Hrušovany nad Jevišovkou
Z Multimediaexpo.cz
(Velké vylep.) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| starosta = Ing. Alena Loukotová | | starosta = Ing. Alena Loukotová | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hrušovany nad Jevišovkou |lat_deg=48 |lat_min=49 |lat_sec=47 |lon_deg=16 |lon_min=24 |lon_sec=10 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hrušovany nad Jevišovkou |lat_deg=48 |lat_min=49 |lat_sec=47 |lon_deg=16 |lon_min=24 |lon_sec=10 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}'''Hrušovany nad Jevišovkou''' ({{Vjazyce|de}} ''Grußbach'' <ref>{{Citace monografie |
- | '''Hrušovany nad Jevišovkou''' ( | + | | příjmení = Hosák |
+ | | jméno = Ladislav | ||
+ | | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | ||
+ | | vydavatel = Academia | ||
+ | | místo = Praha | ||
+ | | rok = 2004 | ||
+ | | počet stran = 1144 | ||
+ | | kapitola = | ||
+ | | strany = 110 | ||
+ | | isbn = 80-200-1225-7 | ||
+ | | jazyk = | ||
+ | }}</ref>) jsou malé [[město]] v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 26 km východně od [[Znojmo|Znojma]], 5 km od hranic s [[Rakousko|Rakouskem]], na řece [[Jevišovka (řeka)|Jevišovce]] nedaleko jejího ústí do [[Dyje]]. | ||
+ | |||
+ | Je to jedno z regionálních středisek [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého úvalu]], sídlí zde [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřený obecní úřad]] pro jihovýchodní kout Znojemska. | ||
+ | * Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''3 339''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Nejstarší zmínky o existenci obyvatelstva na tomto území pochazí z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římskeho vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli [[Slované]], kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. Černým byla určena hranice českych a rakouských zemí podél řeky [[Dyje]]. [[28. dubna]] 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. | + | Nejstarší zmínky o existenci obyvatelstva na tomto území pochazí z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římskeho vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli [[Slované]], kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. Černým byla určena hranice českych a rakouských zemí podél řeky [[Dyje]]. [[28. duben|28. dubna]] 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi. |
V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau - [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]] - [[Laa an der Thaya]] - Hrušovany nad Jevišovkou - [[Moravský Krumlov]] - [[Střelice]] u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na [[Znojmo]] a [[Břeclav]]. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku [[Hevlín]] - [[Laa an der Thaya]] přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí. | V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau - [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]] - [[Laa an der Thaya]] - Hrušovany nad Jevišovkou - [[Moravský Krumlov]] - [[Střelice]] u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na [[Znojmo]] a [[Břeclav]]. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku [[Hevlín]] - [[Laa an der Thaya]] přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí. | ||
- | + | {{RIGHTTOC}} | |
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
* Kostel sv. Štěpána | * Kostel sv. Štěpána | ||
Řádka 45: | Řádka 59: | ||
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
{{geo cz|48|49|47|16|24|10}} | {{geo cz|48|49|47|16|24|10}} | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | {{Commonscat}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Hrušovany+nad+Jevišovkou}}{{Commonscat|Hrušovany nad Jevišovkou}}{{Okres Znojmo}}{{Článek z Wikipedie}} |
+ | [[Kategorie:Hrušovany nad Jevišovkou| ]] | ||
[[Kategorie:Města na Moravě]] | [[Kategorie:Města na Moravě]] | ||
[[Kategorie:Mikroregion Hrušovansko]] | [[Kategorie:Mikroregion Hrušovansko]] |
Aktuální verze z 1. 10. 2020, 09:15
Hrušovany nad Jevišovkou (německy Grußbach [1]) jsou malé město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 26 km východně od Znojma, 5 km od hranic s Rakouskem, na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje.
Je to jedno z regionálních středisek Dyjsko-svrateckého úvalu, sídlí zde pověřený obecní úřad pro jihovýchodní kout Znojemska.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 3 339 obyvatel.
Historie
Nejstarší zmínky o existenci obyvatelstva na tomto území pochazí z paleolitu. Kolem roku 60 n. l., po odchodu Keltů, se zde usadily germánské kmeny. Z přelomu 1. a 2. století pocházejí mince římskeho vojska. V 5. století tuto oblast obývali Vandalové a Hunové. V období stěhování národů přišli Slované, kteří v 9. století vytvořili Velkomoravskou říši. Roku 1019 byla Morava přidělena knížeti Oldřichovi. Po bojích o území mezi Břetislavem I. a římskoněmeckým císařem Jindřichem III. Černým byla určena hranice českych a rakouských zemí podél řeky Dyje. 28. dubna 1495 byl Hrušovanům nad Jevišovkou králem Vladislavem Jagellonským udělen status městečka. Obec získala právo užívat znak. Po bitvě na Bílé hoře byly Hrušovany prodány císařskému radovi Siegfridu Kryštofu Breunerovi a v letech 1880 až 1945 je vlastnila hrabata z rodu Khuen-Belassi.
V letech 1869/1870 byl jižně od městečka vybudován velký železniční uzel. Společnost rakouské Státní dráhy (StEG) zde vedla svoji hlavní trať z Vídně do Brna (Wien-Stadlau - Mistelbach - Laa an der Thaya - Hrušovany nad Jevišovkou - Moravský Krumlov - Střelice u Brna), z níž právě v Hrušovanech nad Jevišovkou odbočovaly větve směrem na Znojmo a Břeclav. Dráha do Vídně byla po druhé světové válce v úseku Hevlín - Laa an der Thaya přerušena, její obnova je v současnosti předmětem politických diskusí.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Štěpána
- Sousoší Nejsvětější Trojice
- Empírový trojkřídlý zámek
- Lesní zámeček Emín
Souřadnice
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 110.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |