Vracovice (okres Znojmo)
Z Multimediaexpo.cz
Obec Vracovice se nachází v okrese Znojmo, kraj Jihomoravský. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 189 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Dnes nenápadná ves, ležící vpravo u silnice Znojmo-Vranov n/D, má za sebou bohatou a zajímavou historii a ve své době nebyla obcí nevýznamnou. První zmínka o ní pochází z 28. září 1323 v listině krále Jana Lucemburského, kterou mění s panem Jindřichem z Lipé statky Vranovské, za statky Tachovské v Čechách. Německy byla obec zvána Edenthurn. Dne 22. ledna 1406 a následně roku 1407 dochází k majetkovým plněním mezi Kunkou, vdovou Petrovou z Vracovic a jistým Přechem z Kojetic a zdá se, že v té době byly Vracovice místem samostatným. Jinak však obec vždy patřila k panství vranovskému, o čemž je další doklad z roku 1515 , kdy je prodal Albert Bítovský z Lichtemburka pánu Artlebovi z Boskovic. Tady je zajímavostí historická zmínka o tom, že v roce 1516 byla obec nalezena pustou. Později náležely do majetku Nového Hrádku, jak patrno z listiny pocházející z r. 1618 a tehdy se připomíná v obci dvůr a tvrz. Obyvatelstvo bylo převážně německé a příliv českého živlu je spojen s obdobím po třicetileté válce, kdy tu bydlelo 28 procent českého obyvatelstva. Ve století XVII. je obec opět převážně německou, teprve kolem roku 1900 se počty obou národností vyrovnávají. Kaple sv. Michala Archanděla, postavená r. 1761, k níž byla r. 1802 přistavěna sakristie, chovala do r. 1874 nejsvětější svátost. Ke Vracovicím však patřily dobově významné osady a stavby, dnes zaniklé. Na mapě Moravy z roku 1818 je zanesena v lesích mezi Olbramkostelem a Vracovicemi bezejmenná zřícenina hradu. Historie však o tomto zajímavém místě má málo informací. Patrně r. 1239 založil v těch místech vranovský purkrabí Vilím Šenk hrádek, nazvaný po něm Šenkenberk. Dalším vlastníkem tohoto sídla, s malou vsí okolo, byl Jindřich ze Šenkenberka, který je v listině krále Jana Lucemburského takto jmenován a v pozdějších majetkových posunech jmenován ještě v letech 1337, 1338 a 1343. Název pak zmutoval k podobě Šimberk, ve které je znám dodnes. Od r. 1353 do 1370 pak existují doklady o častějším střídání držitelů místa. Pak následuje třicetiletá pomlka a pokračují změnami z let 1406 až 1418. Dále už prochází Šimberk dějinami jako místo zpustlé i se vsí, jak patrno z dokladů počínajících se rokem 1517. Domněnka o zničení hradu za války Matyáše Korvína s Jiřím Poděbradským není spolehlivě prokázána. V okolí jsou ještě připomínány osady Hypice (Nepicz, Telčice (Telchitz) a Vlkov, později zaniklé. Významným sídlem byla ještě Bažantnice, místo později (1923) spojené katastrálně se Šumnou. Před první světovou válkou byly Vracovice obcí ryze zemědělskou a v místě pracoval ještě lihovar a později mlékařské družstvo a záložna. V r. 1935 přišlo k volbám 150 občanů a své hlasy rozdělili Sudetendeutsche Partei (75), Bund der Landwirte (41) a česká Agrární strana obdržela 15 hlasů.
Pamětihodnosti
Kaple svatého Michala na návsi (sepsal Ernst Wieninger)
Leží v severní části obce a byla postavena v roce 1761. Měla doškovou střechu a 22 metrů vysokou věž, v níž jsou 3 zvony. Zvony byly ulity v roce 1888 ve Wiener-Neustadt (Slévárna Hilzer) nákladem obce a s přispěním občanky Marie Czackerové (č.p. 47). Kaple samotná je 10 metrů dlouhá, 5 metrů široká a 6 metrů vysoká. Kaple je zasvěcena sv. Michalovi, jehož obraz je umístěn na zdi za oltářem. Sakristie byla postavena r. 1802. Vracovice patřily nejprve k faře Lukov a musely platit 3 zlaté a 36 krejcarů, od r. 1786 pak náležely k faře Horní Břečkov. Hřbitov byl vysvěcen 19. 9. 1789 a v roce 1904 byl rozšířen. V roce 1895 byl Johannem Chwojkou postaven železný kříž na cestě do Lesné. V roce 1908 nechali manželé Anton a Marie Horrerovi postavit nový kříž před kaplí. V roce 1909 byl zrenovován železný kříž (náležející ke stavení č.p. 11 – manželé Anton a Karoline Stohl) na cestě mezi statkem a Šumnou (Schönwald). Z původních 3 zvonů byly v roce 1916 dva sejmuty a zrekvírovány do Vídně, přičemž zůstal jen „umíráček“. V roce 1918 koupili bratři Anton a Karl Stohlovi do kaple dvě krásné sochy: Pana Ježíše a Pannu Marii. V roce 1922 v měsíci květnu byly darovány paní Terezií Stohlovou nové zvony. Kmotrou zvonů byla paní Sabine Waas. Celá obec měla velkou radost, že mohou slyšet opět všechny zvony. Nový kříž na hřbitově byl postaven v roce 1932. Ve stejném roce nechali (na počest svého v posledních dnech války padlého syna) manželé Johann a Anna Griober vztyčit nový kříž na ulici naproti hřbitovu. Už dříve stál na tomto místě dřevěný kříž. Proslýchalo se, že na tomto místě je masový hrob z doby pobytu Francouzů nebo z dob třicetileté války. Malíř Dostler ze Znojma renovoval v r. 1936 interiér kaple. Poté, co nebyly již využívány varhany, bylo instalováno harmonium. Mše svatá bývala sloužena čtyřikrát do roka (kromě zádušních mší, které zde byly slouženy), jinak lidé chodili do kostela v Horním Břečkově. Ve středu obce u školy stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Vždy 16. května na svátek sv. Jana zdobila děvčata tuto sochu květinami a růžemi, byly zde také upleteny věnce a postaveny dvě májky. Na silnici do Milíčovic stojí Boží muka na malém kopečku. Na témže místě by měl být i hrob Švédů. Před usedlostí kovářského mistra Herziga (č.p. 21) stojí velká Boží muka se 14 obrazy. Z tohoto místa lze za pěkného počasí dohlédnout až na kopec Kahlenberg v Rakousku. Malá Boží muka stávala též při pravé straně cesty na hřbitov.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |