Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Medvědice (Arctostaphylos)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| čeleď = [[vřesovcovité]] (''Ericaceae'') | | čeleď = [[vřesovcovité]] (''Ericaceae'') | ||
| rod = '''medvědice''' (''Arctostaphylos'') | | rod = '''medvědice''' (''Arctostaphylos'') | ||
| - | |}} | + | |}}[[File:Arctostaphylos uva-ursi03.jpg|thumb|240px|[[Medvědice lékařská]] (''Arctostaphylos uva-ursi'')]] |
| - | [[File:Arctostaphylos uva-ursi03.jpg|thumb|[[Medvědice lékařská]] (''Arctostaphylos uva-ursi'')]] | + | |
'''Medvědice''' (''Arctostaphylos'') je rod [[keř]]ů nebo malých [[strom]]ů z čeledi [[vřesovcovité]], s oranžovou, nebo červenou kůrou a tuhými, zkroucenými větvemi. | '''Medvědice''' (''Arctostaphylos'') je rod [[keř]]ů nebo malých [[strom]]ů z čeledi [[vřesovcovité]], s oranžovou, nebo červenou kůrou a tuhými, zkroucenými větvemi. | ||
==Popis== | ==Popis== | ||
| - | Existuje asi 60 druhů řazených do rodu medvědice, od plazivých pobřežních a horských druhů, po malé stromy až 6 metrů vysoké. Většina z nich jsou [[stálezelená rostlina|stálezelené rostliny]] (jeden druh je [[opadavost|opadavý]]), s malými oválnými [[list| listy]] 1–7 cm dlouhými, uspořádanými na stonku do spirály. [[Květ]]y jsou zvonkovité, bílé nebo světle růžové, nahloučené po 2-20. Kvete na jaře. [[plod (botanika)|Plody]] jsou malé [[bobule]], zrající v létě nebo na podzim. Bobule některých druhů jsou jedlé. | + | Existuje asi 60 druhů řazených do rodu medvědice, od plazivých pobřežních a horských druhů, po malé stromy až 6 metrů vysoké. Většina z nich jsou [[stálezelená rostlina|stálezelené rostliny]] (jeden druh je [[opadavost|opadavý]]), s malými oválnými [[list| listy]] 1–7 cm dlouhými, uspořádanými na stonku do spirály. [[Květ]]y jsou zvonkovité, bílé nebo světle růžové, nahloučené po 2-20. Kvete na jaře. [[plod (botanika)|Plody]] jsou malé [[bobule]], zrající v létě nebo na podzim. Bobule některých druhů jsou jedlé. |
| - | [[File:Arctostaphylos uva-ursi 28288.JPG|thumb|Medvědice lékařská]] | + | [[File:Arctostaphylos uva-ursi 28288.JPG|thumb|240px|Medvědice lékařská]] |
==Vybrané druhy== | ==Vybrané druhy== | ||
K zástupcům tohoto rodu patří:<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38969/</ref> | K zástupcům tohoto rodu patří:<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38969/</ref> | ||
| Řádka 23: | Řádka 22: | ||
* [[medvědice lékařská]], v češtině také hrozník, kostrounek, medvědice léčivá, tolokněnka, latinsky (''Arctostaphylos uva-ursi'') (L.) Spreng., synonymum ''Arctostaphylos adenotricha'' (Fern. & J.F. Macbr.) A.& D. Löve & Kapoor | * [[medvědice lékařská]], v češtině také hrozník, kostrounek, medvědice léčivá, tolokněnka, latinsky (''Arctostaphylos uva-ursi'') (L.) Spreng., synonymum ''Arctostaphylos adenotricha'' (Fern. & J.F. Macbr.) A.& D. Löve & Kapoor | ||
==Rozšíření== | ==Rozšíření== | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Arctostaphylos uva-ursi - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-013.jpg|thumb|240px|Medvědice lékařská]] |
Porosty medvědice najdeme v tzv. [[chaparral]]ech, významném [[biom]]u západní [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Rozšíření sahá od jižní [[Britiská Kolumbie|Britské Kolumbii]] v [[Kanada|Kanadě]], [[Washington]]u v [[Kalifornie|Kalifornii]] a [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] v [[Spojené státy|USA]], a všude po celém severním a středním [[Mexiko|Mexiku]]. | Porosty medvědice najdeme v tzv. [[chaparral]]ech, významném [[biom]]u západní [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Rozšíření sahá od jižní [[Britiská Kolumbie|Britské Kolumbii]] v [[Kanada|Kanadě]], [[Washington]]u v [[Kalifornie|Kalifornii]] a [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] v [[Spojené státy|USA]], a všude po celém severním a středním [[Mexiko|Mexiku]]. | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
Ve střední Evropě se začala používat jako léčivá rostlina od 18. století.<ref name="jmeno">http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/medvedice-lekarska</ref> I dnes se některé druhy se používají v domácím léčitelství.<ref>http://byliny.apatykar.info/clanek-293/</ref><ref>http://www.ordinace.cz/clanek/medvedice-lekarska/</ref><ref> http://www.celostnimedicina.cz/medvedice-leciva-lekarska-arcylostaphylosis-uva-ursi.htm</ref> Pro účely domácího léčitelství se sbírá [[list]], lze jej sbírat celoročně. | Ve střední Evropě se začala používat jako léčivá rostlina od 18. století.<ref name="jmeno">http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/medvedice-lekarska</ref> I dnes se některé druhy se používají v domácím léčitelství.<ref>http://byliny.apatykar.info/clanek-293/</ref><ref>http://www.ordinace.cz/clanek/medvedice-lekarska/</ref><ref> http://www.celostnimedicina.cz/medvedice-leciva-lekarska-arcylostaphylosis-uva-ursi.htm</ref> Pro účely domácího léčitelství se sbírá [[list]], lze jej sbírat celoročně. | ||
==Pěstování== | ==Pěstování== | ||
| - | + | Nadměrné zálivce je třeba se vyhnout v horkém počasí. [[Medvědice lékařská]] však snáší slunce i polostín, je nenáročná, vyžaduje písčitohumózní půdu, snáší i sucho. [[Medvědice lékařská]] se množí výsevy, [[řízkování|řízky]] a dělením. | |
==Ohrožení== | ==Ohrožení== | ||
V ČR přirozeně rostoucí [[medvědice lékařská]] ''(Arctostaphylos uva-ursi)'' patří k silně ohroženým druhům a je chráněna i zákonem. Chráněná je i na Slovensku, v Německu a Švýcarsku.<ref>http://botany.cz/cs/arctostaphylos-uva-ursi/</ref> | V ČR přirozeně rostoucí [[medvědice lékařská]] ''(Arctostaphylos uva-ursi)'' patří k silně ohroženým druhům a je chráněna i zákonem. Chráněná je i na Slovensku, v Německu a Švýcarsku.<ref>http://botany.cz/cs/arctostaphylos-uva-ursi/</ref> | ||
==Toxicita== | ==Toxicita== | ||
| - | [[Medvědice lékařská]], používaná u nás v domácím léčitelství, obsahuje [[glykosid]] [[arbutin]] a její dlouhodobé používání jako léčivé rostliny není vhodné, působí zhoubně na [[játra|jaterní]] tkáň.<ref name=jmeno/> Při předávkování může způsobit poškození jater a [[glykosurie|glykosurii]].<ref>Korbelář, Endrys: Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981</ref> | + | [[Medvědice lékařská]], používaná u nás v domácím léčitelství, obsahuje [[Glykosidy|glykosid]] [[arbutin]] a její dlouhodobé používání jako léčivé rostliny není vhodné, působí zhoubně na [[játra|jaterní]] tkáň.<ref name=jmeno/> Při předávkování může způsobit poškození jater a [[glykosurie|glykosurii]].<ref>Korbelář, Endrys: Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981</ref> |
| - | + | {{RIGHTTOC}} | |
== Reference== | == Reference== | ||
<references/> | <references/> | ||
| Řádka 60: | Řádka 59: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Arctostaphylos}}{{Commonscat|Arctostaphylos}}{{Vřesovcovité}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vřesovcovité]] | [[Kategorie:Vřesovcovité]] | ||
[[Kategorie:Dřeviny]] | [[Kategorie:Dřeviny]] | ||
Aktuální verze z 25. 5. 2018, 10:31
Medvědice (Arctostaphylos) je rod keřů nebo malých stromů z čeledi vřesovcovité, s oranžovou, nebo červenou kůrou a tuhými, zkroucenými větvemi.
Popis
Existuje asi 60 druhů řazených do rodu medvědice, od plazivých pobřežních a horských druhů, po malé stromy až 6 metrů vysoké. Většina z nich jsou stálezelené rostliny (jeden druh je opadavý), s malými oválnými listy 1–7 cm dlouhými, uspořádanými na stonku do spirály. Květy jsou zvonkovité, bílé nebo světle růžové, nahloučené po 2-20. Kvete na jaře. Plody jsou malé bobule, zrající v létě nebo na podzim. Bobule některých druhů jsou jedlé.
Vybrané druhy
K zástupcům tohoto rodu patří:[1]
- medvědice alpská (Arctostaphylos alpina), synonymum Arbutus alpina, Arctostaphylos alpinus, Arctous alpina (L.) Nied., Mairania alpina
- medvědice lékařská, v češtině také hrozník, kostrounek, medvědice léčivá, tolokněnka, latinsky (Arctostaphylos uva-ursi) (L.) Spreng., synonymum Arctostaphylos adenotricha (Fern. & J.F. Macbr.) A.& D. Löve & Kapoor
Rozšíření
Porosty medvědice najdeme v tzv. chaparralech, významném biomu západní Severní Ameriky. Rozšíření sahá od jižní Britské Kolumbii v Kanadě, Washingtonu v Kalifornii a Novém Mexiku v USA, a všude po celém severním a středním Mexiku.
Tři druhy medvědice – medvědice alpská (Arctostaphylos alpina), Arctostaphylos rubra a medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) – jsou přizpůsobeny arktickému a subarktické klimatu a na Severní polokouli jsou rozšířeny v severní Severní Americe, Asii a Evropě. V ČR roste pouze medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), v Rakousku a na Slovensku ale také medvědice alpská (Arctostaphylos alpina), tu najdeme i v Alpách a v Belianských Tatrách.[2] Neobvyklá společenstva medvědice se nachází na Hood Mountain, v Sonoma County, Kalifornii, kde stojí trpasličí les.
Použití
Ve střední Evropě se začala používat jako léčivá rostlina od 18. století.[3] I dnes se některé druhy se používají v domácím léčitelství.[4][5][6] Pro účely domácího léčitelství se sbírá list, lze jej sbírat celoročně.
Pěstování
Nadměrné zálivce je třeba se vyhnout v horkém počasí. Medvědice lékařská však snáší slunce i polostín, je nenáročná, vyžaduje písčitohumózní půdu, snáší i sucho. Medvědice lékařská se množí výsevy, řízky a dělením.
Ohrožení
V ČR přirozeně rostoucí medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) patří k silně ohroženým druhům a je chráněna i zákonem. Chráněná je i na Slovensku, v Německu a Švýcarsku.[7]
Toxicita
Medvědice lékařská, používaná u nás v domácím léčitelství, obsahuje glykosid arbutin a její dlouhodobé používání jako léčivé rostliny není vhodné, působí zhoubně na jaterní tkáň.[3] Při předávkování může způsobit poškození jater a glykosurii.[8]
Obsah |
Reference
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id38969/
- ↑ http://www.naturfoto.cz/toloknenka-alpska-fotografie-10445.html
- ↑ 3,0 3,1 http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/medvedice-lekarska
- ↑ http://byliny.apatykar.info/clanek-293/
- ↑ http://www.ordinace.cz/clanek/medvedice-lekarska/
- ↑ http://www.celostnimedicina.cz/medvedice-leciva-lekarska-arcylostaphylosis-uva-ursi.htm
- ↑ http://botany.cz/cs/arctostaphylos-uva-ursi/
- ↑ Korbelář, Endrys: Naše rostliny v lékařství,nakladatelství Avicenum 1981
Literatura
- HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. ISBN 000128363.
- http://listnate-kere.atlasrostlin.cz/medvedice-alpska
- Hickman, James C. (1993). The Jepson Manual: higher plants of California, University of California Press, Berkeley and Los Angeles, California. ISBN 0-520-08255-9.
- Treatment from the Jepson Manual
- Wells, Philip V. (2000). Manzanitas of California, Dept. of Ecology & Evolutionary Biology, Lawrence, Kansas. ISBN 0-933994-22-2.
- Wells, Philip V. 1992. Subgenera and sections of Arctostaphylos. The Four Seasons 9: 64-69.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |