Chinin

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 26. 4. 2014, 11:36

Chinin (přes něm. Chinin a ital. china, chinina ze špan. quino a to z kečuánštiny^[1][2]) je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jeden z pěti základních léčiv.

Chemické složení

Chinin je methoxyderivát cinchoninu. Chemický vzorec chininu je C₂₀H₂₄N₂O₂. Jedná se o alkaloid. Vzorec byl sestaven Augustem Wilhelmem Hofmanem v první polovině 19. století.

Vlastnosti

Tonik v běžném (vlevo) a v ultrafialovém světle (vpravo). V ultrafialovém světle (kvůli obsaženému chininu) fluoreskuje.

Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu, v ultrafialovém světle fluoreskuje.

Jelikož se jedná o alkaloid, má chinin zásadité vlastnosti.

Léčivé vlastnosti

Působí jako slabé analgetikum, protože tlumí centrum bolesti v centrálním nervstvu.

Působí také jako mírné antipyretikum, protože tlumí udržování tělesné teploty a potlačuje látkovou přeměnu. Snižuje tak horečku.

Zpomaluje srdeční akci. Snižuje tak tlak krve.^[2]

Má příznivé účinky při léčbě lupus erythematodes^[2].

Využití

Medicína

V humánní medicíně se využívá jako antimalarikum, to znamená lék proti malárii. Působí na parazity v krvi, ale nepůsobí na parazity v játrech.^[3] Bohužel v současné době začínají být nové malarické kmeny proti těmto antimalarikům odolné.

Je stále významným lékem proti malárii, avšak z větší části byl nahrazen syntetickými léky.^[3]

V dnešní době se chinin podává intravenózně.

V dřívějších dobách (18. století) se připravoval lék proti malárii rozdrcením kůry chinovníku a rozpuštěním vzniklého prášku ve víně (protože je dobře rozpustný v etanolu).

Příznaky při předávkování: nevolnost, hučení v uších a poruchy vidění. Někdy se objevují i křeče.^[2]

Smrtelná dávka pro člověka je 8-10 gramů chininu^[2].

Ostatní

Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků. Obsah výskytu chininu v tonicích se pohybuje od 27,7 do 79,7 mg•l^-1.^[4]

Dále se chinin přidává do dalších různých výrobků: vlasové a opalovací oleje, šampóny, insekticidy. V gumárenském průmyslu se používá jako vulkanizační prostředek.^[3]

Výskyt

• Chinin byl nalezen v kůře chinovníku, z něhož ho izoloval francouzský chemik Pierre-Joseph Peletiere. Získává se zejména z druhů chinovník lékařský a chinovník pýřitý. Jejich kůra obsahuje 4-5, výjimečně 14-16 % chininu.^[3]
• Obsah chininu v kůře stromů rodu Remijia je 0,5 - 2 %. Tato kůra je levnější než kůra chinovníku a má výraznou chuť, proto se využívá pro výrobu toniků.^[3]
• Vyskytuje se také ve vrbové kůře. Odvar z ní doporučoval k léčbě malárie již Hippokrates.

Reference

1. ↑ Jiří Rejzek. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2004. ISBN 80-85927-85-3. S. 224-225.  
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2 2,3 2,4} Nové universum. Všeobecná encyklopdie A-Ž. Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha, 2003, ISBN 80-242-1069-X, strana 388, heslo chinin.
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2 3,3 3,4} Henry Hobhouse (2004) Šest rostlin, které změnily svět. Academia, Akademie věd České republiky, Praha, ISBN 80-200-1179-X, strana 23. (Kapitola Chinovník je na stranách 19-59.)
4. ↑ Stanovení chininu v toniku. http://www.multiweb.cz/fisrovalucie/chinin_stanoveni.htm, citováno 18. května 2008.

Související články

• Hahnemanova alergie
• Cinchonin
• Chinidin je antiarytmikum a využívá se proti srdeční arytmii. Má také antimalarické účinky.