Řád čestné legie
Z Multimediaexpo.cz
Řád čestné legie je nejvyšším francouzským státním vyznamenáním. Uděluje se jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii.
Řád čestné legie založil 19. května 1802 Napoleon Bonaparte, který v té době zastával úřad prvního konzula. Důvod pro založení nového řádu byl prostý – koncem 18. století byla ve Francii buď zrušena nebo zanikla všechna vyznamenání, která souvisela s monarchií. Výsledkem tak bylo to, že nebyla možnost, jak ocenit válečné hrdiny. Řád čestné legie byl však odpočátku určen nejen pro vojáky, ale též pro civilisty, což bylo v té době novinkou. Řád čestné legie má pět hodností. Nižšími hodnostmi (gardes) jsou rytíř, důstojník a komandér (velitel); vyššími hodnostmi (dignités) pak velkodůstojník a nositel velkokříže. Počty nositelů řádů čestné legie jsou limitovány na max. 75 nositelů velkokříže, 250 velkodůstojníků, 1 250 komandérů, 10 000 důstojníků a 125 000 rytířů. V roce 2000 bylo aktuálně členy řádu čestné legie 61 nositelů velkokříže, 321 velkodůstojníků, 3 626 komandérů, 22 401 důstojníků a 87 371 rytířů. V čele řádu stojí velmistr, což je funkce zastávaná hlavou státu. Správou řádu je pověřen velkokancléř, který je vybírán z řad nejvyšších vojenských představitelů.
Vyznamenání tvoří pěticípá hvězda, jejíž cípy se dělí na dva paprsky ukončené kuličkou. Na přední straně býval původně obraz Napoleona Bonaparte, od r. 1814 vyobrazení Jindřicha IV. a od r. 1870 je zde vyobrazena ženská hlava Republiky, na zadní straně se kříží korouhve s nápisem Čest a Vlast (Honneur et Patrie). Jednotlivé hodnosti jsou odlišeny barvou hvězdy, tvarem stužky a dalšími atributy. Vyznamenání se nosí na slavnostním oděvu (uniforma či frak), na civilním oděvu se nosí jeho miniatura nebo jen prostá stužka.
Řád čestné legie je kromě jednotlivců udělován též vojenským jednotkám a školám, společenským a humanitárním organizacím či městům. Prvním oceněným městem bylo v polovině 19. století Châlons-sur-Marne, mezi oceněnými je též Bělehrad či Stalingrad.
Obsah |
Ocenění Češi
Od počátku byl řád čestné legie udělován též cizincům. Pravděpodobně prvním Čechem, který byl jmenován rytířem Čestné legie, byl ranhojič Johann Seka z Velké Bíteše, kterému předal vyznamenání samotný Napoleon po bitvě u Slavkova, v níž ošetřoval raněné francouzské vojáky. Toto vyznamenání je ve sbírkách Národního muzea v Praze. Mezi další oceněné Čechy patří:
- Edvard Beneš (bývalý prezident) – v roce 1922
- Jaromír Blahoš (předseda Světové lékařské asociace) – rytíř v roce 2002
- Jiří Dienstbier (politik)
- Jan Ďurica (generál) – v roce 2005
- František Fajtl (generálporučík, stíhací pilot, spisovatel) – v roce 1994
- Miloš Forman (režisér) – rytíř v roce 2004
- Josef Gočár (architekt) – v roce 1926
- Václav Havel (bývalý prezident) – nositel velkokříže
- Bedřich Homola (armádní generál a legionář) – v roce 1931
- Zdeněk Kessler (soudce) – v roce 2002
- Petr Kolář (katolický kněz, jezuita) – rytíř v roce 2007[1]
- Ludvík Krejčí (generál) – hodnost rytíř, důstojník a komandér
- Milan Kundera (spisovatel)
- František Kupka (malíř) – v roce 1926
- Tomáš Garrigue Masaryk (bývalý prezident)
- Jindřich Matiegka (profesor na UK) – rytíř
- Rudolf Medek (voják a spisovatel)
- Stanislav Mentl (profesor UK) – rytíř
- Otakar Motejl (ombudsman)
- Lubor Niederle (profesor na UK) – rytíř
- Alois Páral (plukovník a legionář) – rytíř
- Viktor Perner (podplukovník) – hodnost rytíř (1945) a důstojník (1996)
- František Peřina (generál, pilot)
- Josef Petřík (geodet, profesor ČVUT)
- Petr Pithart (politik) – důstojník v roce 2004
- Antonín Rejcha (hudební skladatel) – v roce 1835
- Pavel Rychetský (politik) – důstojník řádu v roce 2006
- Josef Serafín (účastník operace Overlord) – v roce 2004
- Jan Sokol (filosof) – důstojník v roce 2008
- Vilém Stanovský (pilot, legionář, generál) – hodnost rytíř (konec 1. sv. války) a komandér (1946)
- Josef Suk (houslista) – v roce 2002
- Josef Svoboda (scénograf) – v roce 1993
- Ludvík Svoboda (generál a bývalý prezident)
- Jan Syrový (armádní generál) – hodnost rytíř, důstojník, komandér a velkodůstojník
- Jan Šabršula (profesor UK) – rytíř v roce 2000
- Jaroslav Šedivý (historik a diplomat) – v roce 2005
- Jiří Šedivý (generál) – důstojník v roce 2002
- Antonín Špaček (generál) – v roce 2004
- Pavel Štefka (generál) – v roce 2005
- Max Švabinský (malíř a rytec) – rytíř v roce 1923
- Pavel Tigrid (politik a spisovatel)
- Evžen Tošenovský (hejtman Moravskoslezského kraje) – rytíř v roce 2002
- Petr Uhl (novinář) – v roce 2006
- Bohumil Vazač (plukovník a legionář) – hodnost rytíř (1945), důstojník a komandér (1996)
- Otto Wagner (plukovník a legionář) – rytíř
- Jan Saudek (fotograf)
- Pavel Knihař (voják) (kapitán a legionář] - komandér
Související články
Reference
- ↑ Jana Šustová: Jezuita Petr Kolář dostal vysoké francouzské vyznamenání. Český rozhlas. 26. březen 2007
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |