V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Magnetit
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(Šablona:Spinelidy, GIGANTICKÁ Fotografie) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox minerál | {{Infobox minerál | ||
| název=Magnetit | | název=Magnetit | ||
| - | | obrázek= | + | | obrázek= |
| - | | popis= | + | | popis= |
| kateg=[[Minerál]] | | kateg=[[Minerál]] | ||
| vzorec=Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> | | vzorec=Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> | ||
| Řádka 17: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=?? | | rozpustnost=?? | ||
| ostatní=[[ferimagnetismus|ferimagnetický]] | | ostatní=[[ferimagnetismus|ferimagnetický]] | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Magnetite.jpg|thumb|250px|Vzorek magnetitu z [[Itálie|italské]] provincie [[provincie Torino|Torino]] (oblast Piemont, 2011)]] |
| - | '''Magnetit''' ( | + | '''Magnetit''' (Wilhelm K.R. Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe<sub>3</sub>O<sub>4</sub> ([[oxid]] železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo|železa]] je nejstarší známou látkou s [[magnetizace|magnetickými]] vlastnostmi. |
== Vznik == | == Vznik == | ||
| - | + | # Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa. | |
| - | + | # Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů | |
| - | + | # Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku. | |
| - | + | # Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem. | |
| - | + | # Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta. | |
== Vlastnosti == | == Vlastnosti == | ||
V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického [[spinel]]u. [[Teplota tání]]: asi 1 550°C. | V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického [[spinel]]u. [[Teplota tání]]: asi 1 550°C. | ||
| Řádka 30: | Řádka 29: | ||
Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých [[bakterie|bakterií]], [[včela|včel]], [[holub]]ů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli [[Země]]. | Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých [[bakterie|bakterií]], [[včela|včel]], [[holub]]ů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli [[Země]]. | ||
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
| - | |||
* V [[Česká republika|České republice]] se v malém množství vyskytuje v [[Krušné hory|Krušných horách]] ([[Měděnec]]), u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V [[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických [[břidlice|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice|Vernířovic]].<ref>Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref> | * V [[Česká republika|České republice]] se v malém množství vyskytuje v [[Krušné hory|Krušných horách]] ([[Měděnec]]), u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V [[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických [[břidlice|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice|Vernířovic]].<ref>Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref> | ||
* Významné světové naleziště magnetitu je v [[Rusko|ruském]] městě [[Magnitogorsk]] na [[Ural (pohoří)|Uralu]]. Další významné naleziště se nachází v severním [[Švédsko|Švédsku]] u měst [[Kiruna]] a [[Gällivare]]. | * Významné světové naleziště magnetitu je v [[Rusko|ruském]] městě [[Magnitogorsk]] na [[Ural (pohoří)|Uralu]]. Další významné naleziště se nachází v severním [[Švédsko|Švédsku]] u měst [[Kiruna]] a [[Gällivare]]. | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://webmineral.com/data/Magnetite.shtml Magnetit na webu Webmineral (anglicky)] | * [http://webmineral.com/data/Magnetite.shtml Magnetit na webu Webmineral (anglicky)] | ||
| Řádka 40: | Řádka 41: | ||
| - | {{Commonscat|Magnetite}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Magnetite}}{{Spinelidy}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Minerály]] | [[Kategorie:Minerály]] | ||
[[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] | ||
[[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] | ||
[[Kategorie:Minerály železa]] | [[Kategorie:Minerály železa]] | ||
Aktuální verze z 24. 12. 2015, 12:31
Magnetit (Wilhelm K.R. Haidinger, 1845), chemický vzorec Fe3O4 (oxid železnato-železitý), je krychlový nerost. Český název je magnetovec. Tato ruda železa je nejstarší známou látkou s magnetickými vlastnostmi.
Obsah |
Vznik
- Magmaticky. Vykrystalizované minerály dávají hornině tmavou barvu (hlavně čedič). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku Kiruně. V rudní oblasti je těleso o délce cca 15 km a o tloušťce 1km. V něm jsou uložené zásoby cca 1,5 miliardy tun železa.
- Kontaktně pneumatoloticky: Působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů
- Regionální metamorfózou: Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku.
- Kontaktní metamorfózou: V německém Siegerlandu ze sideritu při kontaktu s čedičem.
- Velmi vzácně vzniká magnetit usazováním: železná ruda zvaná mineta.
Vlastnosti
V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického spinelu. Teplota tání: asi 1 550°C. Magnetit byl také prokázán v meteoritech pocházejících z Marsu. Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých bakterií, včel, holubů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim může sloužit k orientaci díky magnetickému poli Země.
Naleziště
- V České republice se v malém množství vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory a na Českomoravské vrchovině (např. bývalý lom na železo, Železinka u Bystřice nad Pernštejnem). V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.[1]
- Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.
Reference
- ↑ Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2
Externí odkazy
- Magnetit na webu Webmineral (anglicky)
- Magnetit na webu mindat.org (anglicky)
- Magnetit v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
|
| Spinelidy |
|---|
|
franklinit • gahnit • hercynit • chromit • jakobsit • magnetit • spinel • trevorit • ulvospinel |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |