Šablona:Článek dne/2019/10
Z Multimediaexpo.cz
(+ Aktualizace) |
(+ Aktualizace) |
||
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Lindbergh svým letem také vyhrál [[Orteigova cena|Orteigovu cenu]] – 25 000 [[Americký dolar|dolarů]] – vypsanou v roce [[1919]]. Dne [[13. červen|13. června]] 1927 se v [[New York]]u na 5. Avenue konala bombastická přehlídka na Lindberghovu počest. Význam jeho letu pro veřejnost byl tak velký, že Lindberghův názor sloužil jako všeobecně uznávaný ve vývoji letectví až do jeho smrti. Lindbergh také vystupoval v mnoha národních i mezinárodních organizacích a komisích, včetně [[National Advisory Committee for Aeronautics|NACA]] (přechůdce sočasné [[NASA]]). Poměrně často je Lindberghův let chybně uváděn jako první přelet Atlantiku letounem težším než vzduch; toto prvenství však patří J. Alcockovi a A. W. Brownovi, kteří Atlantik překonali již 14. a 15. června 1919. | Lindbergh svým letem také vyhrál [[Orteigova cena|Orteigovu cenu]] – 25 000 [[Americký dolar|dolarů]] – vypsanou v roce [[1919]]. Dne [[13. červen|13. června]] 1927 se v [[New York]]u na 5. Avenue konala bombastická přehlídka na Lindberghovu počest. Význam jeho letu pro veřejnost byl tak velký, že Lindberghův názor sloužil jako všeobecně uznávaný ve vývoji letectví až do jeho smrti. Lindbergh také vystupoval v mnoha národních i mezinárodních organizacích a komisích, včetně [[National Advisory Committee for Aeronautics|NACA]] (přechůdce sočasné [[NASA]]). Poměrně často je Lindberghův let chybně uváděn jako první přelet Atlantiku letounem težším než vzduch; toto prvenství však patří J. Alcockovi a A. W. Brownovi, kteří Atlantik překonali již 14. a 15. června 1919. | ||
| - | [[21. březen|21. března]] [[1929]] byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – [[Medal of Honor]]. Do té doby nevídaná [[publicita]] okolo něj a jeho letu odstartovala překotný rozvoj leteckého průmyslu a přesvědčila také skeptiky o tom, že leteckou dopravu je třeba začít brát vážně. Lindberghův let je považován za počáteční impuls k letům na polárních linkách, k zdokonalování techniky létání ve velkých výškách a zvyšování | + | [[21. březen|21. března]] [[1929]] byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – [[Medal of Honor]]. Do té doby nevídaná [[publicita]] okolo něj a jeho letu odstartovala překotný rozvoj leteckého průmyslu a přesvědčila také skeptiky o tom, že leteckou dopravu je třeba začít brát vážně. Lindberghův let je považován za počáteční impuls k letům na polárních linkách, k zdokonalování techniky létání ve velkých výškách a zvyšování doletu letadel díky snižování spotřeby [[palivo|paliva]]. Tyto [[inovace]] byly základem moderní mezikontinentální letecké dopravy. |
Po svém letu napsal Lindbergh dopis řediteli firmy Longines, v němž detailně popisoval svůj návrh vylepšení [[Hodinky|hodinek]] pro piloty tak, aby umožňovaly lepší a snadnější [[navigace|navigaci]]. [[Hodinky]] podle jeho návrhu byly sestrojeny a vyrábí se až do současnosti. | Po svém letu napsal Lindbergh dopis řediteli firmy Longines, v němž detailně popisoval svůj návrh vylepšení [[Hodinky|hodinek]] pro piloty tak, aby umožňovaly lepší a snadnější [[navigace|navigaci]]. [[Hodinky]] podle jeho návrhu byly sestrojeny a vyrábí se až do současnosti. | ||
| + | |||
| + | Lindbergh se [[27. květen|27. května]] [[1929]] oženil s Anne Morrowovou, americkou pilotkou a dcerou [[diplomat]]a Dwighta Morrowa v jeho domě v Engelwoodu. Měli spolu šest dětí. | ||
| + | |||
| + | Prvorozený syn Charles III. se ve věku pouhých dvaceti měsíců [[1. březen|1. března]] [[1932]] stal obětí únosu. Po desetitýdenním neúspěšném vyjednávání s únosci a celonárodním horečném hledání uneseného chlapce bylo [[12. květen|12. května]] nalezeno dětské tělíčko v [[Hopewell]]u v [[New Jersey]] (jen několika mil od místa únosu). Později bylo tělo identifikováno Lindberghem jako tělo jejich syna Charlese. O více než tři roky později se zvedla mediální bouře v případu Bruno Hauptmanna, obviněného z únosu a vraždy jejich syna. Proces se konal v [[Flemington]]u v New Jersey. Unaveni neustálou pozorností médií a veřejnosti a stále zdrceni ztrátou svého syna se Lindberghovi rozhodli odstěhovat v roce [[1936]] do [[Evropa|Evropy]]. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 8. 2. 2019, 16:36
Charles Augustus Lindbergh (* 4. února 1902, † 26. srpna 1974) známý také jako Lucky Lindy nebo Osamělý orel byl americký letec, známý především prvním sólovým přeletem Atlantského oceánu v roce 1927. Později se angažoval na straně izolacionistů, kteří odmítali vstup USA do druhé světové války.
V dubnu 1923 během návštěvy přátel v Lake Village v Arkansasu, uskutečnil svůj první noční let, při kterém přeletěl místní jezera Village a Chicot.
Lindbergh získal obrovskou celosvětovou popularitu jako první člověk, který sám nonstop letem překonal Atlantik. Se svým jednomotorovým strojem Spirit of St. Louis vzlétl z Rooseveltova letiště na Long Islandu 20. května 1927 a za 33,5 hodin přistál v Paříži (jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval tento let o 75 let později v roce 2002 v čase 17 hodin a 17 minut). Francouzský prezident Lindberghovi udělil Řád čestné legie. Při zpáteční cestě do Spojených států jej doprovázela celá flotila válečných lodí a letadel až do Washingtonu, kde převzal od prezidenta Calvina Collidge vyznamenání Distinguished Flying Cross. Lindbergh svým letem také vyhrál Orteigovu cenu – 25 000 dolarů – vypsanou v roce 1919. Dne 13. června 1927 se v New Yorku na 5. Avenue konala bombastická přehlídka na Lindberghovu počest. Význam jeho letu pro veřejnost byl tak velký, že Lindberghův názor sloužil jako všeobecně uznávaný ve vývoji letectví až do jeho smrti. Lindbergh také vystupoval v mnoha národních i mezinárodních organizacích a komisích, včetně NACA (přechůdce sočasné NASA). Poměrně často je Lindberghův let chybně uváděn jako první přelet Atlantiku letounem težším než vzduch; toto prvenství však patří J. Alcockovi a A. W. Brownovi, kteří Atlantik překonali již 14. a 15. června 1919.
21. března 1929 byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – Medal of Honor. Do té doby nevídaná publicita okolo něj a jeho letu odstartovala překotný rozvoj leteckého průmyslu a přesvědčila také skeptiky o tom, že leteckou dopravu je třeba začít brát vážně. Lindberghův let je považován za počáteční impuls k letům na polárních linkách, k zdokonalování techniky létání ve velkých výškách a zvyšování doletu letadel díky snižování spotřeby paliva. Tyto inovace byly základem moderní mezikontinentální letecké dopravy.
Po svém letu napsal Lindbergh dopis řediteli firmy Longines, v němž detailně popisoval svůj návrh vylepšení hodinek pro piloty tak, aby umožňovaly lepší a snadnější navigaci. Hodinky podle jeho návrhu byly sestrojeny a vyrábí se až do současnosti.
Lindbergh se 27. května 1929 oženil s Anne Morrowovou, americkou pilotkou a dcerou diplomata Dwighta Morrowa v jeho domě v Engelwoodu. Měli spolu šest dětí.
Prvorozený syn Charles III. se ve věku pouhých dvaceti měsíců 1. března 1932 stal obětí únosu. Po desetitýdenním neúspěšném vyjednávání s únosci a celonárodním horečném hledání uneseného chlapce bylo 12. května nalezeno dětské tělíčko v Hopewellu v New Jersey (jen několika mil od místa únosu). Později bylo tělo identifikováno Lindberghem jako tělo jejich syna Charlese. O více než tři roky později se zvedla mediální bouře v případu Bruno Hauptmanna, obviněného z únosu a vraždy jejich syna. Proces se konal v Flemingtonu v New Jersey. Unaveni neustálou pozorností médií a veřejnosti a stále zdrceni ztrátou svého syna se Lindberghovi rozhodli odstěhovat v roce 1936 do Evropy.