Loštice
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ071 | | NUTS3 = CZ071 | ||
| nad.výš = 258 | | nad.výš = 258 | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Loštice2.jpg|thumb|250px|Panoramatický pohled na Loštice]] |
| - | '''Loštice''' (německy ''Loschitz'') jsou [[město]] ležící na řece [[Třebůvka|Třebůvce]] v nejjižnější části [[okres Šumperk|okresu Šumperk]]. | + | '''Loštice''' (německy ''Loschitz'') jsou [[město]] ležící na řece [[Třebůvka|Třebůvce]] v nejjižnější části [[okres Šumperk|okresu Šumperk]]. |
| + | * Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo '''2 997''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Obec Loštice byla založena jako | + | Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada. |
| - | V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní keramické [[Loštický pohár|loštické poháry]] s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze [[Zahrada pozemských rozkoší]] od | + | |
| + | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. | ||
| + | |||
| + | V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní keramické [[Loštický pohár|loštické poháry]] s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze [[Zahrada pozemských rozkoší]] od Hieronyma Bosche. | ||
== Kulturní památky == | == Kulturní památky == | ||
| + | [[Soubor:Kostel sv. Josefa v Paloníně.jpg|thumb|240px|Kostel svatého Prokopa]] | ||
| + | [[Soubor:Synagoga v Lošticích 01.jpg|thumb|240px|Synagoga v Lošticích (čp. 619)]] | ||
V katastru obce jsou evidovány tyto [[Kulturní památka České republiky|kulturní památky]]<ref name="Památky"> | V katastru obce jsou evidovány tyto [[Kulturní památka České republiky|kulturní památky]]<ref name="Památky"> | ||
{{Citace monografie | {{Citace monografie | ||
| Řádka 49: | Řádka 55: | ||
}} | }} | ||
</ref>: | </ref>: | ||
| - | * [[Kostel svatého Prokopa (Loštice)|Kostel svatého Prokopa]] - se zachovalým [[románský sloh|románským]] jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), | + | * [[Kostel svatého Prokopa (Loštice)|Kostel svatého Prokopa]] - se zachovalým [[románský sloh|románským]] jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), renesančně přestavěný, do dnešní podoby upravený v 18. století; k areálu kostela patří dále: |
** kříž - [[klasicismus|klasicistní]] kamenická práce z roku 1801 | ** kříž - [[klasicismus|klasicistní]] kamenická práce z roku 1801 | ||
** náhrobek Rosalie Dworzakové - [[empír]]ový náhrobek z roku 1829 | ** náhrobek Rosalie Dworzakové - [[empír]]ový náhrobek z roku 1829 | ||
* Bývalá synagoga čp. 619 - [[klasicismus|klasicistní]] [[synagoga]] z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog | * Bývalá synagoga čp. 619 - [[klasicismus|klasicistní]] [[synagoga]] z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog | ||
* Židovský hřbitov s náhrobky - založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století | * Židovský hřbitov s náhrobky - založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století | ||
| - | * Dům čp. 116 - v jádru | + | * Dům čp. 116 - v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou |
* Dům čp. 607, bývalá sladovna - pozdně [[empír]]ový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády | * Dům čp. 607, bývalá sladovna - pozdně [[empír]]ový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády | ||
* Dům čp. 81, bývalá koželužna - předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, [[baroko|barokní]] a [[rokoko]]vé prvky na fasádě | * Dům čp. 81, bývalá koželužna - předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, [[baroko|barokní]] a [[rokoko]]vé prvky na fasádě | ||
| Řádka 61: | Řádka 67: | ||
* Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) - [[baroko|barokní]] sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století | * Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) - [[baroko|barokní]] sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století | ||
* Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) - sochařská práce z roku 1735 | * Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) - sochařská práce z roku 1735 | ||
| - | * Dům čp. 343 - rodný dům malíře | + | * Dům čp. 343 - rodný dům malíře Adolfa Kašpara |
Navržená na kulturní památku: | Navržená na kulturní památku: | ||
* Fara čp. 22 (poblíž kostela) - jednopatrová stavba z 1. poloviny 19. století | * Fara čp. 22 (poblíž kostela) - jednopatrová stavba z 1. poloviny 19. století | ||
| + | |||
| + | ==Části města== | ||
| + | * '''Loštice''' | ||
| + | * [[Žádlovice]] | ||
| + | |||
| + | == Významné osobnosti == | ||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
| + | Narodili se zde: | ||
| + | * Jan Havelka (1839–1886), pedagog a spisovatel | ||
| + | * Vilém Barvič (1841–1892), hudební skladatel | ||
| + | * Stanislav Adam (1889–1974), učitel a hudební skladatel | ||
| + | * Alois Wessels (1864–1944), zakladatel loštických tvarůžkáren | ||
| + | * Richard Fischer (1872–1954), advokát, žurnalista, politik, starosta Olomouce | ||
| + | * [[Josef Bieberle]] (1929–2018), historik | ||
| + | * [[Emil Hekele]] (1940–2009), silniční cyklistika, cyklokros | ||
== Zajímavosti == | == Zajímavosti == | ||
* [[Muzeum olomouckých tvarůžků]] | * [[Muzeum olomouckých tvarůžků]] | ||
| - | * [[Památník Adolfa Kašpara v Lošticích]] s expozicí ''Kapitoly z dějin Loštic.'' Malíř a ilustrátor | + | * [[Památník Adolfa Kašpara v Lošticích]] s expozicí ''Kapitoly z dějin Loštic.'' Malíř a ilustrátor Adolf Kašpar (1877–1934) měl v Lošticích svůj letní dům. |
* [[Zámek Žádlovice|Zámek v Žádlovicích]] (dnes slouží jako zemědělské učiliště a je oficiálně nepřístupný veřejnosti) | * [[Zámek Žádlovice|Zámek v Žádlovicích]] (dnes slouží jako zemědělské učiliště a je oficiálně nepřístupný veřejnosti) | ||
===Kulturní akce=== | ===Kulturní akce=== | ||
| - | *''Slavnosti hudby a tvarůžků'' | + | *''Slavnosti hudby a tvarůžků'' – jsou významnou společnskou akcí, která se koná každým rokem. |
| - | *''Putovaní za | + | *''Putovaní za Loštickým tvarůžkem'' – je tradiční turistický pochod. Pořádá se vždy poslední květnovou sobotu. |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
==Související odkazy== | ==Související odkazy== | ||
Aktuální verze z 13. 8. 2018, 11:49
Loštice (německy Loschitz) jsou město ležící na řece Třebůvce v nejjižnější části okresu Šumperk.
- Ke dni 1. 1. 2018 zde žilo 2 997 obyvatel.
Historie
Obec Loštice byla založena jako trhová ves ve 2. polovině 13. století na místě, kde se již dříve nacházela stará slovanská osada.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267.
V Lošticích se ve středověku od počátku 15. století vyráběly unikátní keramické loštické poháry s hrubým povrchem a s puchýřky. Jejich proslulost dokládá např. i vyobrazení jednoho z pohárů na obraze Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche.
Kulturní památky
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky[1]:
- Kostel svatého Prokopa - se zachovalým románským jádrem (vznik původního kostela se odhaduje kolem roku 1208), renesančně přestavěný, do dnešní podoby upravený v 18. století; k areálu kostela patří dále:
- kříž - klasicistní kamenická práce z roku 1801
- náhrobek Rosalie Dworzakové - empírový náhrobek z roku 1829
- Bývalá synagoga čp. 619 - klasicistní synagoga z přelomu 18. století se zachovalou dispozicí a štukovou výzdobou v hlavní prostoře; jedna z mála dochovaných moravských synagog
- Židovský hřbitov s náhrobky - založený kolem roku 1544; nejstarší náhrobky pocházejí ze 2. poloviny 18. století
- Dům čp. 116 - v jádru renesanční měšťanský dům, upravený v 1. polovině 19. století s bohatě členěnou fasádou
- Dům čp. 607, bývalá sladovna - pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem, později bývalá sladovna někdejší židovské čtvrti, s terakotovými doplňky fasády
- Dům čp. 81, bývalá koželužna - předměstský dům, původně koželužna, ze 2. poloviny 18. století, upravený v roce 1812; dochovaná původní dispozice, barokní a rokokové prvky na fasádě
- Kašna se sochou Svatopluka (na náměstí) - kamenická práce z roku 1859, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra z Orlice u Králík
- Sloup Nejsvětější Trojice (na náměstí) - kamenická práce z roku 1853, dílo maletínského kameníka Steigera a sochaře Rottra, s využitím starší barokní skulptury Nejsvětější trojice s rozšířením celku o sochy sv. Šebestiána, sv. Rocha, světce bez atributů a sv. Jana Nepomuckého
- Socha sv. Jana Nepomuckého (u mostu při boku domu čp. 247) - barokní sochařská práce z roku 1735, doplněná kolem poloviny 18. století
- Sousoší Piety (za hřbitovem po pravé straně silnice na Moravičany) - sochařská práce z roku 1735
- Dům čp. 343 - rodný dům malíře Adolfa Kašpara
Navržená na kulturní památku:
- Fara čp. 22 (poblíž kostela) - jednopatrová stavba z 1. poloviny 19. století
Části města
- Loštice
- Žádlovice
Významné osobnosti
Obsah |
Narodili se zde:
- Jan Havelka (1839–1886), pedagog a spisovatel
- Vilém Barvič (1841–1892), hudební skladatel
- Stanislav Adam (1889–1974), učitel a hudební skladatel
- Alois Wessels (1864–1944), zakladatel loštických tvarůžkáren
- Richard Fischer (1872–1954), advokát, žurnalista, politik, starosta Olomouce
- Josef Bieberle (1929–2018), historik
- Emil Hekele (1940–2009), silniční cyklistika, cyklokros
Zajímavosti
- Muzeum olomouckých tvarůžků
- Památník Adolfa Kašpara v Lošticích s expozicí Kapitoly z dějin Loštic. Malíř a ilustrátor Adolf Kašpar (1877–1934) měl v Lošticích svůj letní dům.
- Zámek v Žádlovicích (dnes slouží jako zemědělské učiliště a je oficiálně nepřístupný veřejnosti)
Kulturní akce
- Slavnosti hudby a tvarůžků – jsou významnou společnskou akcí, která se koná každým rokem.
- Putovaní za Loštickým tvarůžkem – je tradiční turistický pochod. Pořádá se vždy poslední květnovou sobotu.
Související odkazy
Reference
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc : Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
Externí odkazy
|
| Města a obce okresu Šumperk |
|---|
|
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Petrov nad Desnou • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |