Alba Iulia
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ šablona) |
||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
| web = www.apulum.ro | | web = www.apulum.ro | ||
| mapa = Soubor:Alba Iulia in Romania.png | | mapa = Soubor:Alba Iulia in Romania.png | ||
| - | }} | + | }}'''Alba Iulia''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Gyulafehérvár''', [[němčina|německy]] '''Karlsburg''' / '''Weißenburg''', [[čeština|česky]] '''Karlovský Bělehrad''' ) je [[město]] v [[Rumunsko|Rumunsku]], hlavní město a centrum župy (judeţu) [[Alba]] na řece [[Mureş]]. Má 66 369 obyvatel. |
| - | '''Alba Iulia''' ([[maďarština|maďarsky]] '''Gyulafehérvár''', [[němčina|německy]] '''Karlsburg''' / '''Weißenburg''', [[čeština|česky]] '''Karlovský Bělehrad''' ) je [[město]] v [[Rumunsko|Rumunsku]], hlavní město a centrum župy (judeţu) [[Alba]] na řece [[Mureş]]. Má 66 369 obyvatel. | + | |
== Historie == | == Historie == | ||
=== Starověk === | === Starověk === | ||
| Řádka 41: | Řádka 40: | ||
*[http://sabin.ro/gallery/album282 Fotogalerie] | *[http://sabin.ro/gallery/album282 Fotogalerie] | ||
| - | {{commonscat|Alba Iulia}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | {{commonscat|Alba Iulia}}{{Rumunsko}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Města v Rumunsku]] | [[Kategorie:Města v Rumunsku]] | ||
[[Kategorie:Alba]] | [[Kategorie:Alba]] | ||
Aktuální verze z 2. 11. 2021, 09:09
Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad ) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (judeţu) Alba na řece Mureş. Má 66 369 obyvatel.
Obsah |
Historie
Starověk
V době starého Řecka byla Alba Iulia, tehdy ovšem pod názvem Apulon, již zmiňována Ptolemaiem, ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dacie. Po dobytí země Římany, zde bylo ustanoveno hlavní město té části provincie, známé jako Dacia Apulensis. Název města se tak opět změnil, tentokrát zněl Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dacie; své sídlo zde měla i jednotka římských legií.
Středověk
V 9. století je město zmiňováno jako Bălgrad, z maďarských pramenů je uvedeno, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství sem a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; ta současná je ale o jedno století mladší. Roku 1442 zde sedmihradský vojvoda Jan Hunyadi bojoval proti Osmanům. Během jeho vlády byla zároveň rozšířena i katedrála, po jeho smrti pak byl v ní pohřben. O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Gabriela Betlena se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna; v 19. století bylo napojeno na železniční síť.
Novověk
Roku 1918, kdy docházelo k velkým změnám na celém světě, právě zde došlo k prohlášení, jež stvrdilo sjednocení Sedmihradska a Rumunského království; po tomto kroku dostala tak země zhruba již dnešní tvar i rozsah. Stalo se tak 1. prosince, tento den je dnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.
 Pravoslavná katedrála |
 Římskokatolická katedrála |
 Hrobka J. Hunyadyho |
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |