Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Slezská expozitura země Moravskoslezské
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešního Česka.png|thumb| | + | [[Soubor:Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešního Česka.png|thumb|220px|Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní [[Česká republika|České republiky]]]] |
'''Slezská expozitura země Moravskoslezské''' - vznikla v rámci [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]] po osvobození [[31. květen|31. května]] [[1945]] v reakci na požadavek obnovení samosprávy [[České Slezsko|země Slezské]]. Jejím centrem se stala [[Ostrava]] (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila [[expozitura]] [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] zemského národního výboru. Vedle území původního [[České Slezsko|Českého Slezska]] do ní byly začleněné i původně [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]]. Slezská expozitura tak měla [[rozloha|rozlohu]] 5520,92 [[km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s [[Polsko|Polskem]]; na jihu pak s [[Morava|moravskými]] politickými [[okres]]y Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se [[Slovensko|slovenským]] politickým [[okres]]em Čadca. | '''Slezská expozitura země Moravskoslezské''' - vznikla v rámci [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]] po osvobození [[31. květen|31. května]] [[1945]] v reakci na požadavek obnovení samosprávy [[České Slezsko|země Slezské]]. Jejím centrem se stala [[Ostrava]] (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila [[expozitura]] [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] zemského národního výboru. Vedle území původního [[České Slezsko|Českého Slezska]] do ní byly začleněné i původně [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]]. Slezská expozitura tak měla [[rozloha|rozlohu]] 5520,92 [[km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s [[Polsko|Polskem]]; na jihu pak s [[Morava|moravskými]] politickými [[okres]]y Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se [[Slovensko|slovenským]] politickým [[okres]]em Čadca. | ||
== Správní členění == | == Správní členění == | ||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
== Historický přehled == | == Historický přehled == | ||
Už za války přišla v roce [[1944]] Slezská národní rada s návrhem začlenit do [[České Slezsko|Českého Slezska]] [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]], Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za [[Olše (řeka)|Olší]] a na pravém břehu [[Odra|Odry]]. | Už za války přišla v roce [[1944]] Slezská národní rada s návrhem začlenit do [[České Slezsko|Českého Slezska]] [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]], Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za [[Olše (řeka)|Olší]] a na pravém břehu [[Odra|Odry]]. | ||
| - | Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. Již [[5. květen|5. května]] [[1945]] se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. [[15. květen|15. května]] [[1945]] vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi [[Ostrava|Ostravou]] a [[Brno|Brnem]] o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení | + | Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. Již [[5. květen|5. května]] [[1945]] se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. [[15. květen|15. května]] [[1945]] vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi [[Ostrava|Ostravou]] a [[Brno|Brnem]] o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení Ratibořska, [[Kladsko|Kladska]], nebo i celého [[Slezsko|Slezska]] v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor na Ostré hůrce [[23. září]] [[1945]]. Poláci zase žádali úpravu hranic na [[Těšínsko|Těšínsku]] ve svůj prospěch. |
V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení [[České Slezsko|slezské]] zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s [[Vysídlení Němců z Československa|odsunem německého obyvatelstva]] a zejména s politickým bojem o moc. | V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení [[České Slezsko|slezské]] zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s [[Vysídlení Němců z Československa|odsunem německého obyvatelstva]] a zejména s politickým bojem o moc. | ||
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost [[1. leden|1. ledna]] [[1949]], a jímž se rušilo [[Země Československé republiky|zemské členění]] a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj|Ostravský]]. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost [[1. červenec|1. července]] [[1960]], patřilo celé území někdejší expozitury k [[Severomoravský kraj|Severomoravskému kraji]]. Když k [[1. leden|1. lednu]] [[2000]] vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] (původně Ostravský). | Po [[Únor 1948|únoru 1948]] se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost [[1. leden|1. ledna]] [[1949]], a jímž se rušilo [[Země Československé republiky|zemské členění]] a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj|Ostravský]]. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost [[1. červenec|1. července]] [[1960]], patřilo celé území někdejší expozitury k [[Severomoravský kraj|Severomoravskému kraji]]. Když k [[1. leden|1. lednu]] [[2000]] vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] (původně Ostravský). | ||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
[[Kategorie:Administrativní dělení Československa]] | [[Kategorie:Administrativní dělení Československa]] | ||
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] | [[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] | ||
| - | [[Kategorie:Slezsko]] | + | [[Kategorie:Slezsko]] |
Aktuální verze z 14. 4. 2015, 18:51
Slezská expozitura země Moravskoslezské - vznikla v rámci Země Moravskoslezské po osvobození 31. května 1945 v reakci na požadavek obnovení samosprávy země Slezské. Jejím centrem se stala Ostrava (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila expozitura moravskoslezského zemského národního výboru. Vedle území původního Českého Slezska do ní byly začleněné i původně moravské politické okresy Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres Moravská Ostrava. Slezská expozitura tak měla rozlohu 5520,92 km² [1]. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s Polskem; na jihu pak s moravskými politickými okresy Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se slovenským politickým okresem Čadca.
Obsah |
Správní členění
10 politických okresů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Jeseník, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava-venkov; a 2 statutární města: Opava (statutárním městem od 1. ledna 1946) a Ostrava. Politický okres Místek zahrnoval v této době už i území zrušeného politického okresu Frýdek, a obce Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín z bývalého politického okresu Moravská Ostrava. Statutární město Ostrava zahrnovalo většinu území zrušeného politického okresu Moravská Ostrava, soudního okresu Slezská Ostrava a obce Kunčice ze soudního okresu Frýdek. Okres Opava-venkov vznikl k 1. lednu 1946 z té části území předchozího okresu Opava, která se nestala součástí území statutárního města Opavy.
Historický přehled
Už za války přišla v roce 1944 Slezská národní rada s návrhem začlenit do Českého Slezska moravské politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za Olší a na pravém břehu Odry. Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. Již 5. května 1945 se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. 15. května 1945 vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury moravskoslezského ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi Ostravou a Brnem o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení Ratibořska, Kladska, nebo i celého Slezska v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor na Ostré hůrce 23. září 1945. Poláci zase žádali úpravu hranic na Těšínsku ve svůj prospěch. V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení slezské zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s odsunem německého obyvatelstva a zejména s politickým bojem o moc. Po únoru 1948 se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost 1. ledna 1949, a jímž se rušilo zemské členění a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje Olomoucký a Ostravský. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost 1. července 1960, patřilo celé území někdejší expozitury k Severomoravskému kraji. Když k 1. lednu 2000 vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje Olomoucký a Moravskoslezský (původně Ostravský).
Literatura
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava : Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
Reference
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |