Hovawart

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 30. 6. 2024, 17:36

Hovawart je plemeno psa, původem z Německa. Jedná se o poměrně mladé plemeno, jehož název a původ pocházejí ze středověku.

Jméno tohoto plemene vychází z pojmenování „Hofewart“ – hlídací pes šlechty (z „Hof“ – dvůr a „warten“ – hlídat). Je vyšlechtěný ze selských psů z horských oblastí Schwarzwaldu.

Pravopis

V češtině se píší názvy vyšlechtěných plemen, tedy i hovawart, s malým písmenem.^[1] Pravopis i výslovnost se mnohdy liší. Někde se píše hovawart, někde hovavart. Vyslovovat můžeme „hofavart“ nebo „hovavart“.

Historie

První zmínky o psech pojmenovaných jako Hovawart jsou z německých středověkých zákoníků Saské zrcadlo a Schwabenspiegel (1274). V nich nalézáme zmínky o jakémsi Hofewartovi nebo Hofwartovi, který byl hlídacím psem šlechty. Pochází pravděpodobně z plemene Německého pastýřského psa, jež bylo ve středověku označováno jako Hovawarth a v Bójském zákoníku jako Hofewart, Hofwart nebo Hofward. Přibližný vzhled středověkého Hovawarta si můžeme představit následovně: je to pes středně velký (60−65 cm) s dlouhou, huňatou srstí, se svěšeným ocasem a malýma převislýma ušima. Jeho barva byla přibližně šedohnědá, černá se znaky ale i strakatá. Byl využíván hlavně ke hlídání domu, ale také ke hlídání ovčích stád a v některých oblastech dokonce k tahu. O několik set let později započala snaha o rekonstrukci plemene Hovawart. Podíleli se na ní, nezávisle na sobě, chovatelé Bertram König, jeho syn Kurt F.König, Alwin Busch, J. A. Becker a Theo Gräb. V chovné knize je první Hovawart uveden v roce 1922, kdy Kurt F.König nechal zapsat první vrh. Není možné přesně říci, kdo byl tvůrcem plemene Hovawart, ale výše zmínění pánové na tom měli velkou zásluhu.

Vzhled

Hovawart je silný, středně velký, pracovní pes. Vyskytuje se ve třech barevných rázech a to v barvách: plavý, černý a černý se znaky. Výška se pohybuje u psů od 64−70 cm a u fen od 58−65 cm. Váha je u psů okolo 45 kg a u fen okolo 35 kg.

Černý pes se znaky

Fena – černá se znaky

Desetiměsíční plavá fena

Černě zbarvená fena

Povaha

Hovawart je pes s vyrovnanou povahou, je skvělý hlídač, je bdělý, sebevědomý, veselý, bezkonfliktní, není přehnaně ostrý, ale svého pána, jeho rodinu a jeho majetek je v případě potřeby připraven bránit. Má mimořádnou vazbou na rodinu, je přítulný a vůči dětem je velmi tolerantní.^[2]

Je trpělivý a velmi snadno ovladatelný, hodí se tedy i pro nezkušené majitele.^[2] Je ale také citlivý na zacházení.^[2] Svého pána respektuje na základě vlídné důslednosti, nikoliv hrubosti a přílišné tvrdosti.

Povolání

Hovawart je zařazen mezi psy pracovní a lze jej vycvičit k téměř libovolné práci. Díky mimořádným pachovým vlohám je výborným záchranářem, v Německu je používán policií jako služební pes, díky své povaze je vyhledávaným vodícím či canisterapeutickým psem.

Poněkud specifický přístup je však nutno volit při sportovním nácviku obrany vzhledem ke vrozeným povahovým vlastnostem Hovawartů, především jejich nekompromisnímu obrannému pudu a většinou menšímu pudu kořistnickému. Díky tomu se také Hovawart nepoužívá jako pes lovecký, neboť lovcem není.

Reference

1. ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=192
2. ↑ ^{2,0 2,1 2,2} NOVÁK, Luděk. Hovawart – chov, výchova, výcvik. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2006. 191 s. ISBN 80-86470-09-1. S. 16-17.  

Literatura

• BLAUSIUSOVÁ, Heidrun. Hovawart. Praha : Ottovo nakladatelství, 1999. 111 s. ISBN 80-7181-263-3.
• FÁBIN, Josef. Jak na to − Hovawart. Praha : Vašut, 2003. 72 s. ISBN 80-7236-275-5.
• NOVÁK, Luděk. Hovawart – chov, výchova, výcvik. 2. vyd. Vizovice : Lípa, 2006. 191 s. ISBN 80-86470-09-1.
• WIENRICH, Volker. Der Hovawart. 3. vyd. Hamburg : Paul Parey, 1992. 104 s. ISBN 3-490-39512-3. (německy)

Periodika

• ŠLECHTOVÁ, Vendula. Genetika zbarvení u hovawartů. Svět psů, srpen 2008, čís. 8, s. 64-66. ISSN 1211-2976.

Externí odkazy

• Oficiální internetové stránky Hovawart klubu České republiky
• (slovensky) Oficiální internetové stránky Slovenského hovawart klubu (SHK)
• (německy) Rassezuchtverein für Hovawart-Hunde e.V. (RZV)