Jičín
Z Multimediaexpo.cz
Jičín (německy Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má rozlohu 2493 ha.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 16 717 obyvatel.
S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci. Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.
Obsah |
Historie
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců – ti byli vyvražděni roku 995.
Město bylo založeno jako královské před rokem 1300 v místech dnešního Starého Místa, ale brzy přeneseno asi o 2 km severněji na ploché návrší, chráněné řekou Cidlinou. První písemná zmínka o obci se nachází v zakládací listině strahovského kláštera ze 12. století, Jičín jako statek je pak zmíněn v listině z roku 1293 Guty Habsburské čili Jitky,[1] manželky Václava II., po níž se podle jedné z hypotéz dodnes nazývá. Ve své době však byla královna známa pouze jako Guta,[2] tedy nejde o pravděpodobnou verzi. Odvození názvu města od jména domnělého lokátora Jíky odporuje fakt, že zmíněné křestní jméno v době založení doloženo. Třetí možnost, odvození od množství „díků“ (divoké černé zvěře) uvádí jako původní podobu jména města Dičín.[2]
V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemesla, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodal český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy – za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána a kamenná vodárenská věž. Dále pak město vlastnili Smiřičtí ze Smiřic, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybral Albrecht z Valdštejna, které se tak de facto stalo hlavním městem autonomního Frýdlantského vévodství. Nový panovník přivedl do města italské architekty, kteří je dále zvelebili. Z této doby je například barokní kostel svatého Jakuba[3] nebo kamenná vodárenská věž (Věž Jičín). Po vévodově smrti byl Jičín vypleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí byl násilně rekatolizován. Tovaryšstvo Ježíšovo zde založilo gymnázium a jezuitskou kolej, kde působil například Bohuslav Balbín a jako žák budoucí pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer z Mayernu.
Jičín se v 19. století stal jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vznikl závod na výrobu zemědělských strojů Agrostroj (Knotek), který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přehnala Prusko-rakouská válka a odehrála se tu bitva u Jičína. Na počátku 20. století zde profesor Tomáš Garrigue Masaryk uskutečnil několik cyklů přednášek v tzv. univerzitních kursech jičínských, z nichž některé vyšly i knižně (např. Národnostní filosofie doby novější, Jičín 1905). Během první československé republiky zažilo město další rozkvět, vznikla například vilová čtvrť Čeřovka. Působili zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. 22. října 1921 Jičín navštívil prezident Masaryk s ministerským předsedou E. Benešem a Fr. Udržalem ministrem obrany, aby se účastnil slavnosti 22. pěšího pluku. Zajel hned na cvičiště, kde promluvil k vojsku. Poté navštívil jičínský Sokol, závody Knotkovy, podniky rolnického družstva a radnici města.
Roku 1939 bylo město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky a stal se hlavním městem okresu „Jitschin“. Po roce 1946 došlo ke znárodňování velkých závodů. V roce 1968 obsadili město vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelili na křižovatce Na Letné muže a ženu, dnes tuto událost na místě připomíná pomník. Velkou základnu měla sovětská vojska až do roku 1991 v jezuitské koleji, čímž přispěla k její devastaci. Po roce 1989 došlo k privatizaci státních společností. Ve městě také vznikla nová průmyslová zóna. Začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek.
Ekonomika
Jičín těží především z turismu a průmyslu. Továrny zde mají společnosti jako Ronal, Continental, AEG nebo SpofaDental a.s v menší míře stále vyrábí nástupce Agrostroje, AGS, což je nyní Seco GROUP. Probíhá rekonstrukce města - opravy památek (včetně Valdštejnova náměstí [4], chodníků, silnic či panelových domů z převážně 80. let 20. století, naplánována je rozsáhlá přeměna veřejné dopravy (přesun autobusového nádraží, rekonstrukce vlakového nádraží). Město též hodlá výrazně vylepšit kvalitu plovárny ze 20. let u rybníku Kníže [5]. Lze očekávat další rozvoj ubytovacích služeb - po uzavření velkokapacitního hotelu Start [6] ze 70. let z důvodu plánované rekonstrukce se ubytovací kapacity zmenšily a toto zajišťují spíše drobnější hotelové a privátní zařízení [7]. Bydlení v Jičíně patří k velmi žádaným, nicméně jsou zde i poměrně vysoké ceny nájemného.[8]
Pamětihodnosti
- Valdštejnovo náměstí
- Jezuitský klášter na náměstí Svobody
- Vodárna
- Kostel sv. Ignáce
- Kostel Všech svatých
- Kaplička svaté Magdaleny
- Pomník Karla Havlíčka Borovského
- Pomník Mistra Jana Husa
- Českobratrská fara
- Lodžie
- Lipová alej, zasazená na příkaz Albrechta z Valdštejna
- Regionální muzeum a galerie Jičín na Valdštejnově náměstí
- Městské opevnění (s Valdickou bránou)
- Kašna Amfitrite
- Lepařovo gymnázium
- Městské lázně
- Vila Dóry Němcové
- Kostel Matky Boží Bolestné
- Marečkova vila
- Arciděkanství
- Jezuitská nemocnice a lékárna
- Harrachovský dům
- Synagoga
- Rozhledna Milohlídka
- Socha svatého Václava
- Biograf Český ráj
- Čeřovka
Členění města
Město se v současnosti skládá z 11 místních částí na 4 katastrálních územích
- Jičín – části Holínské Předměstí, Nové Město, Pražské Předměstí, Sedličky, Soudná, Staré Město a Valdické Předměstí (část)
- Moravčice – části Moravčice a Valdické Předměstí (část)
- Popovice u Jičína – část Popovice
- Robousy – části Dvorce a Robousy
Základní sídelní jednotky
Čeřovka, Dvorce, Holínské Předměstí, Hradecké Předměstí, Jarošov, Jičín-Staré Město, Moravčice, Na vrchách, Nové Město, Pod Šibeňákem, Pod zámkem, Popovice, Porák, Pražské Předměstí, Robousy
Správní území
- Související informace můžete najít také v článku: Okres Jičín a Obvod obce s rozšířenou působností Jičín
Jičín je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Jičín se skládá ze 111 obcí, ORP ze 77 obcí.
Osobnosti
- Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634), český vojevůdce a politik, nejvyšší velitel císařsko-ligistických vojsk v třicetileté válce
- František Šír (1796 - 1867), dlouholetý gymnazijní profesor a národní buditel na Jičínsku
- František Cyril Kampelík]] (1805 – 1872), zakladatel družstevních záložen
- Josef Walter (1815 – 1890), český pedagog, ředitel učitelského ústavu v Jičíně (1871-75)
- Jan Gebauer (1838 – 1907), český bohemista
- František Kaván (1866 – 1941), český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny
- Karl Kraus (1874 – 1936), spisovatel
- Josef Gočár (1880 – 1945), architekt
- Josef Váchal (1884 – 1969), český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář, spisovatel a básník
- Jan Morávek (1887 – 1960), český historik a archivár
Velká Galerie
YouTube
Město Jičín – prezentační film |
Český ráj – Jičín a Albrecht z Valdštejna |
Prachovské skály a město Jičín |
Město Jičín (1927-1937) |
Partnerská města
- Erbach, Německo
- King's Lynn, Spojené království
- Martin, Slovensko
- Svídnice, Polsko
- Wijk bij Duurstede, Nizozemsko
Reference
- ↑ FRANCEK, JINDŘICH.. Jičín. Vyd. 1. vyd. Praha : Paseka. 69, [64] pages of plates s. Dostupné online. ISBN 8071856827, ISBN 9788071856825.
- ↑ 2,0 2,1 Jičín - hlavní stránka. www.interregion.cz [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Podrobněji viz KOVÁŘ, Martin. Valdštejnův Jičín: Architektonický rozvoj města v letech 1621–1634. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 2-8. ISSN 1210-6097.
- ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=827129&p1=28715
- ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=520742&p1=28715
- ↑ http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2008/2/1964-jicin-se-s-americany-nedohodl--radnice-jim-poslala-vypoved--bude-hledat-dalsi-investory-nebo-moznosti.htm
- ↑ http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=579741&p1=28715
- ↑ http://cenybytu.idnes.cz/cbbyty.asp?kraj=8&oblast=91
Podobné názvy
Externí odkazy
|
|
Město Jičín |
---|
Dvorce • Holínské Předměstí • Moravčice • Nové Město • Popovice • Pražské Předměstí • Robousy • Sedličky • Soudná • Staré Město • Valdické Předměstí |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |