Hukovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 1. 8. 2017, 07:56

Vesnice Hukovice je část obce Bartošovice. Nachází se v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Nad obcí prochází cyklotrasa s názvem Okruh Kravařsko vedoucí z Jistebníku, přes Velké Albrechtice, Bílovec, Lukavec, Jerlochovice, Odry, Hynčice, Hrabětice, Polouvsí, Bernartice nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Kunín, Bartošovice, Sedlnice, Skotnice, Kateřinice, Trnávku a přes Starou Ves nad Ondřejnicí zpět do Jistebníku. V katastru obce se nachází pozůstatek bývalé protiletadlové raketové základny, který je dodnes obehnaný, již zneškodněným, vysokonapěťovým plotem a betonovými zdmi. V těchto prostorách dnes nalezneme restauraci, obecní požární stanici a sídla dalších služeb.
V současné době jsou Hukovice součástí obce Bartošovice.

Historie

V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím odúmrť. Toto je první zmínka o obci. Hukovice byly založeny pravděpodobně v období 1255-1290 na majetku olomouckého biskupství jako lenní statek a to jistým lokátorem Hugem podle původního názvu Hugosdorf. Původně byly českou vesnicí a asi od poloviny 15. století se poněmčili. V předhusitské době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a manstvím. Když majetek získal Jan z Riesenburka zvaný Sekeř či Všekec, který nabývá postupně vsi Dub, Poloúvsí s tvrzí a Hukovice, dostává se roku 1460 do soudního sporu s majitelem štramberského zboží Bočkem Puklici z Pozořic. Zdá se, že až okolo roku 1460 byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia. Téhož roku pohání Jan z Riesenburka u zemského práva v Olomouci Bočka Puklici za škody (…udělal mu výboj, pobral ve vsi Hukovicích, kteréž je on (Jan) v držení, a to mu učinil v mírné zemi), které mu v jeho vsi provedl. V trůním sále v Kroměříži, kde se každoročně konaly manské a lení soudy, byly v roce 1550 přisouzeny Hukovice jako biskupské léno za Žatčany. Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se živilo zemědělstvím. Řemeslnící, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla morem. Karel Czeike Hukovice spojil s fulneckým panstvím. V minulosti zde vedla volská cesta k osadě Lapač, k zámečku jihovýchodně od Hukovic (ten zanikl v průběhu 30tileté války). V roce 1817 byl v obci zřízen útulek pro chudé.

Obec po roce 1848

Obec od roku 1850 při soudním okrese Fulnek a od 1868 až 1960 k soudnímu okresu Nový Jičín. Od roku 1850 politický okr.Nový Jičín, 1855-1868 politický okr.Fulnek a od 1868-1960 politický okr.Nový Jičín. Hukovice byly v roce 1976 připojeny k sousedním Bartošovicím a dodnes tvoří jejich místní část. V 90.letech 20.století bylo započato s výstavbou vodovodu. V roce 1992 byly dokončeny rozvody vodovodu v hodnotě 3.170.000,- Kč. V roce 1993 byla dokončena přípojka vody na hřbitov, natřena okna v kulturním domě. Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce 1995 přestěhován vojenský raketový útvar do Frýdku-Místku. Celkově se dá říct, že to obec Bartošovice a Hukovice ochudilo a vznikly další nevyužívané prostory. Objekt, přestože je hlídán, stává se místem, které chátrá, snižuje se jeho hodnota a geometrickou řadou rostou finanční náklady na jeho adaptaci. V letech 1960-2002 okres Nový Jičín a od 1.1.2003 v novojičínském obvodu s rozšířenou působností v kraji Moravskoslezském.

Církev

[Hukovice] byly farní osadou již okolo roku [1450]. V roce [1508] žádál majitel panství konzistoř v Olomouci o faráře. Dovolával se výpovědi starých lidí, že v obci fara stávala (fara se k roku 1509 uvádí jako pustá, patřil k ní jeden lán a malý rybník). Jeho žádosti nebylo vyhověno. Hukovice byly po zaniknutí fary na konci 15. století (asi 1469) přifařeny k Bartošovicím. Na počátku 16.století měla ves filiální kostel a byla přifařena do Bartošovic a po dobu reformace do Manské Sedlnice. Většina obyvatel se hlásila k protestantské víře počátkem 17. století. Proto biskupská kancelář 8.12.1617 nařídila obyvatelům Hukovic, že kdo se do 6 neděl a tří dnů nepřihlásí zpátky ke katolické víře, ten se bude muset z obce vystěhovat. Po roce 1624 se lid opět vrátil k víře katolické. Samostatnou faru získaly Hukovice až v roce 1911 z podnětu Jana Evangelisty Lva Skrbenského z Hříště. Prvním farářem byl dosavadní bartošovický farář Cyril Soušek.

Školství

Hukovice byly přiškoleny do Bartošovic. Obecná škola - = 1509 se uvádí jako pustá, takže existovala daleko dříve Německá obecná škola- = 1789 postavena školní budova pro německou jednotřídku = 1848 zmínka = 1898 a 1900 zmínka – dvoutřídka = od 1976 je obec přiškolena do Bartošovic V současnosti zde nefunguje žádná škola.

Válečné události

V roce 1805 po bitvě u Slavkova bylo přikázáno umístit v obci raněné vojáky. Ve šlechtickém sídle nebylo pro raněné dostatek místa, byli umístěni také v selských domech. Ve vesnici se od nakažených vojáků rozšířila epidemie tyfu. Uvádí se, že v Hukovicích následkem epidemie nezůstal muž ve věku nad 40 let. Druhá světová válka: Byla to nejvíce poškozená obec z tehdejšího okresu Nový Jičín. Při osvobozovacích bojích 28.4. – 5.5.1945 padlo 49 rudoarmějců. Během druhé světové války padlo 23 a pohřešováno bylo 8 vojáků (občanů německé národnosti). Hukovice byly osvobozeny z okupace dne 7.5.1945 (v jiných zdrojích se uvádí také datum 5. i 6.5.1945) v ranních hodinách; v obci byl sváděn urputný boj o každý dům.

Pohromy

1812 dne 22.6. postihlo obec velké krupobití 1805-1806 Od vánoc roku 1805 až do velikonoc 1806 postihl obci tyfus, jemuž padlo za oběť 53 lidských životů. Uvádí se, že v Hukovicích následkem této epidemie nezůstal muž ve věku nad 40 let. 1834 krupobití 1866 krupobití 1875 krupobití 1896 v červnu krupobití 1997 povodeň

Ekonomika obce

Byl zde významný chov skotu a ovocnářství. Velkostatek Hukovice byly roku 1848 u Velkostatku Fulnek, potom náležel rodu von Badenfeld a Skrbenským. Od roku 1877 byl majitelem Richard Heissig (Ottova enc.uvádí Heisig). Alodní statek měl 109,3 ha, náležel k němu zámeček, dvůr a lihovar. Nepodléhal 1.pozemkové reformě, jenom lihovar byl roku 1872 združstevněn (zmínky 1935 a 1948). V obci byl pivovar, palírna kořalky a dva větrné mlýny. K roku 1921 je zmiňován dvůr a lihovar. Roku 1951 vzniklo JZD, které se roku 1968 přičlenilo ke Školnímu zemědělskému statku Nový Jičín, VŠV Brno, podobně jako i Bartošovice. Hostince - . Podle statistického výkazu živností z roku 1875 jsou v obci uvedeny 4 hostince v provozu. Stolařství čp.121 - V seznamu zkonfiskovaných drobných živností z roku 1948 se uvádí na čp.121 stolařství a majitel Robert Kloss. Poštovní a telegrafní úřad byl zaveden v roce 1895. Četnická stanice byla v Kuníně. Rybnikářství: Ve vesnici je také rybníček, ještě památka na rodinu Tetzlernových. Rodina byla velmí pobožná, zachovávala přísně postní dny. V rybníku byl proto stálý chov ryb.

Spolky

1887 (1888?)- založen hasičský spolek 1895 – založen Podporovací spolek 1896 – založena Raiffeisen 1912 – založena Organizace německých rolníků 1912- založen zemědělský spolek 1919 – založen Kulturní spolek 1919 – založen soc.dem.dělnický spolek 1924- založen Deutscher Kulturverband

Rodáci

Jan Evangelista Lev svobodný pán Skrbenský z Hříště 1863 - 1938 Kardinál svaté církve římské, kněz titulu sv.Štěpána na Celiu, doktor bohosloví, velkokřížovník řádu sv.Štěpána, papežský legát pro Čechy, primas království českého(pražský a zároveň olomoucký arcibiskup), tajný rada, byl to poslední šlechtický arcibiskup

Archeologické nálezy na katastru obce

Byly zde učiněny nálezy z mladší doby kamenné – neolitu, dále nálezy řeckých nebo římských mincí, či importů. Byly zde ojedinělé nálezy sekyr.

V roce 1879 byly na poli na severní straně Burgbergu vyorány dvě římské mince: Crispus (317-320 n.l.) a Valentinianus (364-375 n.l.).
V roce 1903 nalezl P.O.Slavičíek u samoty Lapač stříbrný denár císaře Hadriana (117-138 n.l.).
V roce 1959 při opravě domu bylo nalezeno 511 kusů mincí – dvacetníků z doby vlády Marie Terezie, Josefa II (1740-1790) a Františka II.(1792-1835) z různých mincoven Rakouského soustátí.

Pečeť,znak,prapor

Na obecní pečeti z 1.pol. 18.stol. (1749) byly ve štítě zobrazeny vedle sebe zřejmě radlice a krojidlo (na pečeti byla vyobrazena vpravo radlice a vlevo nad ní půl anděla. .

Pamětihodnosti

Kostel Navštívení Panny Marie z roku 1765
Bývalý zámek čp. 1
Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1745

Bartošovice | Hukovice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 20: / Řádka 20: @@
 Vesnice '''Hukovice''' je část obce [[Bartošovice]]. Nachází se v okrese [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. Nad obcí prochází cyklotrasa s názvem Okruh Kravařsko vedoucí z Jistebníku, přes Velké Albrechtice, [[Bílovec]], Lukavec, Jerlochovice, [[Odry]], Hynčice, Hrabětice, Polouvsí, [[Bernartice nad Odrou]], [[Šenov u Nového Jičína]], [[Kunín]], [[Bartošovice]], [[Sedlnice]], [[Skotnice]], [[Kateřinice (okres Nový Jičín)|Kateřinice]], [[Trnávka (okres Nový Jičín)|Trnávku]] a přes [[Stará Ves nad Ondřejnicí|Starou Ves nad Ondřejnicí]] zpět do [[Jistebník|Jistebníku]]. V katastru obce se nachází pozůstatek bývalé protiletadlové raketové základny, který je dodnes obehnaný, již zneškodněným, vysokonapěťovým plotem a betonovými zdmi. V těchto prostorách dnes nalezneme restauraci, obecní požární stanici a sídla dalších služeb.<br />V současné době jsou Hukovice součástí obce [[Bartošovice]].
 == Historie ==
-V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím [[odúmrť]]. Toto je první zmínka o obci. Hukovice byly založeny pravděpodobně v období 1255-1290 na majetku olomouckého biskupství jako [[léno|lenní]] statek a to jistým [[lokátor]]em Hugem podle původního názvu Hugosdorf. Původně byly českou vesnicí a asi od poloviny [[15.století]] se poněmčili. V předhusitské době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a [[manství]]m. Když majetek získal Jan z Riesenburka zvaný Sekeř či Všekec, který nabývá postupně vsi [[Dub]], [[Poloúvsí]] s [[tvrz]]í a Hukovice, dostává se roku 1460 do soudního sporu s majitelem štramberského zboží Bočkem Puklici z Pozořic. Zdá se, že až okolo roku 1460 byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia. Téhož roku pohání Jan z Riesenburka u zemského práva v [[Olomouc]]i Bočka Puklici za škody (…udělal mu výboj, pobral ve vsi Hukovicích, kteréž je on (Jan) v držení, a to mu učinil v mírné zemi), které mu v jeho vsi provedl. V trůním sále v [[Kroměříž]]i, kde se každoročně konaly manské a lení soudy, byly v roce 1550 přisouzeny Hukovice jako biskupské [[léno]] za Žatčany. Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se živilo [[zemědělství]]m. Řemeslnící, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla morem. Karel Czeike Hukovice spojil s fulneckým panstvím. V minulosti zde vedla volská cesta k osadě [[Lapač]], k zámečku jihovýchodně od [[Hukovic]] (ten zanikl v průběhu 30tileté války). V roce 1817 byl v obci zřízen útulek pro chudé.
+V roce 1411 Lacek z Kravař pustil Hukovicím [[odúmrť]]. Toto je první zmínka o obci. Hukovice byly založeny pravděpodobně v období 1255-1290 na majetku olomouckého biskupství jako [[léno|lenní]] statek a to jistým [[lokátor]]em Hugem podle původního názvu Hugosdorf. Původně byly českou vesnicí a asi od poloviny 15.&nbsp;století se poněmčili. V předhusitské době bylo štramberské panství a s ním i Hukovice zeměpanským zbožím a [[manství]]m. Když majetek získal Jan z Riesenburka zvaný Sekeř či Všekec, který nabývá postupně vsi [[Dub]], [[Poloúvsí]] s [[tvrz]]í a Hukovice, dostává se roku 1460 do soudního sporu s majitelem štramberského zboží Bočkem Puklici z Pozořic. Zdá se, že až okolo roku 1460 byly Hukovice odloučeny od štramberského dominia. Téhož roku pohání Jan z Riesenburka u zemského práva v [[Olomouc]]i Bočka Puklici za škody (…udělal mu výboj, pobral ve vsi Hukovicích, kteréž je on (Jan) v držení, a to mu učinil v mírné zemi), které mu v jeho vsi provedl. V trůním sále v [[Kroměříž]]i, kde se každoročně konaly manské a lení soudy, byly v roce 1550 přisouzeny Hukovice jako biskupské [[léno]] za Žatčany. Hukovice měly původně české obyvatelstvo, které se živilo [[zemědělství]]m. Řemeslnící, kteří se v obci nemohli uživit, odcházeli za prací až do Uher. Německý ráz začíná převládat po roce 1624, kdy vesnice utrpěla morem. Karel Czeike Hukovice spojil s fulneckým panstvím. V minulosti zde vedla volská cesta k osadě [[Lapač]], k zámečku jihovýchodně od [[Hukovic]] (ten zanikl v průběhu 30tileté války). V roce 1817 byl v obci zřízen útulek pro chudé.
 == Obec po roce 1848 ==
 Obec od roku 1850 při soudním okrese [[Fulnek]] a od 1868 až [[1960]] k soudnímu okresu [[Nový Jičín]]. Od roku 1850 politický okr.[[Nový Jičín]], 1855-1868 politický okr.[[Fulnek]] a od 1868-[[1960]] politický okr.[[Nový Jičín]]. Hukovice byly v roce [[1976]] připojeny k sousedním [[Bartošovice|Bartošovicím]] a dodnes tvoří jejich místní část. V [[90.letech 20.století]] bylo započato s výstavbou [[vodovod]]u. V roce [[1992]] byly dokončeny rozvody vodovodu v hodnotě 3.170.000,- Kč. V roce [[1993]] byla dokončena přípojka vody na [[hřbitov]], natřena okna v kulturním domě. Po mnoha letech dislokace v prostorách obce byl v roce [[1995]] přestěhován vojenský raketový útvar do [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]]. Celkově se dá říct, že to obec [[Bartošovice]] a Hukovice ochudilo a vznikly další nevyužívané prostory. Objekt, přestože je hlídán, stává se místem, které chátrá, snižuje se jeho hodnota a geometrickou řadou rostou finanční náklady na jeho adaptaci. V letech [[1960]]-[[2002]] okres [[Nový Jičín]] a od [[1.1.2003]] v novojičínském obvodu s rozšířenou působností v kraji [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském]].
 == Církev ==
-[Hukovice] byly farní osadou již okolo roku [1450]. V roce [1508] žádál majitel panství konzistoř v [[Olomouc]]i o faráře. Dovolával se výpovědi starých lidí, že v obci fara stávala (fara se k roku 1509 uvádí jako pustá, patřil k ní jeden lán a malý rybník). Jeho žádosti nebylo vyhověno. Hukovice byly po zaniknutí fary  na konci [[15.století]] (asi 1469) přifařeny k [[Bartošovice|Bartošovicím]]. Na počátku 16.století měla ves filiální kostel a byla přifařena do [[Bartošovice|Bartošovic]] a po dobu reformace do Manské [[Sedlnice]]. Většina obyvatel se hlásila k protestantské víře počátkem [[17.století]]. Proto biskupská kancelář 8.12.1617 nařídila obyvatelům Hukovic, že kdo se do 6 neděl a tří dnů nepřihlásí zpátky ke katolické víře, ten se bude muset z obce vystěhovat. Po roce 1624 se lid opět vrátil k víře katolické. Samostatnou faru získaly Hukovice až v roce [[1911]] z podnětu Jana Evangelisty Lva Skrbenského z Hříště. Prvním farářem byl dosavadní [[Bartošovice|bartošovický]] farář Cyril Soušek.
+[Hukovice] byly farní osadou již okolo roku [1450]. V roce [1508] žádál majitel panství konzistoř v [[Olomouc]]i o faráře. Dovolával se výpovědi starých lidí, že v obci fara stávala (fara se k roku 1509 uvádí jako pustá, patřil k ní jeden lán a malý rybník). Jeho žádosti nebylo vyhověno. Hukovice byly po zaniknutí fary  na konci 15.&nbsp;století (asi 1469) přifařeny k [[Bartošovice|Bartošovicím]]. Na počátku 16.století měla ves filiální kostel a byla přifařena do [[Bartošovice|Bartošovic]] a po dobu reformace do Manské [[Sedlnice]]. Většina obyvatel se hlásila k protestantské víře počátkem 17.&nbsp;století. Proto biskupská kancelář 8.12.1617 nařídila obyvatelům Hukovic, že kdo se do 6 neděl a tří dnů nepřihlásí zpátky ke katolické víře, ten se bude muset z obce vystěhovat. Po roce 1624 se lid opět vrátil k víře katolické. Samostatnou faru získaly Hukovice až v roce [[1911]] z podnětu Jana Evangelisty Lva Skrbenského z Hříště. Prvním farářem byl dosavadní [[Bartošovice|bartošovický]] farář Cyril Soušek.
 == Školství ==