Dobronice u Bechyně

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 7. 5. 2014, 11:10


Obec Dobronice u Bechyně se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský.

Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 110 obyvatel. Vesnicí protéká řeka Lužnice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220 kdy je zmiňován jistý Jan, syn Dobroňův.

Kamenný hrad byl postaven na počátku 14. století. Prvním zmiňovaným majitelem je v roce 1322 Diviš z Dobronic. Potomci Diviše drželi hrad až do počátku 15.století. Dalšími vlastníky hradu a vsi byli například Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455 až 1459 se stal majetkem pánů z Rožmberka, ale ti jej prodali svému purkrabímu na hradě Choustníce Vítovi ze Rzavého. Rodina Vítů ale hrad postupně prodávala až celý přešel do majetku Hozlauerů z Hozlau. Za jejich vlastnictví majetek vzkvétal, mimo jiné založili v hradním hospodářství pivovar. Po Bitvě na Bílé hoře rodina Hozlauerů o většinu majetku přišla a zbylou část zatížili dluhy. Ty se ale nepodařilo uhradit a proto v roce 1636 propadá zbytek majetku Královské komoře. Vzápětí je ale prodán Ferdinandu Pruggerovi z Greinburku. V roce 1691 pak dcera Ferdinanda Pruggera Anna Jakoba prodává hrad i panství Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité pravděpodobně na hradě zřizují kancelář panství, ale současně v nedalekých Opařanech budují zámek. Když je v roce 1727 zámek dokončen, stěhují se jezuité tam a hrad je ponechán opuštěný. Ale až do zrušení řádu jezuitů v roce 1773 je uváděn jako pevný. Po roce 1773 znovu připadá pod státní správu do majetku Studijního fondu královské komory. V roce 1792 nechává vrchnostenský správce Františel Halbiger strhávat střechy a vylamovat kvalitnější kameny a prodává je jako materiál. Následně otevřený a částečně rozebraný hrad je ponechán svému osudu a stává se zdrojem materiálu pro okolní vesnice. V roce 1825 kupuje již torzo hradu kněžna Quidobaldina Parrová a pričlenuje zbytky původního panství k opařanskému velkostatku. Teprve v roce 1890 jsou provedeny záchranné práce, aby se hrad nesesunul do řeky. Další pak provádí v letech 1921 až 23 Klub českých turistů. Po znárodnění paarského panství v roce 1948 je hrad ve státní správě a není mu věnována žádná péče. Až v roce 1971 jsou provedeny zabezpečovací práce, bohužel dost neodborně.

Pamětihodnosti

  • Zřícenina hradu Dobronice v jižním cípu obce u Lužnice
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Výklenková kaplička u mlýna
  • Boží muka
  • Mohylník v lese Kukle, archeologické naleziště

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dobronice u Bechyně
  Města a obce okresu Tábor  

Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dobronice_u_Bechyn%C4%9B“