Lázně Bělohrad
Z Multimediaexpo.cz
Lázně Bělohrad jsou malé podkrkonošské lázeňské město ležící v okrese Jičín. Jejich katastrální území má rozlohu 421,30 ha.
- Ke dni 30. červen 2004 zde žilo 3 749 obyvatel.
- Ke dni 1. leden 2019 zde žilo 3 665 obyvatel.
Obsah |
Původ jména
Bělohrad vznikl z osady Nová Ves, kde byla vystavena kamenná tvrz, jež měla bílé zdi a poddanými byla nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl pozdější název Bělohrad. Bělohrad byl v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad.
Historie
Na počátku 17.století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Giovanniho Santiniho. Roku 1722 (2. května) povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které tímto získalo i svůj vlastní znak. V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky z Assenburgu, která panství koupila od Dormitzerů.
Zajímavá místa města
- barokní zámek - z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Zámek je v současné době využíván jako internát pro odborné učiliště a není široké veřejnosti přístupný. Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií, která je v současnosti využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko je oranžérii je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva (symbol městského erbu) (Loc: 50°25'44.6"N, 15°34'52.6"E)
- kostel Všech svatých - barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz je od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny (Loc: 50°25'33.8"N, 15°35'1.7"E)
- Fričovo museum – postavil jej v letech 1904–05 Antonín Frič (Loc: 50°25'39,2"N, 15°34'58.4"E)
- Rodný domek K. V. Raise
- Bažantnice - lázeňský park s hudebním pavilonkem (Loc: 50°25'33"N, 15°35'44"E)
- Pardoubek - rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysazeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který po 1. světové válce zde zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl zřízen betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům (Loc: 50°25'49"N, 15°35'41"E)
Zajímavá místa okolí
- Byšičky (přírodní památka) a kostelík (Loc: 50°25'8.2"N, 15°36'36.7"E)
- Svatojanský újezd
- Červená Třemešná
- Pecka
- Zvičina
- Hořice v Podkrkonoší
- Hřídelec
Významní rodáci
- Karel Václav Rais
- Václav Březina
- Karel Dlabola
- Karel Moor
Části města
- Brtev
- Dolní Javoří
- Dolní Nová Ves
- Horní Nová Ves
- Hřídelec
- Lány
- Lázně Bělohrad
- Prostřední Nová Ves
- Uhlíře
Partnerská města
Obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lázně Bělohrad
Lázně Bělohrad jsou pověřené výkonem část správy pro obce: Choteč, Lázně Bělohrad, Mlázovice, Šárovcova Lhota a Svatojanský Újezd.
Externí odkazy
|
|
Město Lázně Bělohrad |
---|
Brtev • Dolní Javoří • Dolní Nová Ves • Horní Nová Ves • Hřídelec • Lány • Lázně Bělohrad • Prostřední Nová Ves • Uhlíře |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |