V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Amalgám

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 2. 1. 2014, 17:35

Soubor:Amalgam filling.JPG
Rentgenový snímek zubu s amalgámovou plombou

Amalgámy jsou kapalné nebo pevné slitiny rtuti (případně gallia) s jedním nebo několika kovy, například se sodíkem, stříbrem, zlatem, zinkem, mědí, cínem, kadmiem či olovem. Lze je připravit většinou přímým stykem rtuti s kovem.

Obsah

Objev

Amalgámy začal využívat již v roce 1826 francouzský zubař Auguste Taveau. Spravoval poškozené zuby slitinou stříbra a rtuti. Stříbro vytvořilo s kapalnou rtutí středně tuhou pastu, která dobře vyplnila zub, a pak v něm ztuhla do potřebného tvaru.

Amalgámy

Amalgám zlata

Vzniká pří tzv. amalgamačním způsobu těžby zlata, kdy je rozemletá hornina kontaktována s kovovou rtutí. Vzniklý amalgám zlata je po oddělení horniny pyrolyzován a rtuť prostě odpařena. Přinejmenším část rtuti ovšem uniká do atmosféry, a proto se dnes tento postup příliš nepoužívá . Rtuť se z tohoto amalgámu odpařuje při teplotě přes 300 °C a zbývá ryzí zlato. Amalgám zlata je kapalný. Ve světě se ročně spotřebuje pro těžbu zlata asi 800 tun rtuti.[1]

Dentální amalgámy

dentální amalgám

Používají se jako velmi odolná výplň zubu po odstranění zubního kazu. Jde o slitinu rtuti se stříbrem, mědí a cínem v poměru 1 dílu rtuti ku 1 dílu ostatních kovů. Ve světě se ročně spotřebuje do zubních amalgámů kolem 270 tun rtuti, z toho asi 70 tun připadalo na 15 zemí EU před jejím rozšířením o nové členské státy.[1] Dentální amalgám musí splňovat řadu přísných kritérií:

  • 1. Rychlost tuhnutí musí být taková, aby lékař měl dostatek času plombu do zubu správně zasadit a mechanicky upravit, současně by však již po hodině až dvou měla být natolik tvrdá, že ji pacient může používat (kousat na ošetřený zub). Celkově amalgám tvrdne po dobu přibližně 24 hodin.
  • 2. Během tvrdnutí nesmí docházet k velkým rozměrovým změnám amalgámu – při expanzi by hrozilo rozlomení zubu, při zmenšení objemu by plomba vypadávala.
  • 3. Amalgám musí být co nejvíce chemicky odolný vůči prostředí v lidských ústech, aby nedocházelo k uvolňování rtuti a zbylých kovů do organismu.

V dnešní době se hodně diskutuje o náhradě zubních amalgámů, protože si vědci nejsou jisti, nakolik poškozují zdraví lidí. Amalgám může být zodpovědný za mnoho spolu nesouvisejících příznaků jako jsou deprese, únava apod. Rtuť z amalgámových výplní snižuje počet T-lymfocytů, což ovlivňuje imunitní systém a může vést k autoimunitní onemocněním jako roztroušená skleróza, lupus erythematodes. Amalgám hraje roli zhoršujícího činitele alergií nebo leukémie.[2] Proto se hledají náhrady jako například plastické polymery. Velká část rtuti ze zubních amalgámů končí v životním prostředí. Podle expertů každý rok končí v Evropské unii asi 30 tun rtuti v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.[3] Ve spoustě zemí jako Norsko, Švédsko, Dánsko aj. se k vůli prokázané škodlivosti od amalgámových plomb upustilo. V Zahraničí proti amalgámovým plombám vystupují uznávaní vědci jako: Dietrich klinghardt, Dr. Joachim Mutter, Dr. Andy Cutler, Jutta Altmann – Brewe, aj. U nás se však dosud používají.

Sodíkový amalgám

Vzniká při elektrolýze roztoku se sodíkovými kationty na rtuťové katodě. Používá se dále při výrobě hydroxidu sodného.

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Miroslav Šuta: Evropská strategie eliminace rtuti, Odpady, 14. 7. 2005
  2. ↑ Zbyněk Mlčoch: Otrava (intoxikace) rtutí - příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám
  3. ↑ Miroslav Šuta: Dám či nedám (si) amalgám?, respekt.cz, 24. leden 2008

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Amalgám
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Amalg%C3%A1m“