Kamenice nad Lipou
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
{{Infobox české obce a města| | {{Infobox české obce a města| | ||
název = Kamenice nad Lipou | název = Kamenice nad Lipou | ||
Řádka 30: | Řádka 29: | ||
| email = podatelna@kamenicenl.cz | | email = podatelna@kamenicenl.cz | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kamenice nad Lipou |lat_deg=49 |lat_min=18 |lat_sec=07 |lon_deg=15 |lon_min=4 |lon_sec=39 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kamenice nad Lipou |lat_deg=49 |lat_min=18 |lat_sec=07 |lon_deg=15 |lon_min=4 |lon_sec=39 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}'''Kamenice nad Lipou''' (něm. ''Kamnitz an der Linde'') je [[město]] v [[okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]]. Nachází se na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] při řece [[Kamenice (přítok Nežárky)|Kamenici]], na trase turisticky atraktivní [[úzkorozchodná dráha|úzkokolejky]] [[Obrataň]] - [[Jindřichův Hradec]] vlastněné a provozované společností [[Jindřichohradecké místní dráhy]]. |
- | '''Kamenice nad Lipou''' (něm. ''Kamnitz an der Linde'') je [[město]] v [[okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]]. Nachází se na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] při řece [[Kamenice (přítok Nežárky)|Kamenici]], na trase turisticky atraktivní [[úzkorozchodná dráha|úzkokolejky]] [[Obrataň]] - [[Jindřichův Hradec]] vlastněné a provozované společností [[Jindřichohradecké místní dráhy]]. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | + | |
+ | Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | ||
+ | {{Upravit}} | ||
== Historie == | == Historie == | ||
+ | {{RIGHTTOC}} | ||
* ''počátek 13. století'' – předpokládaný vznik města jako osady při hradu | * ''počátek 13. století'' – předpokládaný vznik města jako osady při hradu | ||
- | * 1248 zasazení památné lípy | + | * 1248 — zasazení památné lípy |
- | * 1267 první písemné doklady o městě – charakter města poddanského | + | * 1267 — první písemné doklady o městě – charakter města poddanského |
- | * 1312–1359 Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu | + | * 1312–1359 — Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu |
- | * 1372–1389 Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného | + | * 1372–1389 — Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného |
- | * 1397 Na Kamenicku začal působit | + | * 1397 — Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi |
* ''po skončení husitských válek'' král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí | * ''po skončení husitských válek'' král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí | ||
- | * 1452?–1466 Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu). | + | * 1452?–1466 — Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu). |
- | * 1476–1497 Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv | + | * 1476–1497 — Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv |
- | * 1497 Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545 | + | * 1497 — Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545 |
- | * 1545 Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové | + | * 1545 — Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové |
- | * 1580–1583 Největší přestavba zámku | + | * 1580–1583 — Největší přestavba zámku |
- | * ''období stavovského povstání'' Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II. | + | * ''období stavovského povstání'' Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II. |
- | * 1622 Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven | + | * 1622 — Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven |
- | * 1623 Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům | + | * 1623 — Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům |
- | * 1695 Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva | + | * 1695 — Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva |
- | * 1720–1736 Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda | + | * 1720–1736 — Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda |
- | * 1740 Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová | + | * 1740 — Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová |
- | * 1758 Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých | + | * 1758 — Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých |
- | * 1759 Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta | + | * 1759 — Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta |
- | * 1765 Na náměstí postavena socha sv. Václava | + | * 1765 — Na náměstí postavena socha sv. Václava |
- | * Po pánech | + | * Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice |
- | * 1805 Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi | + | * 1805 — Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi |
- | * 1806 František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811 | + | * 1806 — František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811 |
- | * 1821 Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu | + | * 1821 — Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu |
- | * 1831 Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla | + | * 1831 — Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla |
- | * 1835 Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala | + | * 1835 — Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala |
- | * 1839 V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků | + | * 1839 — V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků |
- | * 1842 Dílna na kramplování vlny zanikla | + | * 1842 — Dílna na kramplování vlny zanikla |
- | * 1875 Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří | + | * 1875 — Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří |
- | * [[1906]] Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška | + | * [[1906]] — Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška |
- | * [[1923]] Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn | + | * [[1923]] — Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn |
- | * [[1946]] Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny | + | * [[1946]] — Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny |
- | * [[1960]] Zrušení okresu Kamenice nad Lipou | + | * [[1960]] — Zrušení okresu Kamenice nad Lipou |
== Památky == | == Památky == | ||
* Dominantou města je '''[[Zámek Kamenice nad Lipou|renesanční zámek]]''' přestavěný roku 1583 z původního hradu<ref>http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722</ref>. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází [[anglický park]] se starou [[Lípa malolistá|lípou]], podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti<ref>http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5</ref>. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní. | * Dominantou města je '''[[Zámek Kamenice nad Lipou|renesanční zámek]]''' přestavěný roku 1583 z původního hradu<ref>http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722</ref>. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází [[anglický park]] se starou [[Lípa malolistá|lípou]], podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti<ref>http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5</ref>. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní. | ||
Řádka 73: | Řádka 75: | ||
== Fotogalerie == | == Fotogalerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
- | + | File:Kamenice nad Lipou - zamek.jpg|Průčelí zámku | |
- | + | Soubor:Kamenice nad Lipou, zámek a park (02).jpg|Zámek a zámecký park | |
- | + | File:Nadrazi Kamenice - parni vlak.jpg|Parní vlak na kamenickém nádraží | |
+ | Soubor:Kamenice nad Lipou, post office.jpg|Budova pošty | ||
</gallery> | </gallery> | ||
Řádka 90: | Řádka 93: | ||
* [http://kamenicenadlipou.wz.cz Fotogalerie města a okolí] | * [http://kamenicenadlipou.wz.cz Fotogalerie města a okolí] | ||
* [http://home.tiscali.cz/kamenicenadlipou Neoficiální stránky] | * [http://home.tiscali.cz/kamenicenadlipou Neoficiální stránky] | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | {{Commonscat|Kamenice nad Lipou}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
+ | {{Flickr|Kamenice+nad+Lipou}}{{Commonscat|Kamenice nad Lipou}}{{Město Kamenice nad Lipou}}{{Okres Pelhřimov}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
+ | [[Kategorie:Kamenice nad Lipou]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
[[Kategorie:Okres Pelhřimov]] | [[Kategorie:Okres Pelhřimov]] | ||
- | |||
[[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]] | [[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]] | ||
+ | [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] |
Aktuální verze z 24. 5. 2018, 09:15
Kamenice nad Lipou (něm. Kamnitz an der Linde) je město v okrese Pelhřimov. Nachází se na Českomoravské vrchovině při řece Kamenici, na trase turisticky atraktivní úzkokolejky Obrataň - Jindřichův Hradec vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
- počátek 13. století – předpokládaný vznik města jako osady při hradu
- 1248 — zasazení památné lípy
- 1267 — první písemné doklady o městě – charakter města poddanského
- 1312–1359 — Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu
- 1372–1389 — Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného
- 1397 — Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi
- po skončení husitských válek král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí
- 1452?–1466 — Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu).
- 1476–1497 — Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv
- 1497 — Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545
- 1545 — Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové
- 1580–1583 — Největší přestavba zámku
- období stavovského povstání Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.
- 1622 — Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven
- 1623 — Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům
- 1695 — Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva
- 1720–1736 — Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda
- 1740 — Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová
- 1758 — Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých
- 1759 — Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta
- 1765 — Na náměstí postavena socha sv. Václava
- Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice
- 1805 — Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi
- 1806 — František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811
- 1821 — Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu
- 1831 — Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla
- 1835 — Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala
- 1839 — V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků
- 1842 — Dílna na kramplování vlny zanikla
- 1875 — Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří
- 1906 — Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška
- 1923 — Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn
- 1946 — Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny
- 1960 — Zrušení okresu Kamenice nad Lipou
Památky
- Dominantou města je renesanční zámek přestavěný roku 1583 z původního hradu[1]. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází anglický park se starou lípou, podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti[2]. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní.
- Na vrchu Bradlo při jižním okraji města je lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdaleny zbudovanou roku 1348. Cesta k ní je lemována kamennou křížovou cestou z roku 1765.
- Turistickou atrakcí je úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň s letním provozem parního vlaku.
Fotogalerie
Literatura
- Kolektiv autorů –Toulavá kamera 4, vydáno Freytag - berndt a Česká televize v roce 2007
Reference
- ↑ http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722
- ↑ http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5
Externí odkazy
- Oficiální web města
- Hračkobraní
- Uměleckoprůmyslové museum
- Zámek, foto, vlastníci panství
- Historické a černobílé pohlednice
- Fotogalerie města a okolí
- Neoficiální stránky
|
|
Město Kamenice nad Lipou |
---|
Antonka • Březí • Gabrielka • Johanka • Kamenice nad Lipou • Nová Ves • Pravíkov • Vodná |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |