Humprecht
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | [[Soubor:Schloss Humprecht.jpg|thumb|230px|Humprecht od vstupního schodiště]] | |
| - | [[Soubor:Schloss Humprecht.jpg|thumb|Humprecht od vstupního schodiště]] | + | [[Soubor:Humprecht-letecky-pohled.jpg|thumb|230px|Humprecht letecky]] |
| - | [[Soubor:Humprecht-letecky-pohled.jpg|thumb|Humprecht letecky]] | + | '''Humprecht''', dříve také '''Humprechtsberg''', je [[Zámek (stavba)|zámek]] s výraznou oválnou stavební dispozicí, jenž se nachází na návrší u města [[Sobotka|Sobotky]]. Vystavěn byl v letech 1666–1668. |
| - | '''Humprecht''', dříve také '''Humprechtsberg''', je [[Zámek (stavba)|zámek]] s výraznou oválnou stavební dispozicí, jenž se nachází na návrší u města [[Sobotka|Sobotky]]. Vystavěn byl v letech 1666–1668. | + | |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Humprecht byl letním sídlem | + | Humprecht byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v [[Benátky|Benátkách]]. Návrh vytvořil Carlo Lurago ve stylu [[manýrismus|manýrismu]], s prvky pozdní renesance a raného [[baroko|baroka]], pravděpodobně jako parafrázi [[Galatská věž|Galatské věže]] v [[Istanbul|Cařihradě]]. Stavbu probíhající v letech 1666–1668 vedl Francesco Ceresola, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšilo jedno patro. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a základy zpevněny kvádry z [[pískovec|pískovce]]. Zlatý půlměsíc byl na vrchol umístěn roku 1829 místo původního zrezivělého slovanského kříže na základě pověstí o tom, že Humprecht Černín byl vězněn v [[Turecko|Turecku]]. |
| - | Po Černínech zámek koupila roku 1738 rodina Netolických (Václav Kasimir Netolický z Eisenberga), ovšem pomalu chátral. V letech [[1937]]–[[1939 | + | Po Černínech zámek koupila roku 1738 rodina Netolických (Václav Kasimir Netolický z Eisenberga), ovšem pomalu chátral. V letech [[1937]]–[[1939]] byl rekonstruován. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] o něm Němci uvažovali jako o možné letecké pozorovatelně. V 70. letech 20. století byl zámek důkladně opraven. |
== Stavba a interiér == | == Stavba a interiér == | ||
| - | |||
Lovecký zámek s oválným půdorysem je umístěn na [[čedič]]ovém návrší nad městem. Nad první střechou je umístěna oválná lucerna (menší oválná věžička) zakončená špičatou kuželovitou střechou, na které jsou umístěny čtyři komíny a která je zakončena půlměsícem. V horní části spodního patra se nachází dřevěný ochoz umístěný na kamenných [[krakorec|krakorcích]]. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak [[Černínové|Černínů]] od [[Rudolf Beneš|R. Beneše]], v dolní části malby al secco od [[Richard Wiesner|R. Wiesnera]] vztahující se k životu Humprechta Jana. V místnostech rozestavěných do kruhu je umístěna zámecká expozice, a v místnostech druhého patra potom expozice Muzea města Sobotky- např. [[Josef Mánes|Mánesův]] ''Prapor Národní gardy'' z roku 1848. Tzv. „myší dírou“ lze vystoupit na věž, odkud je pěkná vyhlídka na celý zdejší kraj. | Lovecký zámek s oválným půdorysem je umístěn na [[čedič]]ovém návrší nad městem. Nad první střechou je umístěna oválná lucerna (menší oválná věžička) zakončená špičatou kuželovitou střechou, na které jsou umístěny čtyři komíny a která je zakončena půlměsícem. V horní části spodního patra se nachází dřevěný ochoz umístěný na kamenných [[krakorec|krakorcích]]. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak [[Černínové|Černínů]] od [[Rudolf Beneš|R. Beneše]], v dolní části malby al secco od [[Richard Wiesner|R. Wiesnera]] vztahující se k životu Humprechta Jana. V místnostech rozestavěných do kruhu je umístěna zámecká expozice, a v místnostech druhého patra potom expozice Muzea města Sobotky- např. [[Josef Mánes|Mánesův]] ''Prapor Národní gardy'' z roku 1848. Tzv. „myší dírou“ lze vystoupit na věž, odkud je pěkná vyhlídka na celý zdejší kraj. | ||
Aktuální verze z 9. 4. 2018, 15:27
Humprecht, dříve také Humprechtsberg, je zámek s výraznou oválnou stavební dispozicí, jenž se nachází na návrší u města Sobotky. Vystavěn byl v letech 1666–1668.
Historie
Humprecht byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Návrh vytvořil Carlo Lurago ve stylu manýrismu, s prvky pozdní renesance a raného baroka, pravděpodobně jako parafrázi Galatské věže v Cařihradě. Stavbu probíhající v letech 1666–1668 vedl Francesco Ceresola, který také zámek po požáru roku 1678 opravil a zvýšilo jedno patro. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a základy zpevněny kvádry z pískovce. Zlatý půlměsíc byl na vrchol umístěn roku 1829 místo původního zrezivělého slovanského kříže na základě pověstí o tom, že Humprecht Černín byl vězněn v Turecku.
Po Černínech zámek koupila roku 1738 rodina Netolických (Václav Kasimir Netolický z Eisenberga), ovšem pomalu chátral. V letech 1937–1939 byl rekonstruován. Za druhé světové války o něm Němci uvažovali jako o možné letecké pozorovatelně. V 70. letech 20. století byl zámek důkladně opraven.
Stavba a interiér
Lovecký zámek s oválným půdorysem je umístěn na čedičovém návrší nad městem. Nad první střechou je umístěna oválná lucerna (menší oválná věžička) zakončená špičatou kuželovitou střechou, na které jsou umístěny čtyři komíny a která je zakončena půlměsícem. V horní části spodního patra se nachází dřevěný ochoz umístěný na kamenných krakorcích. V zámku je 24 místností, uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká osová hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty. Na jejím stropě je namalován znak Černínů od R. Beneše, v dolní části malby al secco od R. Wiesnera vztahující se k životu Humprechta Jana. V místnostech rozestavěných do kruhu je umístěna zámecká expozice, a v místnostech druhého patra potom expozice Muzea města Sobotky- např. Mánesův Prapor Národní gardy z roku 1848. Tzv. „myší dírou“ lze vystoupit na věž, odkud je pěkná vyhlídka na celý zdejší kraj.
Okolo zámku je obora na jeleny, později přeměněná na bažantnici.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |