Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Šablona:Článek dne/2015/33
Z Multimediaexpo.cz
m (Méně je někdy více) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/33 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/33) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
[[Soubor:Podebradsky zamek (01).jpg|right|160px|Zámek Poděbrady (2011)]] | [[Soubor:Podebradsky zamek (01).jpg|right|160px|Zámek Poděbrady (2011)]] | ||
| - | '''[[Poděbrady]] | + | '''[[Poděbrady]]''' (německy: ''Podiebrad'') jsou lázeňské [[město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Město se nachází v úrodné [[Polabí|polabské nížině]] na řece [[Labe|Labi]], necelých 50 km východně od [[Praha|Prahy]] u [[dálnice D11]]. |
| - | Obec s rozšířenou působností Poděbrady měla v roce 2006 celkem 13 255 obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km<sup>2</sup>. | + | Obec s rozšířenou působností Poděbrady měla v roce 2006 celkem 13 255 obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km<sup>2</sup>. |
V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby paleolitu. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný [[hrad]], postupně přebudovaný v dnešní [[Zámek Poděbrady|zámek]]. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř Jiří Sina. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících dekádách se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. | V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby paleolitu. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný [[hrad]], postupně přebudovaný v dnešní [[Zámek Poděbrady|zámek]]. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř Jiří Sina. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících dekádách se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. | ||
Zdejší [[městská památková zóna]] chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami. | Zdejší [[městská památková zóna]] chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami. | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody za třicetileté války. Město bylo vypleněno už několik dní po bitvě na Bílé hoře, několikrát ho obsadila švédská a saská vojska, ovšem velkou zátěží pro jeho obyvatele byl i pobyt vojsk císařských. V této době byla zničena většina dosavadních písemností o historii města. Navíc velký požár z roku 1681 město kompletně zničil, včetně obou předměstí (zámek nevyhořel). Počátkem 19. století se město stalo důležitou křižovatkou císařských silnic. | Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody za třicetileté války. Město bylo vypleněno už několik dní po bitvě na Bílé hoře, několikrát ho obsadila švédská a saská vojska, ovšem velkou zátěží pro jeho obyvatele byl i pobyt vojsk císařských. V této době byla zničena většina dosavadních písemností o historii města. Navíc velký požár z roku 1681 město kompletně zničil, včetně obou předměstí (zámek nevyhořel). Počátkem 19. století se město stalo důležitou křižovatkou císařských silnic. | ||
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 21:41
.jpg)
Poděbrady (německy: Podiebrad) jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk. Město se nachází v úrodné polabské nížině na řece Labi, necelých 50 km východně od Prahy u dálnice D11.
Obec s rozšířenou působností Poděbrady měla v roce 2006 celkem 13 255 obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km2. V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby paleolitu. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní zámek. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř Jiří Sina. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících dekádách se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. Zdejší městská památková zóna chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami.
V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou. Pro Ferdinanda I. Habsburského se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem a jeho přízeň mu přinesla novou prosperitu. Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov daňků, bažantnici a zdejší hrad nechal přestavět za vedení italských stavitelů na renesanční zámek.
Podobně jako pro mnoho dalších měst, utrpěly Poděbrady značné škody za třicetileté války. Město bylo vypleněno už několik dní po bitvě na Bílé hoře, několikrát ho obsadila švédská a saská vojska, ovšem velkou zátěží pro jeho obyvatele byl i pobyt vojsk císařských. V této době byla zničena většina dosavadních písemností o historii města. Navíc velký požár z roku 1681 město kompletně zničil, včetně obou předměstí (zámek nevyhořel). Počátkem 19. století se město stalo důležitou křižovatkou císařských silnic.