V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Elektrárny Prunéřov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 2: Řádka 2:
'''[[Elektrárna|Elektrárny]] Prunéřov''', zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně [[Seznam tepelných elektráren v České republice|největší tepelné elektrárny]] v [[Česká republika|ČR]]. Elektrárenský komplex je situován v katastrálním území [[Prunéřov]] necelých 5 km severně od města [[Kadaň]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Jedná se o uhelné elektrárny využívající hnědé [[uhlí]] z blízké [[hnědouhelná pánev|hnědouhelné pánve]]. Název elektrárny získaly po obci Prunéřov, která prakticky celá padla za oběť při výstavbě EPRU I a přímé těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Vlastníkem a provozovatelem elekráren je společnost ČEZ.
'''[[Elektrárna|Elektrárny]] Prunéřov''', zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně [[Seznam tepelných elektráren v České republice|největší tepelné elektrárny]] v [[Česká republika|ČR]]. Elektrárenský komplex je situován v katastrálním území [[Prunéřov]] necelých 5 km severně od města [[Kadaň]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Jedná se o uhelné elektrárny využívající hnědé [[uhlí]] z blízké [[hnědouhelná pánev|hnědouhelné pánve]]. Název elektrárny získaly po obci Prunéřov, která prakticky celá padla za oběť při výstavbě EPRU I a přímé těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Vlastníkem a provozovatelem elekráren je společnost ČEZ.
== Historie elektrárny ==
== Historie elektrárny ==
-
[[Soubor:EPRU1.JPG|thumb|upright|Komín elektárrny Prunéřov II]]
+
[[Soubor:EPRU1.JPG|thumb|200px|Komín elektárrny Prunéřov II]]
Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60.let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. V devadesátých letech v rámci útlumového programu byl výkon snížen o třetinu. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V polovině 90. let byly obě elektrárny vybaveny odsiřováním zařízení poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění [[oxid síry|oxidů síry]] do [[ovzduší]] a následných [[kyselý déšť|kyselých dešťů]] docházelo k rozsáhlé likvidaci [[les]]ního porostu přilehlých [[Krušné hory|Krušných hor]]. Následky této devastace [[příroda|přírody]] jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě.<ref>[http://assets.panda.org/downloads/dirty_thirty_april_2007.pdf WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe]</ref> V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 mil. tun.<ref>[http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru/historie/CZ34736841/2007 Integrovaný registr znečišťovatelů]</ref>
Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60.let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. V devadesátých letech v rámci útlumového programu byl výkon snížen o třetinu. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V polovině 90. let byly obě elektrárny vybaveny odsiřováním zařízení poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění [[oxid síry|oxidů síry]] do [[ovzduší]] a následných [[kyselý déšť|kyselých dešťů]] docházelo k rozsáhlé likvidaci [[les]]ního porostu přilehlých [[Krušné hory|Krušných hor]]. Následky této devastace [[příroda|přírody]] jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě.<ref>[http://assets.panda.org/downloads/dirty_thirty_april_2007.pdf WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe]</ref> V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 mil. tun.<ref>[http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru/historie/CZ34736841/2007 Integrovaný registr znečišťovatelů]</ref>
V rámci první vlny [http://www.cez.cz/cs/odpovedna-firma/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html ekologizace provozu uhelných zdrojů] byly v letech 1996-99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách.
V rámci první vlny [http://www.cez.cz/cs/odpovedna-firma/zivotni-prostredi/programy-snizovani-zateze-zp/snizovani-znecisteni-ovzdusi/program-ekologizace.html ekologizace provozu uhelných zdrojů] byly v letech 1996-99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách.

Aktuální verze z 15. 12. 2014, 08:48

Elektrárna Prunéřov II

Elektrárny Prunéřov, zkráceně EPRU I a EPRU II, jsou společně největší tepelné elektrárny v ČR. Elektrárenský komplex je situován v katastrálním území Prunéřov necelých 5 km severně od města Kadaň v okrese Chomutov. Jedná se o uhelné elektrárny využívající hnědé uhlí z blízké hnědouhelné pánve. Název elektrárny získaly po obci Prunéřov, která prakticky celá padla za oběť při výstavbě EPRU I a přímé těžbě uhlí v 70. letech 20. století. Vlastníkem a provozovatelem elekráren je společnost ČEZ.

Obsah

Historie elektrárny

Komín elektárrny Prunéřov II

Elektrárna Prunéřov I (EPRU I) byla vystavěna na konci 60.let minulého století s instalovaným výkonem 660 MW. V devadesátých letech v rámci útlumového programu byl výkon snížen o třetinu. O 15 let později byla dostavěna EPRU II s celkovým výkonem 1050 MW. V polovině 90. let byly obě elektrárny vybaveny odsiřováním zařízení poté, kdy v důsledku nekontrolovatelného vypouštění oxidů síry do ovzduší a následných kyselých dešťů docházelo k rozsáhlé likvidaci lesního porostu přilehlých Krušných hor. Následky této devastace přírody jsou patrné dodnes a návrat k normálu bude ještě dlouhý proces. V evropském žebříčku sledujícím nejvyšší emise oxidu uhličitého elektráren ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie skončily elektrárny na dvanáctém místě.[1] V rámci České republiky jsou elektrárny největším zdrojem emisí oxidu uhličitého, v roce 2007 emitovaly 10,1 mil. tun.[2] V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů byly v letech 1996-99 kompletně odsířeny veškeré elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Došlo k snížení emisí (SOx o 92 %, NOx o 50 %, TZL o 93 %, CO o 77 %) a skokovému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, které je dnes většinou svých parametrů lepší než např. situace v ostravské nebo pražské aglomeraci.

Zdroj uhlí

Hnědé uhlí do elektrárny vlaky společnosti SD - Kolejová doprava po vlečce Tušimice - Prunéřov dodávají Severočeské doly z Dolů Nástup Tušimice. Jedná se o nepříliš kvalitní uhlí z hnědouhelné pánve severozápadních Čech mezi Chomutovem, Kadaní, Nechranickou nádrží a Březnem u Chomutova.

Produkty

Primárním produktem elektráren je elektrická energie. Druhotným produktem je teplo, které se využívá v Klášterci nad Ohří, Chomutově a Jirkově především k vytápění bytového fondu. V posledním desetiletí se také jako jedna ze složek stavebních materiálů využívá energosádrovec (produkt odsíření).

Plány na modernizaci

V březnu 2009 ministerstvo životního prostředí vrátilo společnosti ČEZ k dopracování dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II. MŽP odůvodnilo vrácení neoprávněným požadavkem (viz § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb.[3]) na předložení varianty dosahující účinnosti 42 %, kdy vycházelo z nesprávné aplikace tzv. nejlepších dostupných technik (BAT - best available technique). Společnost ČEZ předložila variantu dosahující účinnosti přes 40 %.[4] Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících kotlů a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny.[5] Připravovaná modernizace elektrárny Prunéřov bude znamenat podle ČEZu další podstatné snížení emisí škodlivin: SOx (- 57 %), NOx (- 59 %), TZL (- 39 %), CO2 (- 31 %). v případě tuhých znečišťujících látek, se kterými má Česká republika obrovské problémy v oblasti kvality ovzduší, by parametry obnovené elektrárny byly 3x přísnější, než ty zákonem běžně stanovené pro nové zdroje.

Účast Mikronésie při posuzování vlivu na životní prostředí

V prosinci 2009 požádala Mikronésie dopisem ministerstvo životního prostředí o účast v řízení posuzující dopady za životní prostředí. Tichomořský stát je ohrožený stoupající hladinou oceánů, přičemž elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je zhruba 40x více než roční emise celé Mikronésie.[6] 6. ledna 2010 byly na ministerstvo doručeny připomínky Mikronésie k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předložené elektrárenskou firmou ČEZ.[7]

Zadání mezinárodního posouzení

Ministr životního prostředí Jan Dusík ohlásil 26. ledna 2010, že zadá posouzení vlivů přestavby elektrárny zahraniční konzultační firmě. Posouzena má být jak varianta firmy ČEZ, tak i návrh s vyšší účinností. Pro tento nezvyklý krok se Dusík podle svých slov rozhodl kvůli tomu, že je v této věci vystaven politickým a ekonomickým tlakům.[8] V únoru 2010 ministr oznámil, že posouzení zadal norské konzultační společnosti DNV (Det Norske Veritas) Posudek bude stát necelé 3,5 milionu korun. Společnost DNV již několikrát v minulosti zpracovával audity nebo certifikace pro firmu ČEZ a její elektrárny, které byly vždy pozitivní.[9].

Vydání souhlasného stanoviska

Na post ministryně životního prostředí byla ze strany ODS nominována Rut Bízková, mj. bývalá mluvčí ČEZ.[10]. Dva týdny po svém nástupu do funkce 29. dubna 2010 vydala pro modernizaci Prunéřova souhlasné stanovisko.[11]

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ WWF: Dirty Thirty - Ranking of the most polluting power stations in Europe
  2. ↑ Integrovaný registr znečišťovatelů
  3. ↑ Zákon o posuzování vlivů na ŽP
  4. ↑ Posudek EIA k záměru modernizace Prunéřova
  5. ↑ Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II
  6. ↑ Do české energetiky chce mluvit i Mikronésie, ČT24, 15. 12. 2009
  7. ↑ MŽP obdrželo připomínky Mikronésie k modernizaci Prunéřova
  8. ↑ Dusík nechá posoudit vlivy Prunéřova v zahraničí
  9. ↑ Prunéřov posoudí firma blízká ČEZ
  10. ↑ Pracovala pro ČEZ. Teď ve vládě rozhodne o Prunéřovu za 25 miliard
  11. ↑ Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Elektrárny Prunéřov
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Elektr%C3%A1rny_Prun%C3%A9%C5%99ov“