V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Jozef Jankovič

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Jozef Jankovič''' (* [[8. listopadu]] [[1937]], [[Bratislava]], [[Slovensko]]) je slovenský [[sochař]], [[malíř]] a grafik.
+
'''Jozef Jankovič''' (* [[8. listopad]]u [[1937]], [[Bratislava]], [[Slovensko]]) je slovenský [[sochař]], [[malíř]] a grafik.
Uměleckou školu, kterou studoval v letech [[1952]] - [[1956]], vychodil v Bratislavě. Poté nastoupil na Vysokou školu výtvarného umění, kterou ukončil roku [[1962]].
Uměleckou školu, kterou studoval v letech [[1952]] - [[1956]], vychodil v Bratislavě. Poté nastoupil na Vysokou školu výtvarného umění, kterou ukončil roku [[1962]].
-
Stal se vůdčí osobností ve slovenském sochařství. Centrem jeho sochařské i grafické tvorby jsou syntézy podnětů pop-artu, nového sochařství a nového realizmu. Od šedesátých let slavil velké úspěchy i mezinárodním měřítku, kdy byl oceňován po celé Evropě. Avšak vnitrozemské poměry a jeho pronásledování jej donutilo odejít do [[emigrace]]. Po Sametové revoluci se mohl vrátit do vlasti. Roku [[1990]] začal vyučovat na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě a byl i jejím prvním rektorem po [[revoluci v roce [[1989]]]]. Patří nesporně medzi najvětší osobnosti poválečného slovenského umění.  
+
Stal se vůdčí osobností ve slovenském sochařství. Centrem jeho sochařské i grafické tvorby jsou syntézy podnětů pop-artu, nového sochařství a nového realizmu. Od šedesátých let slavil velké úspěchy i mezinárodním měřítku, kdy byl oceňován po celé Evropě. Avšak vnitrozemské poměry a jeho pronásledování jej donutilo odejít do [[emigrace]]. Po Sametové revoluci se mohl vrátit do vlasti. Roku [[1990]] začal vyučovat na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě a byl i jejím prvním rektorem po revoluci v roce [[1989]]. Patří nesporně mezi největší osobnosti poválečného slovenského umění.
 +
 
Milníky jeho umělecké dráhy jsou jeho rozsáhlá díla a tvorba, kterou zasáhnul téměř do všech médií výtvarného umění: od sochy a reliéfu, přes kresbu, koláž, grafiku, šperk, spolupráci s architekturou i grafický design a v neposlední míře zmíněná pedagogická činnost.  
Milníky jeho umělecké dráhy jsou jeho rozsáhlá díla a tvorba, kterou zasáhnul téměř do všech médií výtvarného umění: od sochy a reliéfu, přes kresbu, koláž, grafiku, šperk, spolupráci s architekturou i grafický design a v neposlední míře zmíněná pedagogická činnost.  
-
Ikonografický model jeho tvorby - deformovaná socha s charakteristickými končetinami, se staly paradigmem slovenského sochařství. Zároveň jako jeden z mála umělců dokázal při uchovaní vnitřní kontinuity a identity vlastní tvorby přijímat stále nové podněty a transformovat jejich charakter. Od sedmdesátých let se autor věnuje i pracím z papíru, kdy se pro ideologické zákazy režimu nemohl věnovat plastice a tak byl tehdy prvním umělcem, který začal tvořit počítačovou grafiku a o něco později i koláže. Tento typ tvorby přešel svými vývinovými fázemi od prevážně sochařských, k dílům s geometrickými prvkami. Geometrie jako součast řešení výtvarných problémů má v umělcově tvorbě svoje permanentní místo, ale v různých funkcích. V sérii „Transformácií“ vychází Jankovič z citačného princípu vlastního komentáře k dílu jiného umělce. Transformované dílo různých umělců si buď „přisvojuje“, nebo „polidšťuje“, což by mohlo znamenat to stejné, neboť i forma přisvojení je polidštění v duchu Jankovičova sochařského paradigmatu. Je to současně i přiznání potřeby logického pořádku v chaose lidské existence, nebo jistý druh odstupu od obou. Přitom abstraktní formy (Malevič, Buren, Lohse, Mangold a další) nevnímá jako rekapitulaci geometrie, ale v koexistencii s ní hledá nové vyjadřovací možnosti.  
+
Ikonografický model jeho tvorby – deformovaná socha s charakteristickými končetinami, se staly paradigmem slovenského sochařství. Zároveň jako jeden z mála umělců dokázal při uchovaní vnitřní kontinuity a identity vlastní tvorby přijímat stále nové podněty a transformovat jejich charakter. Od sedmdesátých let se autor věnuje i pracím z papíru, kdy se pro ideologické zákazy režimu nemohl věnovat plastice a tak byl tehdy prvním umělcem, který začal tvořit počítačovou grafiku a o něco později i koláže. Tento typ tvorby přešel svými vývojovými fázemi od převážně sochařských, k dílům s geometrickými prvkami. Geometrie jako součást řešení výtvarných problémů má v umělcově tvorbě svoje permanentní místo, ale v různých funkcích. V sérii „Transformácií“ vychází Jankovič z citačního principu vlastního komentáře k dílu jiného umělce. Transformované dílo různých umělců si buď „přisvojuje“, nebo „polidšťuje“, což by mohlo znamenat to stejné, neboť i forma přisvojení je polidštění v duchu Jankovičova sochařského paradigmatu. Je to současně i přiznání potřeby logického pořádku v chaose lidské existence, nebo jistý druh odstupu od obou. Přitom abstraktní formy (Malevič, Buren, Lohse, Mangold a další) nevnímá jako rekapitulaci geometrie, ale v koexistencii s ní hledá nové vyjadřovací možnosti.  
Jeho celoživotní dílo je monumentálním podobenstvím o člověku, jeho drametech a individuálním společenském údělu, o odcizení sebe samého a i o totalistické moci v nejrozmanitějších podobách.
Jeho celoživotní dílo je monumentálním podobenstvím o člověku, jeho drametech a individuálním společenském údělu, o odcizení sebe samého a i o totalistické moci v nejrozmanitějších podobách.
V současné době žije v [[Bratislava|Bratislavě]].
V současné době žije v [[Bratislava|Bratislavě]].
Řádka 15: Řádka 16:
Reprezentoval Slovensko na [[Bienále]] v Benátkach ([[1970]], [[1995]]), na výstave východoevropské avantgardy Europa-Europa v [[Bonn]]ě ([[1994]]) atď. Realizoval sochářské práce v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Německo|Německu]], [[Francie|Francii]] ([[Paříž]]), [[Jižní Korea|Jížní Korei]] ([[Soul]]).  
Reprezentoval Slovensko na [[Bienále]] v Benátkach ([[1970]], [[1995]]), na výstave východoevropské avantgardy Europa-Europa v [[Bonn]]ě ([[1994]]) atď. Realizoval sochářské práce v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Německo|Německu]], [[Francie|Francii]] ([[Paříž]]), [[Jižní Korea|Jížní Korei]] ([[Soul]]).  
==Významné práce==
==Významné práce==
-
[[Image:Banska Bistrica.Denkmal.jpg|vľavo|thumb|180px|right|Památník obete varujú v areáli Múzea SNP v [[Banská Bystrica|Banské Bystřici]]]]
+
[[Soubor:Banska Bistrica.Denkmal.jpg|thumb|240px|Památník obete varujú v areáli Múzea SNP v [[Banská Bystrica|Banské Bystřici]]]]
* Nafúkanci, [[2002]], (počítačová grafika)
* Nafúkanci, [[2002]], (počítačová grafika)
* Pokrčený osud, [[1998]]
* Pokrčený osud, [[1998]]
Řádka 80: Řádka 81:
[[Kategorie:Slovenští sochaři]]
[[Kategorie:Slovenští sochaři]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 4. 7. 2018, 09:52

Jozef Jankovič (* 8. listopadu 1937, Bratislava, Slovensko) je slovenský sochař, malíř a grafik.

Uměleckou školu, kterou studoval v letech 1952 - 1956, vychodil v Bratislavě. Poté nastoupil na Vysokou školu výtvarného umění, kterou ukončil roku 1962. Stal se vůdčí osobností ve slovenském sochařství. Centrem jeho sochařské i grafické tvorby jsou syntézy podnětů pop-artu, nového sochařství a nového realizmu. Od šedesátých let slavil velké úspěchy i mezinárodním měřítku, kdy byl oceňován po celé Evropě. Avšak vnitrozemské poměry a jeho pronásledování jej donutilo odejít do emigrace. Po Sametové revoluci se mohl vrátit do vlasti. Roku 1990 začal vyučovat na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě a byl i jejím prvním rektorem po revoluci v roce 1989. Patří nesporně mezi největší osobnosti poválečného slovenského umění.

Milníky jeho umělecké dráhy jsou jeho rozsáhlá díla a tvorba, kterou zasáhnul téměř do všech médií výtvarného umění: od sochy a reliéfu, přes kresbu, koláž, grafiku, šperk, spolupráci s architekturou i grafický design a v neposlední míře zmíněná pedagogická činnost. Ikonografický model jeho tvorby – deformovaná socha s charakteristickými končetinami, se staly paradigmem slovenského sochařství. Zároveň jako jeden z mála umělců dokázal při uchovaní vnitřní kontinuity a identity vlastní tvorby přijímat stále nové podněty a transformovat jejich charakter. Od sedmdesátých let se autor věnuje i pracím z papíru, kdy se pro ideologické zákazy režimu nemohl věnovat plastice a tak byl tehdy prvním umělcem, který začal tvořit počítačovou grafiku a o něco později i koláže. Tento typ tvorby přešel svými vývojovými fázemi od převážně sochařských, k dílům s geometrickými prvkami. Geometrie jako součást řešení výtvarných problémů má v umělcově tvorbě svoje permanentní místo, ale v různých funkcích. V sérii „Transformácií“ vychází Jankovič z citačního principu vlastního komentáře k dílu jiného umělce. Transformované dílo různých umělců si buď „přisvojuje“, nebo „polidšťuje“, což by mohlo znamenat to stejné, neboť i forma přisvojení je polidštění v duchu Jankovičova sochařského paradigmatu. Je to současně i přiznání potřeby logického pořádku v chaose lidské existence, nebo jistý druh odstupu od obou. Přitom abstraktní formy (Malevič, Buren, Lohse, Mangold a další) nevnímá jako rekapitulaci geometrie, ale v koexistencii s ní hledá nové vyjadřovací možnosti. Jeho celoživotní dílo je monumentálním podobenstvím o člověku, jeho drametech a individuálním společenském údělu, o odcizení sebe samého a i o totalistické moci v nejrozmanitějších podobách. V současné době žije v Bratislavě.

Ocenění

Získal mnohá ocenění, z nichž si uvedeme například:

Reprezentoval Slovensko na Bienále v Benátkach (1970, 1995), na výstave východoevropské avantgardy Europa-Europa v Bonně (1994) atď. Realizoval sochářské práce v Chorvatsku, Slovinsku, Německu, Francii (Paříž), Jížní Korei (Soul).

Významné práce

Památník obete varujú v areáli Múzea SNP v Banské Bystřici

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jozef Jankovič
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jozef_Jankovi%C4%8D“