešního Německa a Beneluxu (Europe intermédiaire).
Spíše než fyzické uskupení je pojem „střední Evropa“ symbolem sjednocení, v kontrastu s Východem reprezentovaném Osmanskou říší a Ruskou říší a do První světové války se lišil od Západu tím, že byl tvořený oblastmi relativního politického konzervatismu oproti liberalismu na Západě (Francie a Velká Británie) a vlivy Francouzské revoluce. V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie byla liberální parlamentní monarchie, ve které měl panovník velmi málo moci, Rakousko-Uhersko a Prusko (později část Německé říše), na druhou stranu zůstaly konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a jeho dvůr hrál ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve.
Zvláštní postavení střední Evropy (geograficky západní okraj východní Evropy; historicky a strukturálně východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné „středové poloze“ (Mittellage) a v době první světové války vyvinulo koncept Německem ovládaného středoevropského prostoru, tzv. Mitteleuropa.
Po první světové, a to více po Druhé světové válce, liberální a konzervativní rozdělení mezi Východ a Západ se narušilo a bylo nahrazeno politickým rozdělením mezi demokraticky a autokraticky řízené země.
Používání pojmu střední Evropa velmi upadlo během Studené války, ale v poslední době se stále víc a víc používá, hlavně v souvislosti s nedávným rozšířením Evropské unie.
Čas od času je možné se setkat s vtipným prohlášením, že střední Evropa je část kontinentu, která je Západoevropany považována za Východ a Východoevropany za Západ.
Vědecké práce
Pojmem střední Evropy se v 50. letech 20. století zabýval polský historik Oskar Halecki. Definoval ji jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a dokonce navrhl vnitřní rozlišení na West a East Central Europe. Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech, kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a částečně polští disidenti. Jiní autoři zpracovali problematiku středoevropského regionu pod jinými názvy. Maďarští historici Ivan Bérend a György Ránki, podobně jako britský profesor Hugh Seton-Watson spojili tři středoevropské země (Polsko, Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region jmenovali Eastern Europe. Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci střední Evropy jako prostoru mezi Německem a Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí, na severu Finsko a na jihu Turecko. Pouze Antony Polonsky a Jan Křen řadí ke středoevropské trojici Polsko, Československo a Maďarsko i Rakousko, zatímco kupříkladu Piotr S. Wandycz v tomto souhrnu rakouské a německé země opomíjí. Politolog Oskar Krejčí analyzuje pojetí střední Evropy s Německem i bez Německa a člení ji na severní, vnitřní a jižní zónu od Severního a Baltského moře po moře Egejské a Baltické.
Vymezení
Geografie definuje hranice střední Evropy na severu (Severní Evropa/Skandinávie oddělená Baltským mořem a na jihu (Apeninský poloostrov/Itálie oddělená Alpami). Hranice se Západní Evropou a Východní Evropou jsou zeměpisně mnohem víc flexibilní a proto kulturní a zeměpisné definice se pohybují víc ve směru Východ-Západ než Sever-Jih, je však potřeba zmínit řeku Rýn, která protíná západní Německo.
Proto také většina encyklopedií definuje střední Evropu jako:
Alpské země | ||
Visegrádská čtyřka |
Charakteristika
Poloha
Region má velmi významnou polohu a v současné době je na rozdíl od minulosti nepochybně výhodná. Křižovatka kulturních a politických vlivů byla v neustálém pohybu. To se odrazilo v průběhu problematických a často proměnlivých hranic.
Povrch, podnebí, vegetace
Povrch střední Evropy je velmi rozmanitý. Nalezneme zde nížiny, vrchoviny i velehory. Z horských celků jsou zde Alpy, Hercynská pohoří a Karpaty. Karpaty opisují ve východní části střední Evropy velký oblouk, jehož západní konec se dělí na dvě vedlejší větve. Jedna končí u Dunaje při Bratislavě, druhá sahá k řece v okolí Ostřihomi. Převládá mírné přechodné podnebí a hustá říční síť. Původní rostlinný kryt tvořil smíšený les, který byl převážně přeměněn na zemědělskou půdu. Lesnatost je proto poměrně nízká a až na výjimky (Šumava, Bělověžský prales) zde chybí souvislejší lesní porost.
Obyvatelstvo
Přírodní poměry značně ovlivnily rozložení obyvatel a průmyslu. Nejvyšší koncentrace lidí se vyskytuje podél řek a v místech současné nebo bývalé těžby uhlí (Porýní, Horní Slezsko, Podkrušnohoří). Státy střední Evropy se vyznačují vysokou hustotou zalidnění a rozdrobenou sídelní strukturou (hustá síť drobných sídel a malých měst). Pokles počtu obyvatel zmírňuje silné přistěhovalectví, zejména do Švýcarska a Německa (Turci).
Ekonomika
Ekonomickým gigantem je Německo. Ekonomická úroveň klesá směrem na východ. V průmyslu převažují strojírenství (dopravní prostředky), hutnictví a chemie. V zemědělství mírně převládá živočišná výroba nad rostlinnou. Ta se zaměřuje na pěstování obilí, cukrovky a brambor. Hustá a frekventovaná je dopravní síť.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |