Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Jan Werich
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „{{Čfn osoba|“ textem „{{Kinobox osoba|“) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
{{Infobox Biografie | {{Infobox Biografie | ||
| titul před = <!-- nepovinný + odradkovani --> | | titul před = <!-- nepovinný + odradkovani --> | ||
Řádka 18: | Řádka 17: | ||
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}} | | místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}} | ||
| Wikicitáty = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz--> | | Wikicitáty = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz--> | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Jan Werich a autor knih o Osvobozeném divadle Jaromír Pelc na Kampě v roce 1977.jpg|thumb|250px|Jan Werich (1977)]] |
- | '''Jan Werich''' (* [[6. únor]]a [[1905]] [[Praha]] | + | [[Soubor:Hrob Voskovce a Wericha.jpg|thumb|250px|Hrob Jiřího Voskovce a Jana Wericha]] |
+ | '''Jan Werich''' (* [[6. únor]]a [[1905]] [[Praha]], † [[31. říjen|31. října]] [[1980]], [[Praha]]) byl [[Česká republika|český]] [[film]]ový a [[divadlo|divadelní]] [[herec]], [[dramatik]] a filmový [[scenárista]], významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera [[Jana Werichová]] byla česká [[Herec|herečka]] a [[překladatel]]ka. | ||
==Životopis== | ==Životopis== | ||
Řádka 179: | Řádka 179: | ||
*[[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', vyd. Odeon, Praha, [[1982]], str. 206, 311 | *[[František Kovářík]]: ''Kudy všudy za divadlem'', vyd. Odeon, Praha, [[1982]], str. 206, 311 | ||
*Jaromír Pelc: ''Zpráva o Osvobozeném divadle'', vyd. Práce, Praha, [[1982]] | *Jaromír Pelc: ''Zpráva o Osvobozeném divadle'', vyd. Práce, Praha, [[1982]] | ||
- | * | + | * Jaroslav Průcha: ''Má cesta k divadlu'', vyd. Divadelní ústav, Praha, [[1977]], str. 124, 173–4, 176–7, 183, 195, 206 |
*[[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] a [[Osvobozené divadlo]]'', vyd. SNKLHU, Praha, [[1957]] | *[[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] a [[Osvobozené divadlo]]'', vyd. SNKLHU, Praha, [[1957]] | ||
*Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]],'' vyd. Novinář, Praha, [[1982]], str. 9–12, 31–2, 96–104, 107–116, 123, 125, 131–140, 144–5, 150–2, 159-61, 165, 167–174, 181, 331 | *Jiří Tvrzník: ''Šest dýmek [[František Filipovský|Františka Filipovského]],'' vyd. Novinář, Praha, [[1982]], str. 9–12, 31–2, 96–104, 107–116, 123, 125, 131–140, 144–5, 150–2, 159-61, 165, 167–174, 181, 331 | ||
Řádka 186: | Řádka 186: | ||
<references /> | <references /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * {{ | + | * {{Kinobox osoba|id=22582|jméno=Jan Werich}} |
* {{Čsfd osoba|id=2018|jméno=Jan Werich}} | * {{Čsfd osoba|id=2018|jméno=Jan Werich}} | ||
* {{Imdb osoba|id=0921276|jméno=Jan Werich}} | * {{Imdb osoba|id=0921276|jméno=Jan Werich}} | ||
Řádka 196: | Řádka 196: | ||
{{Devětsil}} | {{Devětsil}} | ||
- | {{Commonscat|Jan Werich}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Jan+Werich}}{{Commonscat|Jan Werich}}{{Článek z Wikipedie}} |
{{DEFAULTSORT:Werich, Jan}} | {{DEFAULTSORT:Werich, Jan}} | ||
[[Kategorie:Český herec]] | [[Kategorie:Český herec]] | ||
Řádka 204: | Řádka 204: | ||
[[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil]] | [[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil]] | ||
[[Kategorie:Národní umělci]] | [[Kategorie:Národní umělci]] | ||
+ | [[Kategorie:Muži]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2022, 08:26
Jan Werich (* 6. února 1905 Praha, † 31. října 1980, Praha) byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, významný představitel meziválečné divadelní avantgardy a poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Jeho dcera Jana Werichová byla česká herečka a překladatelka.
Obsah |
Životopis
Život do 2. světové války
Jan Werich, pokřtěn jako Jan Křtitel František Serafinský, vystudoval gymnázium v Praze v Křemencově ulici, kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Po maturitě studoval práva na Karlově univerzitě.
V roce 1926 vytvořili s J. Voskovcem dvojici. Nejprve spolupracovali v redakci časopisu Přerod a brzo na to začala i jejich divadelní spolupráce v Osvobozeném divadle. Ta vyústila do jejich první hry Vest pocket revue – názvem mysleli malou revui do kapsičky u vesty. Werich byl na plakátech uveden jako J. W. Rich.
V letech 1927–1938 jejich divadelní spolupráce pokračovala, do roku 1935 působili v Osvobozeném divadle, v letech 1935–1937 působili pod hlavičkou tzv. Spoutaného divadla, kde uvedli jednu ze svých nejodvážnějších her Balada z hadrů.
V roce 1937 se vrátili k Osvobozenému divadlu, které bylo o rok později (1938) uzavřeno a J. Werich, J. Voskovec a jejich dlouholetý hudební autor Jaroslav Ježek byli nuceni opustit Československo. Druhou světovou válku strávili spolu v USA, kde se živili jako herci; především mezi tamní českou komunitou.
Život po 2. světové válce
V roce 1945 spolu s J. Voskovcem obnovili Osvobozené divadlo, vzhledem k politické situaci ale už nebylo možné dělat politickou satiru. V roce 1950 Werichův partner Jiří Voskovec emigroval do USA.
Po roce 1948 Jan Werich působil v řadě pražských divadel. V letech 1956–1961 byl ředitelem Divadla ABC. J. Werich založil Divadlo Voskovce a Wericha, kde se jeho novým partnerem stal Miroslav Horníček. Z jejich divadelní tvorby této doby se staly nejznámější tzv. forbíny, tj. předscény.
Jeho poválečná činnost je spojena s tehdejším režimem, jeho kritici mu vytýkají, že ačkoli byl velmi populární, nezastal se svých pronásledovaných a vězněných kolegů a přátel. Na druhou stranu byl Jan Werich mezi prvními, kdo podepsal Vaculíkovu petici Dva tisíce slov.
Roku 1963 mu byl udělen titul národní umělec.
V roce 1977 vyšel v Rudém právu seznam signatářů Anticharty s Werichovým jménem. Tehdy již těžce nemocný Jan Werich protestoval s tím, že byl uveden v omyl, neboť listina, která mu byla předložena, byla prezentována jako prezenční listina shromáždění představitelů kulturní obce. Dnes toto tvrzení nelze ověřit. Werich požadoval vyškrtnutí svého jména ze seznamu signatářů, ale nebylo mu vyhověno a jeho protesty nebyly zveřejněny.
V letech 1945-80 bydlel ve na pražské Kampě ve stejném domě jako básník Vladimír Holan, označovaném jako tzv. Dobrovského nebo též (častěji) Werichova vila.[1] Traduje se, že se Werich s Holanem navzájem neměli příliš v oblibě.[2]
Při příležitosti stého výročí jeho narození vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč.
Výroky
Jan Werich ve svých hrách a především vyprávěních proslul mnoha svými převážně politickými narážkami. Např. o Pražském jaru říkal v roce 1968 ve svých televizních rozhovorech s Vladimírem Škutinou: „takže když to shrneme... tak je to lepší, než jsme se báli že by to mohlo bejt, když jsme mysleli, že by to mohlo bejt moc špatný... ovšem musí se to hlídat!“ [3]
Dílo
Divadlo
První hry dvojice V+W byly spíše zábavné s velkým množstvím hudby, tyto hry byly politicky neangažované.
- Vest pocket revue – toto představení mělo obrovský úspěch (208 repríz). Vytvořili zde zcela nové pojetí scény, vystupovali jako bíle nalíčení klauni, kteří si povídají nejen mezi sebou, ale i s obecenstvem. Měli předem domluvené téma i směr dialogu, ale existoval i dost velký prostor pro improvizaci.
- Premiéra skafandr
- Ostrov Dynamit
- Sever proti jihu
- Golem
- Hej rup
V pozdější době psal spolu s J. Voskovcem politicky angažované revue, většina z nich byla silně levicově zaměřená, upozorňovali na nezaměstnanost a na sociální rozdíly. Pozdější díla byla zcela nepokrytě antifašistická.
Jejich dialogy jsou zaměřeny proti maloměšťáctví, hlouposti, totalitě atd. Parodie byly zaměřeny nejen na dění v tehdejší době, ale i na historii.
- Caesar – 1932, představuje Adolfa Hitlera jako Caesara, který touží po válce. Od této hry je Osvobozené považováno za politické divadlo.
- Osel a stín – 1933, lidé se hádají o nesmyslné věci. Antická historka – spor o poplatek za odpočinek ve stínu osla.
- Kat a blázen – 1934, kritika fašismu.
Na popud německého velvyslanectví, které si stěžovalo na urážku hlavy státu, byli V + W vykázáni z paláce U Nováků a sezónu 1935-36 odehráli pod názvem Spoutané divadlo v sálu Rokoko. Zde vznikla divácky nejúspěšnější hra této dvojice:
- Balada z hadrů – 1935, tato hra čerpá z tvorby francouzského básníka Françoise Villona a patří k nejodvážnějším protifašistickým hrám. Villon zde vystupuje jako mluvčí trpícího lidu.
Na jaře 1936 se V+W vrací do prostor paláce U Nováků a taktéž k názvu Osvobozené divadlo.
- Nebe na Zemi
- Těžká Barbora
- Svět za mřížemi
- Pěst na oko – lidé se odmítají poučit z historie a neustále opakují jednu chybu. Hra byla myšlena jako výzva k dohodě mezi lidmi a aby zabránili mocným jim ubližovat.
Na hudbu J. Ježka napsali do těchto her texty mnoha písní (např. Nebe na zemi).
Tvorba po 2. světové válce
Po návratu do Československa stihli Voskovec s Werichem ještě podle hudební komedie Finian's Rainbow od 'Yip' Harburga a Freda Saidyho napsat hru:
- Divotvorný hrnec – originální hudbu Burtona Lane upravil Zdeněk Petr
Film
Předválečná tvorba
S režisérem Martinem Fričem natočili několik filmů, jejichž vyznění je silně protifašistické a prosocialistické.
- Pudr a benzín – 1931
- Peníze nebo život – 1932
- U nás v Kocourkově – 1932
- Hej rup – 1934
- Svět patří nám – 1937
Poválečná tvorba
Tato tvorba J. Wericha je více či méně spjata s vládnoucím komunistickým režimem.
- Pád Berlína - 1949, role Hermanna Göringa v ruském propagandistickém filmu
- Císařův pekař a pekařův císař – 1951 (zachráněná kopie cenzurované verze zveřejněna až v roce 1991)
- Tajemství krve – 1953
- Byl jednou jeden král – 1954
- Dva mrazíci – 1954 - vypravěč (voiceover) s Vlastou Burianem
- Vzorný kinematograf Haška Jaroslava – 1955
- Hudba z Marsu – 1955, vedlejší epizodní role, seděl pouze v publiku
- Stvoření světa – 1957 - vypravěč (pouze hlas - voiceover)
- Baron Prášil – 1961 - vedlejší role, kapitán lodě
- Až přijde kocour – 1963
- Šest otázek pro Jana Wericha – 1964
- Pan Tau a Claudie – 1970
- Muž, který rozdával smích – 1970 – vzpomínkový televizní pořad
- Pan Tau a cesta kolem světa – 1972
- Hledá se pan Tau – 1972
Televizní tvorba
- Medvěd – 1961
- Slzy, které svět nevidí – 1962
- Kočár nejsvětější svátosti – 1962
- Uspořená libra – 1964
- Magnetické vlny léčí – 1965
- Král a žena – 1967
- Co na to říkáte, pane Werichu? – 1968
Literární tvorba
- Fimfárum 1960
- Italské prázdniny
- Potlach
- Falstaffovo babí léto
- Lincoln 1933
- Listování
- Korespondence s Voskovcem I - III
Seznam písňové tvorby (výběr)
- Civilizace – Jan Werich – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec) - Pozn. aj pod názvem Civilisace
- Divotvorný hrnec – – (Burt Lane / Jiří Voskovec a Jan Werich)
- David a Goliáš – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Ezop a brabenec – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Funiculí funiculá - Allanovy sestry - (h:Luigi Denza)
- Kalná řeka (Ol' Man River) – – (Jerome Kern / Hammerstein Oscar II, č. text Jan Werich a Pavel Kopta)
- Klobouk ve křoví – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Mary, babička Mary – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nebe na zemi – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Nikdy nic nikdo nemá – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- O Španělsku si zpívám – – (Jaroslav Ježek / Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Potopa – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Prodám srdce – – (Jaroslav Ježek / Jiří Voskovec a Jan Werich)
- Půl párku – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Stonožka – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Strojvůdce Příhoda – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svět patří nám – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Svítá – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tmavomodrý svět – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Tři strážníci – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Zeměkoule – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
- Život je jen náhoda – – (Jaroslav Ježek / Jan Werich a Jiří Voskovec)
V pořadí: píseň – interpret – (hudba/text) – rok
Diskografie
- diskografie není úplná
- 1953 Civilisace - Jan Werich (ze hry Osel a stín upravil Dalibor Brázda - Karel Vlach se svým orchestrem)/Kalná řeka - Rudolf Cortés - Supraphon 51566-M
Související články
- Jana Werichová
- Jiří Voskovec
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Česká literatura v letech 1945–1990
Literatura
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 71, 127, 162, 178, 185, 188–201, 204, 216, 240–1, 249, 299
- František Černý: Hraje František Smolík, vyd. Melantrich, Praha, 1983, str. 120, 159, 179, 198, 219, 233, 237
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, vyd. ACADEMIA, Praha, 2007, str. 33, 54, 67, 69, 94, 97, 114–5, 128, 132–4, 180–3, 191, 196, 225, 254, 264, 298, 376, 393, 395, 397, 410, 450–2, 466, 470, 474, 502, ISBN 978-80-200-1502-0
- Jiří Janoušek: Hvězdy z masa a kostí, vyd. Práce, Praha, 1979, str. 251–262
- Jiří Lederer: Když se řekne WERICH a když se řekne VOSKOVEC , vyd. Orbis, Praha, 1990
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, vyd. Odeon, Praha, 1982, str. 206, 311
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, vyd. Práce, Praha, 1982
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1977, str. 124, 173–4, 176–7, 183, 195, 206
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo, vyd. SNKLHU, Praha, 1957
- Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, Praha, 1982, str. 9–12, 31–2, 96–104, 107–116, 123, 125, 131–140, 144–5, 150–2, 159-61, 165, 167–174, 181, 331
Reference
- ↑ http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/dum_josefa_dobrovskeho_werichova_vila
- ↑ http://hn.ihned.cz/c1-17422030-vila-modreho-abbe
- ↑ [Jan Werich v relaci Československé televize "Co vy na to, pane Werichu"]
Externí odkazy
- Fotografie Jana Wericha od Václava Chocholy
- Poslední rozhovor Jana Wericha s Jiřím Voskovcem ve Vídni v roce 1974
- Životopis Jana Wericha
- Životopis, dílo a citáty Jana Wericha
- Werichovci
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |