Skylab 4

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 5. 2017, 10:04

Posádka (zleva): Carr, Gibson a Pogue

Skylab 4 byla kosmická loď pro dopravu třetí posádky kosmonautů ke Skylabu, orbitální stanici USA na oběžné dráze Země koncem roku 1973. Byla 47 lodí s kosmonauty letící do vesmíru.

Posádka

Celá trojice kosmonautů USA byla ve vesmíru poprvé, byla v tomto složení

Záložní posádka

Parametry mise

Hmotnost: 20 847 kg
Perigeum: 422 km
Apogeum: 437 km
Orbitální inklinace: 50,04 °
Doba oběhu: 93,11 minut
Nosná raketa: Saturn IB

Technická data

Loď určená pro tříčlennou posádku s výrobním číslem CSM-118 se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném programu Apollo, vážila 20 847 kg (o málo víc než předchozí Skylab 2 a Skylab 3), byla vyrobena americkou společností North American Rockwell Corporation, Space Div., Downey, Kalifornie (USA) pro NASA v Houstonu. Byla později katalogizována v COSPAR s označením 1973-090A. Velitelský modul CM (Command Module) ve tvaru kužele vysokého 3,5 metru obsahoval kabinu, padákový systém se sedmi padáky, stabilizační motorky, baterie, optiku a záchranný systém LES (Launch Escape System), který se po úspěšném vzletu odhodil. Modul SM (Service Module) obsahoval hlavní motor a pohonné hmoty, baterie, zásobník kyslíku. Před přistávacím manévrem se od druhého modulu oddělil.

Start

Carr a Pogue při demonstrování stavu beztíže

Kosmickou loď Skylab SL-4 vynesla na oběžnou dráhu 16. listopadu 1973 raketa Saturn IB z kosmodromu na mysu Canaveral (Kennedyho vesmírné středisko). Loď se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném programu Apollo.

Průběh letu

Po osmi hodinách letu se loď připojila k orbitální stanici Skylab, kam posádka po odpočinku přestoupila a zahájila připravený program. Napřed se ovšem vyděsila, protože předchozí kolegové z mise Skylab 3 jí zanechali figuríny v pozicích kosmonautů při práci. Řešila i silnou nevolnost kolegy Pogue, zprvu vůči řídícímu středisku tajenou. Program zahrnoval desítky experimentů, fotografování, lékařské a biologické pokusy. Bylo opět vyzkoušeno létající křeslo, jednotka ASMU (Automatically Stabilized Maneuvering Unit). Let byl narušen závadami na gyroskopech, protože dva ze tří se porouchaly. To zapříčinilo omezení manévnovacích možností stanice a opět se zvažovalo program letu zkrátit. Astronauti několikrát vystoupili vně lodi (výstup EVA kvůli potřebným pracím, např. výměnám filmů či instalaci nových kamer. Byl také prodloužen, protože Gibson jakožto sluneční fyzik sledoval a fotografoval Kohoutkovu kometu i zatmění Slunce 24.prosince. Před odletem zvýšili oběžnou dráhu stanice na 456 km, aby prodloužili její životnost na oběžné dráze Země. Žádná další posádka však nepřiletěla, plánované mise NASA byly zrušeny. Sebou na Zem odváželi 92 000 fotografií a obrovské množství dalších údajů na páscích. Při přistávacím manévru zjistil velitel, že automatický systém nefunguje a přistání převzal a zvládl perfektně sám.

Výstupy do vesmíru

Snímek vesmírné stanice Skylab z odlétající lodi Skylab 4

Gibson a Pogue - EVA 1
- EVA 1 začátek: 22. listopadu 1973, 17:42 UTC
- EVA 1 konec: 23. listopadu, 00:15 UTC
- Trvání: 6 hodin, 33 minut

Carr a Pogue - EVA 2
- EVA 2 začátek: 25. prosince 1973, 16:00 UTC
- EVA 2 konec: 25. prosince, 23:01 UTC
- Trvání: 7 hodin, 1 minuta

Carr a Gibson - EVA 3
- EVA 3 začátek: 29. prosince 1973, 17:00 UTC
- EVA 3 konec: 29. prosince, 20:29 UTC
- Trvání: 3 hodiny, 29 minut

Carr a Gibson - EVA 4
- EVA 4 začátek: 3. ledna 1974, 15:19 UTC
- EVA 4 konec: 3. ledna, 20:38 UTC
- Trvání: 5 hodin, 19 minut

Závěr letu

Na Zem přistáli 8. února 1974 na hladinu Tichého oceánu asi 370 km od San Diega. O posádku i s kabinou se postarala loď USS New Orleans. Let byl v té době světovým rekordem v délce letu, překonaným až po 4 letech Sojuzem 26.

Literatura

CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
    předcházející  = [[Skylab 3]]|
    následující    = [[Sojuz-Apollo]]
-}}
+}}[[Soubor:Skylab4 crew.jpg|thumb|280px|Posádka (zleva): Carr, Gibson a Pogue]]
 '''Skylab 4''' byla kosmická loď pro dopravu třetí posádky kosmonautů ke [[Skylab]]u, orbitální stanici USA na oběžné dráze [[Země]] koncem roku [[1973]]. Byla 47 lodí s kosmonauty letící do vesmíru.
@@ Řádka 24: / Řádka 24: @@
 ===Záložní posádka===
-* [[Vance Brand]] - velitel
+* [[Vance Brand]] – velitel
 * [[Don Lind]]
-* [[William Lenoir]]
+* [[William B. Lenoir]]
 ==Parametry mise==
@@ Řádka 37: / Řádka 37: @@
 ==Technická data==
-Loď určená pro tříčlennou posádku s výrobním číslem CSM-118 se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném [[program Apollo|programu Apollo]], vážila 20&nbsp;847 kg (o málo víc než předchozí [[Skylab 2]] a [[Skylab 3]]), byla vyrobena americkou společností [[North American Rockwell Corporation]], Space Div., Downey, [[Kalifornie]] (USA) pro [[NASA]] v [[Houston]]u. Byla později katalogizována v [[COSPAR]] s označením 1973-090A.  Velitelský modul CM (''{{cizojazyčně|en|Command Module}}'') ve tvaru kužele vysokého 3,5 metru obsahoval kabinu, padákový systém se sedmi padáky, stabilizační motorky, baterie, optiku a záchranný systém LES (''{{cizojazyčně|en|Launch Escape System}}''), který se po úspěšném vzletu odhodil. Modul SM (''{{cizojazyčně|en|Service Module}}'') obsahoval hlavní motor a pohonné hmoty, baterie, zásobník kyslíku. Před přistávacím manévrem se od druhého modulu oddělil.
+Loď určená pro tříčlennou posádku s výrobním číslem CSM-118 se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném [[program Apollo|programu Apollo]], vážila 20&nbsp;847 kg (o málo víc než předchozí [[Skylab 2]] a [[Skylab 3]]), byla vyrobena americkou společností North American Rockwell Corporation, Space Div., Downey, [[Kalifornie]] (USA) pro [[NASA]] v [[Houston]]u. Byla později katalogizována v [[COSPAR]] s označením 1973-090A.  Velitelský modul CM (''{{cizojazyčně|en|Command Module}}'') ve tvaru kužele vysokého 3,5 metru obsahoval kabinu, padákový systém se sedmi padáky, stabilizační motorky, baterie, optiku a záchranný systém LES (''{{cizojazyčně|en|Launch Escape System}}''), který se po úspěšném vzletu odhodil. Modul SM (''{{cizojazyčně|en|Service Module}}'') obsahoval hlavní motor a pohonné hmoty, baterie, zásobník kyslíku. Před přistávacím manévrem se od druhého modulu oddělil.
-[[Soubor:Carr i Pogue..jpg|thumb|left|Carr a Pogue při demonstrování stavu beztíže]]
 ==Start==
+[[Soubor:Carr i Pogue..jpg|thumb|240px|Carr a Pogue při demonstrování stavu beztíže]]
 Kosmickou loď Skylab SL-4 vynesla na oběžnou dráhu [[16. listopad]]u [[1973]] raketa [[Saturn IB]] z kosmodromu na mysu [[Canaveral]] ([[Kennedyho vesmírné středisko]]). Loď se skládala z velitelského a servisního modulu používaného v předchozím úspěšném [[program Apollo|programu Apollo]].
@@ Řádka 47: / Řádka 47: @@
 ===Výstupy do vesmíru===
+[[Soubor:Skylab and Earth Limb - GPN-2000-001055.jpg|thumb|240px|Snímek vesmírné stanice Skylab z odlétající lodi Skylab 4]]
 * '''''Gibson a Pogue''''' - EVA 1
 **'''EVA 1 začátek''': [[22. listopad]]u [[1973]], 17:42 UTC
@@ Řádka 56: / Řádka 57: @@
 **'''EVA 2 konec''': 25. prosince, 23:01 UTC
 **'''Trvání''': 7 hodin, 1 minuta
-[[Soubor:Skylab and Earth Limb.jpg|thumb|Snímek vesmírné stanice Skylab z odlétající lodi Skylab 4]]
 * '''''Carr a Gibson''''' - EVA 3
 **'''EVA 3 začátek''': [[29. prosinec|29. prosince]] [[1973]], 17:00 UTC