Pes domácí
Z Multimediaexpo.cz
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je pravděpodobně domestikovaný poddruh vlka obecného, nejstarší domestikované zvíře vůbec. Předpokládá se, že byl domestikován před minimálně 15 000 lety. Existuje podezření, že posléze došlo minimálně u některých populací k přikřížení šakala, tato teorie však není obecně přijímána.
Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z Turecka (Cayönü, 9500 př. n. l.) a ze Skotska (Star Car, 7500 př. n. l.). Psi jsou vyobrazeni na egyptských i mezopotámských kresbách (3000-2000 př.n. l.), kresby ukazují i krátkonohá plemena nebo psy s převislýma ušima. Mezinárodní kynologická federace (FCI) v současnosti uznává přes 500 plemen psů různé velikosti, proporcí, kvality srsti i povahy.
Psi jsou, stejně jako jejich předkové vlci, sociální zvířata, zvyklá žít ve smečkách s jasně danou hierarchií. Psi, kteří žijí s lidmi, vnímají své majitele jako svoji smečku a svého pána jako nadřazeného jedince. Problémové chování psů a jejich agresivní projevy, které někdy vedou až k útoku na člověka, je velmi často způsobeno tím, že pes vnímá svého majitele jako podřazeného jedince a sám se považuje za „vůdce smečky“. K tomu dochází, pokud majitel nedovede svého psa zvládnout a vychovat.
Pes je člověkem využíván k řadě činností a hrál velkou roli v lidských dějinách, hospodářství i kultuře, viz pracovní pes. V dnešní době často plní roli domácích mazlíčků, od kterých se neočekávají žádné pracovní výkony. V některých kulturách je pes považován za nečisté zvíře, v jiných zemích slouží psí maso jako potrava člověka.
Pro zajištění klidnější a vyrovnanější povahy i robustnosti psa se často přistupovalo ke kastraci štěňat.
Obsah |
Historie a vývoj psů
Před několika tisíci lety začali člověk a pes spolu k oboustrannému prospěchu žít a těšit se ze společnosti toho druhého. Časem se vyvinula různá plemena psů a někteří z nich pak s člověkem lovili, jiní s ním různými způsoby pracovali a další se stali jeho společníky.
Ve všech oblastech severní polokoule, kde vlk žil volně, si ho naši předkové ochočili. Inuité v Severní Americe vyšlechtili tažné psy, zvířata se silnými plecemi, která byla schopná tahat saně s těžkými náklady. Další psí plemena vznikla v Asii, počínaje válečnými psy se silnou kostrou, jako jsou například mastifové, až po jemná společenská plemena, jako jsou pekingští palácoví psíci. Psi se schopností rychle běhat byli šlechtěni ke štvaní zvěře a vytvořili základ moderních plemen, jako jsou afgánský chrt, saluka a greyhound.
Evoluční původ
Kořeny psů rodiny sahají hluboko, až do druhohor. Tehdy se objevili kreodonti, prašelmy, současníci posledních dinosaurů. Přibližně přes 40 miliony let, v oligocénu, začali vymírat a vyhynuli ještě dříve, než předkové psů zahájili svou kariéru. Prvním předkem psů byla šelma miacis, ze které se vyvinuly šelmy psovité a šelmy kočkovité.
Psi se pravděpodobně vyvinuli z pěti základních plemen:
- Canis familiaris inostranzevi – psi molossoidní, neboli psi s vrásčitou kůži
- Canis familiaris palustris – psi, kteří se vlkům podobají nejvíce
- Canis familiaris leineri – předchůdci chrtů
- Canis familiaris intermedius – předchůdci ohařů
- Canis familiaris matris optimae – předchůdci pasteveckých psů
Z těchto pěti psů se vyvinulo dnešních přibližně 400 plemen.
Nemoci psů
Infekční nemoci
- Infekční hepatitida – Smrtelné virové onemocnění všech kategorií psů, které končí úhynem jedince z důvodu selhání všech orgánů, nejvíce postižená jsou játra. Vakcinace spolehlivě brání nákaze.
- Leptospiroza – Bakteriální smrtelné onemocnění způsobující druh Leptospira spp. patřící mezi Spirochety, přenosné na člověka, které se vyznačuje selháním vnitřních orgánů, nejvíce postižené jsou játra a ledviny. Přírodním rezervoárem jsou hlodavci. Spolehlivá obrana je vakcinace.
- Parainfluenza – Virová infekční laryngotracheitida neboli „psincový kašel“ způsobující záchvatovitý silný kašel, kterému lze předcházet vakcinací.
- Parvoviróza – Akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění, které končí jejich smrtí v důsledku dehydratace a bakteriální sepse. Onemocnění postihuje střevo, kostní dřeň, lymfoidní tkáň a svalovinu srdce myokard. Nákaze se bráníme pravidelnou vakcinací. Nemoc je nejvíc nebezpečná pro štěně.
- Psinka – Smrtelné virové onemocnění, které je dobře tlumené vakcinací. Onemocnění se šíří kapénkovou infekcí i transplacentárně. Rozlišuje se zánětlivá a nezánětlivá forma. Postiženi mohou být všichni masožravci.
- Vzteklina – Smrtelné akutní virové onemocnění přenosné na člověka. Majitelé psů mají ze zákona povinnost u nich provést vakcinaci, která se každoročně opakuje.
Paraziti
- Prvoci: Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum, Neospora caninum, Babesia canis
- Helminti:Toxocara canis, Toxascaris leonina, Ancylostoma caninum, Uncinaria stenocephala, Dipylidium caninum, Echinococcus granulosus, Trichuris vulpis
- Roztoči: Demodex canis, Sarcoptes canis, Ixodes ricinus, Cheyletiella yasguri, Trombicula autumnalis
- Hmyz: Ctenocephalides canis, Linognatus setosus
Plemena psů
V průběhu soužití psa s člověkem se podařilo vytvořit nejrůznější plemena psů, které jsou obrazem lidských potřeb. V dnešní době máme velké množství plemen psů, které se liší velikostí, zbarvením a účelem.
Podle FCI
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Mezinárodní kynologická federace
- I. - plemena ovčácká, pastevecká a honácká
- II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
- III. - teriéři
- IV. - jezevčíci
- V. - špicové a tzv. primitivní plemena
- VI. - honiči a barváři
- VII. - ohaři
- VIII - slídiči, retrívři a vodní psi
- IX. - plemena společenská
- X. - chrti
- N - FCI neuznaná plemena
Podle UCI
Související články
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |