Sobotka

Z Multimediaexpo.cz

Centrum města – Náměstí míru
Centrum města – Náměstí míru

Sobotka je město v Královéhradeckém kraji, okres Jičín, je rekreačním a turistickým letoviskem na jižním okraji Českého ráje, přibližně 2500 obyvatel. Leží asi na polovině vzdálenosti mezi Mladou Boleslaví a Jičínem, 80 km severovýchodně od Prahy. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

Nejstarší zprávy

Sobotka vznikla na místě staršího osídlení; její založení lze klást snad až do 12. století. Roku 1287 slibuje šlechtic Beneš věrnost králi Václavu II. v listině, jejíž originál neznáme, proto zmínku o místě „Sobunka civitas“ nelze brát za spolehlivou. Zlomek zemské desky z roku 1318 se zmiňuje o místním zemanovi Kabalcovi, který se účastnil útoku na zboží Voka II. z Rotštejna. První skutečně ověřená zmínka o Sobotce se datuje až k r. 1323, r. 1346 vlastní zdejší zboží Beneš z Vartemberka, řečený ze Sobotky, kde asi kdysi stávala tvrz. Byl již pánem na Kosti. Tomuto hradu město patřilo po několik staletí a stalo se jeho hospodářským zázemím.

Zisk městských privilegií

Privilegia udělil Sobotce král Vladislav II. Jagellonský, který roku 1498 na přímluvu Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře království a kosteckého pána povýšil Sobotku na město. Městu byl udělen erb, povolena výstavba hradeb a právo uspořádat dva týdenní jarmarky ročně. Jan ze Šelmberka patřil mezi nejbohatší české šlechtice a Sobotku chtěl udělat svým reprezentačním městem. Snad on založil čtvercové náměstí a město obehnal hradbami, vystavěl i kostel, jemuž věnoval nádhernou monstranci, patřící i dnes k pokladům města. Císař Rudolf II. rozmnožil privilegie města o možnost pořádat třetí výroční trh a o právo pečetit černým voskem, nechal upravit i znak města. Ke konci 16. století byl pánem na Kosti Oldřich Felix z Lobkovic, který se snažil o nenásilnou rekatolizaci svého panství. K tomu účelu nechal postavit chrám sv. Maří Magdalény. Jeho nástupce Václav z Lobkovic nechal pro chrám r. 1613 zakoupit bohatě iluminovanou knihu chval božských (Graduál), pocházející z 1. čtvrtiny 16. st. Z jeho iluminací je zajímavá hlavně podobizna mistra Jana Husa na hranici.

Sobotka za Černínů

O Třicetileté válce na Sobotecku píše Josef Pekař ve své Knize o Kosti. Zdejším majitelem byl Heřman Černín z Chudenic, po něm podědil panství jeho synovec Humprecht Jan Černín z Chudenic. Město v této době bylo připraveno o právo várečné. Velkou ranou bylo r. 1639 obsazení města Švédy, kteří zabavili město co se dalo včetně zmiňované monstrance, kterou měšťané posléze těžce vykoupili zpět. Humprecht Jan Černín vystavěl nad Sobotkou své letní sídlo Humprechtsberg, dnešní Humprecht. Humprecht přivedl do Sobotky řadu řemeslníků a postavil pro ně Nové Město. Heřman Jakub Černín dal opravit panský dům na náměstí a věnoval jej městu jako radnici. Plány přestavby vypracoval Jan Maderna.

Doba baroka

V letech 1689 – 1708 je soboteckým děkanem místní rodák Jan Ignác Summa z Vlastislavě, který byl autorem latinských florilegií, v nichž srovnával ctnosti světců ke květinám. Byl nobilitován a získal čestný titul Poeta laureatus. Roku 1712 zasáhl Sobotku nejhorší požár v historii, k dalšímu velkému požáru, při němž padlo za oběť ohni 17 domů včetně radnice, došlo r. 1746. Od r. 1738 je Sobotecko v majetku Netolických z Eisenberka. Václav Kazimír Netolický, oblíbenec Marie Terezie, zastával nejvyšší zemské úřady a podílel se na důležitých správních i ústavních reformách. V Sobotce byl tehdy postaven mariánský sloup se sochami čtyř českých světců, dílo Martina Jelínka (socha) a jeho syna Martina Ignáce (reliéfy). Byl vysvěcen r. 1746. Radnice byla po požáru obnovena podle plánů neznámého architekta, zednické práce prováděl F. Pokorný a r. 1746 vsadil hodinář Jan Brojr do věže nové hodiny. Václav Kazimír nechal ještě sobotecký chrám vybavit novým mobiliářem z dílny kosmonoských Jelínků.

Činnost obrozenecká

V období národního obrození nastává rozvoj občanské společnosti, zakládají se spolky. I v Sobotce se r. 1848 vytváří revoluční stráž města Sobotky (garda), pro niž vytvořil svůj první prapor Josef Mánes. V Sobotce bylo shromaždiště revolučních gard z celých severovýchodních Čech, aby táhly na pomoc bojující Praze, ale na rozmluvu krajského komisaře se zde rozešly a dál nepokračovaly. Došlo přitom k potyčce s Němci z Trutnova, vedenými výřečným básníkem Uffo Hornem. Pro Sobotku má v této době velký význam působení děkana Františka Vetešníka, překladatele a spisovatele, žáka Josefa Jungmanna a člena vlastenecké družiny kolem pátera Antonína Marka. Další postavou byl kaplan Damián Šimůnek, který vychoval řadu osobností další generace.

Průmyslová revoluce

Od 30. let 19. století se rozvíjí v Sobotce průmysl, Václav Novák zakládá dílnu na pivovarská zařízení, do Čech zavedl anglické hvozdy na sušení skladu. Dědic a syn Václav si nechal patentovat kamna, jimiž vybavil mnoho škol a veřejných budov. Druhý syn Josef Vincenc odešel do Prahy, kde firma Novák - Jahn navázala na výrobu zařízení pro pivovary. Jeho syn Ladislav byl literátem a vytvořil několik libret pro Oskara Nedbala. Prusko-rakouská válka 1866 do historie města zasáhla pouze průtahy vojsk, které mu nijak neublížily. V pokojném období míru nastává další rozvoj města a vzniká řada staveb, např. nová budova školy 1892 - 1893 podle návrhu Josefa Lhoty, její bohatá fasáda ovlivnila i fasády domů v okolí. Roku 1904 se v sobotecké cihelně usadila rodina Špálova a Sobotka se stala pro malíře Václava Špálu dlouholetou inspirací. R. 1905 je postavena železnice, ale k dalšímu rozvoji to město nepřivedlo, během 20. století počet obyvatel soustavně klesal (1900 - 3381, 1950 - 2554, 1991 - 2290).

Dvacáté století

Po 1. světové válce se život ve městě oživil, jsou budovány peněžní ústavy, je restaurován chrám i zámek Humprecht, který připadl pozemkovou reformou městu. Rozkvět města vzal za své po německé okupaci a v následném komunistickém vývoji. V něm zaznamenáváme založení tradice národního festivalu českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka (od 1957).

Roku 1935 zde byl postaven Městský úřad navržený architektem J. Freiwaldem. Za budovou městského úřadu stojí skulptura od italského sochaře Cl. Parmiggianiho z r. 1991 nazývaná „Dům pod půlměsícem“. A nakonec Novější zástavba – areál z přelomu 19. a 20. století: spořitelna z návrhu F. Jandy s plastikami od R. Březy z roku 1928 (původně okresní záložna hospodářská); zdravotnické středisko od F. Kavalíra z r. 1910 (původně sídlo okresního zastupitelstva) a sokolovna od O. Liskara z r. 1929.

Místní části

Šrámkova Sobotka

Roku 1957 byla založena tradice Šrámkovy Sobotky jako národního festivalu českého jazyka a literatury. Vyvinul se z původního festivalu zaměřeného na Šrámkovu tvorbu, roku 1961 se přeměnil v týdenní seminář o mateřštině, který vždy má nějaké ústřední téma. Od počátku je propojen s učitelskou veřejností. Od roku 1963 se na tzv. poetickém odpoledni představují recitátoři a recitační kolektivy, od roku 1968 působí recitační dílny pro studenty pedagogických a filozofických fakult.

Pamětihodnosti

Chrám sv. Maří Magdalény

Chrám sv. Maří Magdalény

Postavený v letech 1590 - 1596 v pozdně gotickém stylu Petrem Vlachem na místě staršího dřevěného kostela, věž je renesanční, její zastřešení empírové. Barokní vnitřní zařízení je z dílny kosmonoských kamenosochařů Jelínků (kolem 1740). V kněžišti nejdeme tři zajímavé renesanční náhrobky lobkovických dětí, které se staly inspirací pro pomník Babičky s dětmi O. Gutfreundovi. Roku 1828 byla snížena věž a když se r. 1885 zřítila klenba lodi, postavil se strop dřevěný, až v letech 1936 - 1940 byla obnovena klenba ze železobetonu. Děkanství je původně renesanční z konce 16. století, 1710 přestavěné barokně (štíty). U kostela socha sv. Jana Nepomuckého od A. Wildta z roku 1856 podle návrhu Josefa Mánesa. Za kostelem je budova staré školy, nedaleký renesanční špitál je z konce 16. století.

Náměstí a okolí

Stará radnice s přízemím asi z roku 1570, původně Chybovský dům, barokní patro přistavěl po r. 1680 J. Maderna, 1748 F. A. Pokorný věžičku. Další úpravy byly empírové (1808 - 1847), roku 1865 hodinář J. Prokeš opatřil věž hodinami s průsvitným ciferníkem, prvním ve střední Evropě. Poblíž radnice stojí divadlo z roku 1850, původně ze solnice z 18. století. Strop divadla byl malován dle návrhu Josefa Mánesa, ale byl po roce 1920 zničen. Mariánský sloup je z roku 1747. Ve středu města najdeme řadu zajímavých domků. Je to Gansův dům čp. 129 z 18. století, špitál čp. 10, dům Turnovského čp. 39, řada domků na náměstíčku sv. Anny a Sobotecké Benátky podél zbytku městského příkopu. Rodný dům spisovatele Fráni Šrámka čp. 4 (spisovatel tu žil do svých pěti let) s přízemím ze 16. st., patro kolem r. 1840. Je na něm umístěna busta sochařky Karly Vobišové-Žákové, ve vedlejší budově má Šrámek své muzeum. V jeřábkově ulici stojí rodný dům dramatika Františka Věnceslava Jeřábka.

Sobotecký hřbitov

Hřbitov opěvoval ve své poémě již Fráňa Šrámek. Později ji zhudebnil Emil Axman. Pomník rodáků pohřbených jinde je od P. Janáka a Karla Pokorného z roku 1927. Na hřitově najdeme hrob básníka Fráni Šrámka a jeho rodiny, básníka Václava Šolce s reliéfní maskou K. Vobišové-Žákové, průmyslníka a politika J. G. Maštalky s bustou od Josefa Drahoňovského a verši F. Šrámka, spisovatele Oldřicha Daňka a estetika M. Nováka. Před hřbitovem je pomník obětí 1. světové války a pomník rudoarmejců (1947).

Zámek Humprecht

Zámek Humprecht

Zámek na návrší nad Sobotkou byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Stavěl ho Carlo Lurago v letech 1666 - 1668 jako parafrázi Galatské věže v Cařihradu, po požáru r. 1678 byl dostavěn F. Ceresolou. Při opravě byl současně zvýšen, čímž byly přetíženy základy a musely být zbourány přízemní hospodářské budovy, základy zpevněny kvádry z pískovce. Zlatý půlměsíc na vrcholu byl umístěn místo původního kříže r. 1829 na základě pověstí o tom, že Heřman Černín z Chudenic byl vězněn v Turecku.

Po Černínech zámek vystřídal ještě několik majitelů a postupně chátral. Za 2. světové války o něm Němci uvažovali jako o možné letecké pozorovatelně. Až v 70. letech 20. st. byl zámek řádně restaurován.

Zámek má pozoruhodnou osovou hodovní síň, vysokou 16 metrů, která má výbornou akustiku, a proto se zde často konají koncerty. Kromě historických interiérů s nástěnnými malbami je zde expozice barokního loveckého zámečku a část sbírek soboteckého muzea, např. obraz Zvěstování (italská renesance) a Mánesův prapor národní gardy z r. 1848. Lze vystoupit na ochoz věže, odkud je krásná vyhlídka do kraje.

Další zajímavosti

Rodný dům básníka Václava Šolce, zachovalé selské stavení, je dnes soukromou galerií, která byla v roce 2009 pokřtěna po svém zakladateli na Galerii Karla Samšiňáka. V sousedním zděném stavení trávil prázdniny spisovatel Karel Václav Rais, který zde napsal Zapadlé vlastence a Pantátu Bezouška. Ze zděné architektury je zajímavý Brixův statek na Předměstí z roku 1825 se soškou sv. Jana Křtitele v průčelí. Město má pomník Václava Šolce z roku 1880, budovu spořitelny (pův. okresní záložna hospodářská) z roku 1928 navrženou F. Jandou, zdravotnické středisko od F. Kavalíra z r. 1910, mateřskou školu, pův. Masarykovu školu práce, podle plánů J. Lhoty z roku 1893. V parčíku je busta Fráni Šrámka, další dílo K. Vobišové-Žákové z roku 1970. Od roku 1988 se ve druhé polovině srpna koná Sobotecký jarmark, od roku 1999 společně s ním i Festivalem lidových řemesel. Tradice údajně praví, že konat by se měl první sobotu po svátku svatého Bartoloměje.

Osobnosti

  • Fráňa Šrámek (1877–1952), spisovatel, dramatik
  • Jindřich Gustav Maštalka (1866–1926), politik
  • Václav Šolc (1838–1871), básník
  • Jindřich Šolc (1841–1916), politik, pražský starosta
  • František Věnceslav Jeřábek (1836–1893), dramatik a básník
  • Josef Ladislav Turnovský (1838–1901), spisovatel, dramatik, novinář
  • Karel Cumpfe (1853–1931), klasický filolog
  • Bohuslav Raýman, chemik
  • RNDr. Karel Samšiňák, CSc. (1923–2008), entomolog, parazitolog, zoolog, akarolog a myrmekolog

Partnerská města

Literatura

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sobotka
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sobotka
Město Sobotka

Čálovice • Kdanice • Lavice • Sobotka • Spyšova • Staňkova Lhota • Stéblovice • Trní • Zajakury

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sobotka“